|
Štramberk má díky svému zachovalému středověkému členění na hrad, město a předměstí a unikátnímu souboru roubených i kamenných staveb status městské památkové rezervace. Městečku, malebně vmáčknutému mezi okolní kopce, vévodí od počátku 14. století středověký hrad se svou typickou dominantou – tzv. Trúbou.
Štramberská Trúba (lidově kulatina) je válcová útočištná věž, tzv. bergfrit, o průměru 9 metrů. Je 40 metrů vysoká a podlaží pod její korunou bylo opatřeno dřevěným nebo hrázděným ochozem na kamenných krakorcích, jehož původní vzhled celkem věrně napodobuje ochoz novodobý z období regotizace (1901 – 1903). Tato podoba věže je dílem významného pražského architekta Kamila Hilberta. Kromě ochozu upraveného na rozhlednu zbudoval i nové, velmi originální zastřešení. Trúba je jakýmsi symbolem nejen kdysi mohutného hradu, ale i celého regionu a poskytuje úchvatný rozhled do kraje i na samotné město. Nejvyšší a nejvýraznější prvek „Lašského Betléma“, jak se Štramberku právem přezdívá, trčí nad shluky valašských roubených chalup jako každodenní připomínka jeho slavné historie.
Lašský Betlém |
Trúba tyčící se nad štramberským náměstím |
Štramberský hrad ovšem nebyla jen Trúba. Ze starých ikonografických materiálů i z archeologických výzkumů víme o dvou palácových budovách. Ty byly bohužel zničeny během třicetileté války a na jejich místě vyrostly v první polovině 20. století nové stavby. Původní starý palác při věži nahradila v roce 1925 tzv. Jaroňkova útulna s lidovými prvky, ve které dnes návštěvník narazí na pokladnu s hradní expozicí. Zbytky dolního, mladšího paláce posloužily k zbudování turistické chaty MUDr. Adolfa Hrstky (1864 – 1931, štramberský starosta, lékař a patriot). Během stavby objektu byl v základech objeven zajištěný vchod do nitra Zámeckého kopce a jeskyně zvaná Slámova sluj. Hrstkova chata dnes slouží jako restaurace.
Dispozici hradního areálu dodnes obkružují části obvodových zdí, k nimž se v místě rozsáhlého předhradí připojují hradby městského opevnění. Ty v minulosti obkružovaly celé město, založené roku 1359 markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Úpadek postihl Štramberk za třicetileté války a na konci 17. století při ničivých maďarských a tureckých vpádech. Vzácný terasovitě uspořádaný soubor maloměstské podbeskydské architektury je výsledkem výstavby 18. – 19. století. Prohlídka tohoto „živého skanzenu“ pohladí po duši každého vnímavějšího návštěvníka. Oblíbená je také expozice muzea Zdeňka Buriana nebo nedaleká jeskyně Šipka, ve které byly učiněny světoznámé nálezy člověka neandertálského.
Text: Jan Pomykal
Foto: Petr Manuel Ulrych