V posledních letech začaly přitahovat pozornost turistické veřejnosti krásně zrestaurované historické budovy v Podbeskydí, v městečkách Štramberku, Frýdlantu nad Ostravicí a obci Kozlovice. Jejich propagace má společnou marketingovou značku Relax v podhůří Beskyd, kterou svými projekty iniciuje ostravský podnikatel Ing. Pavel Šmíra. Tomuto neuvěřitelně činorodému člověku a v pravém slova smyslu mecenáši jsme položili pár otázek.
Úspěšné podnikání v oboru polygrafie a reklamy jste před několika lety rozšířil o nelehkou oblast služeb v cestovním ruchu. Co vás k tomu vedlo?
Nemohu říci, že by šlo o předem stanovený záměr s připravenou strategií. Jsem stavař, mým koníčkem je historie a logicky i opravy starých domů. První, který jsem asi před šesti lety rekonstruoval, byl zdevastovaný domek přistavěný k hradební zdi štramberského hradu, dnes známý jako Jaroňkova chalupa. Pokračovali jsme opravou domů na štramberském náměstí, kde vznikl první penzion Jaroňkova pekárna, později Městský pivovar a dům U Písařů, budova infocentra. Tyto domy mají duši, kterou jsem chtěl nechat vyniknout citlivými rekonstrukcemi. Na druhé straně bylo nutno vnést do nich život, a tak se zrodil záměr, že budou sloužit místním lidem i návštěvníkům. Městský pivovar nabízí pohled na pivní varny, dům U Písařů stylové interiéry pro společenská a pracovní setkáním, penzion galerii děl malíře Bohumila Jaroňka. Budova infocentra, která hostí sbírky starých tisků, obsahuje navíc expozici Panoptikum, kterou jsme vzdali hold historii Štramberka a jeho významným osobnostem. Z koníčka se tak postupně stal podnikatelský záměr, který byl cíleně rozvinut o využití rekonstruovaných štramberských dřevěnic pro ubytování. Postupně byly aktivity přeneseny do dalších lokalit.
V Kozlovicích poblíž Frýdku-Místku jsme zrenovovali areál vodního mlýna, kde návštěvník najde restauraci, možnost ubytování a drobné expozice připomínající stará horská hospodářství nebo odkaz na významného hudebního skladatele spjatého se zdejším krajem – Leoše Janáčka. V centru vsi, která je v regionu známa jako dědina valašských vojvodů, jsme opravili areál fojtství. V budově samotné je muzeum Obecná škola a expozice sakrálního umění, okolní hospodářské objekty byly rekonstruovány na Valašský pivovar. Pod Beskydami ve Frýdlantu nad Ostravicí provozujeme úspěšný penzion Letohrádek zbudovaný ve stylu architekta Jurkoviče, drobnější aktivity rozvíjíme i na Hukvaldech. Rekonstrukcemi zdůrazňujeme stavební originalitu budov a jejich interiéry navíc doplňujeme historickými i uměleckými artefakty. Plně se soustřeďujeme na kvalitu a pestrost služeb, které jsou turistům nabízeny. Ať jsou to regionální kulinářské speciality, hudební produkce, kulturní akce pro širokou veřejnost nebo zážitky při projížďkách kočárem, půjčování jízdních kol a další připravované atrakce.
Jste ostravský podnikatel, ale veškeré aktivity v cestovním ruchu rozvíjíte pod Beskydami, na pomezí Lašska a Valašska. Proč jste si vybral právě tento region?
Vztah k tomuto regionu, hlavně ke Štramberku, jsem získal v dětství. S rodiči jsme navštěvovali příbuzné, kteří pracovali v restauraci, jež je součástí štramberského hradu. K tomu vždy patřilo i okouzlení romantickým prostředím městečka. Takové zážitky utkví hluboce v paměti, takže když jsem se jako dospělý vrátil, vzpomínky na dětství se spojily se zájmem o lidovou architekturu, která ve Štramberku zůstala do značné míry zachována.
No a ze Štramberka se můj zájem o historické stavby postupně rozšířil do blízkého okolí.
Když se podíváme na objekty, které rekonstruujete, daly by se charakterizovat jako „zdevastované budovy s příběhem“. Čím vás konkrétní dům osloví, abyste se rozhodl pro jeho záchranu?
O každém domě, který opravujeme, bychom mohli říci, že se k němu váže příběh, jenž má svou historii. Jsou to domy minimálně sto padesát let staré. Domy na štramberském náměstí jsou postaveny na gotických základech, ale některé nesly znaky výrazné socrealistické přestavby. Čím mne oslovují? Především potenciálem pro návrat k jejich původní podobě. Samozřejmostí je, že se snažíme získat maximum informací o historii domu, abychom mu navrátili původní atmosféru. Kromě historické a stavební hodnoty domu je pro mne důležitá lokalita, kde stojí. Právě Štramberk, nazývaný moravský Betlém, vytváří mimořádný architektonický celek, jehož neopakovatelnost bych rád svými stavebními a kulturními počiny posiloval. Zkrátka, lidová architektura, která uchovává řemeslnou zručnost a umělecké cítění našich předků, se stala mým hlavním koníčkem.
Jaké principy při rekonstrukcích objektů dodržujete?
Domy opravujeme od základů tak, aby v nejbližších desetiletích nevyžadovaly další zásadní rekonstrukce. Měníme vše, co je narušeno povětrnostními vlivy, vracíme zpět úpravy neodpovídající původnímu vzhledu a téměř vždy nově pokrýváme střechy šindelem. V interiérech odstraňujeme především moderní barvy a nátěry. Použitím vosku a původních stavebních postupů docilujeme autentické atmosféry prostoru. V dřevěnkách určených pro ubytování jsme interiéry doplnili originálními kamny a dalším typickým vybavením. Ti z návštěvníků, kteří mají k historii vztah, velmi oceňují možnost vyzkoušet si na vlastní kůži bydlení v podmínkách prostých domácností. Pochopitelně dnešní standard vyžaduje určitá doplnění, takže podlahové topení nebo nové sociální zázemí je i v dřevěnkách samozřejmostí.
Vaše objekty určené ke komerčnímu využití, interiéry restaurací a ubytovacích prostor jsou vybaveny historicky a umělecky cennými předměty. Vše je tedy zároveň jakousi výstavní síní. Navíc jste zřídil a provozujete budovy s muzejními expozicemi, galerie výtvarného umění apod. Vrátí se takové investice?
Pochopitelně neočekávám návratnost u investic tohoto typu. Jsou prostě součástí velkého komerčního celku, který ozvláštňují do té míry, že předpokládám jeho schopnost udržet klientelu i přes očekávanou hospodářskou krizi, která se začne projevovat v poklesu návštěvníků v českých a moravských regionech. Navíc je pro mne příjemné zjištění, že se nenaplňují varování před krádežemi a ničením vzácného mobiliáře. Originální zařizovací předměty nebo vystavené artefakty jsou předmětem obdivu a úcty návštěvníků. Podle svých zkušeností vím, že příjemný pobyt v novém místě neznamená jen se vyspat a najíst. Potřebujete se také něco dovědět. Proto možná jako jeden z prvních nabízím možnost seznámit se s uměleckými předměty i historií regionu přímo v našich objektech. Vytvořili jsme komplex stálých výstav, muzeí, specializovaných expozic a autentických interiérů, které nenásilnou formou návštěvníky vychovávají k úctě k naší minulosti. Věřím, že když se lidé s podobnými příklady setkají, mohou si vybudovat silnější vazby k nemateriální hodnotě věcí.
Jedním z vašich posledních projektů je otevření Valašského pivovaru v Kozlovicích. Můžete nám stručně popsat, na co se u vás mohou milovníci zlatavého moku těšit?
Kozlovický pivovar byl vybudován v původních hospodářských budovách starého fojtství, jehož hlavní budova má ve svém štítě letopočet 1822. Varna je vkomponována do prostor historického výčepu se stylovou restaurací. V té jsou k vidění historické exponáty – akcie, výčepní pípy, reklamní tabule, chmelové známky. Plná kapacita pivovaru je 1 700 hektolitrů. Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století. Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku. Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic nabízí tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy. Kozlovický pivovar nabízí značky světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt, ale také speciální sváteční pivo Kozlovjan. K výrobě piva využíváme otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva. Sládek tak může velice pečlivě vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby.
Které z výsledků vaší práce vás nejvíce těší?
To je těžká otázka. Radost mám ze všech svých uskutečněných projektů. Řeknu to tedy trochu ze široka. Když jsme ve Štramberku před pár lety začínali, už existovaly navigační systémy. V té době ale Štramberk vůbec nezaznamenávaly. Stejně jako hodně obyvatel Ostravy neznalo toto malebné městečko v jejich blízkém okolí. Snad věděli, že existují nějaké štramberské uši, toť vše. Myslím, že se to po letech, kdy vyvíjíme své aktivity, podařilo změnit. Štramberk je známý, lidé se do něj vracejí a znát je to především na rostoucí návštěvnosti, což je určující. To považuji za dobrý výsledek naší práce.
A jaký je váš cíl pro nejbližší období?
Nadále posilovat atraktivitu naší nabídky, kterou zaštiťuje značka Relax v podhůří Beskyd. Tato část mé firmy se rozvíjí nejdynamičtěji a ještě letos ji posílíme otevřením wellness areálu ve Štramberku a Lašských pivních koupelí. Dále připravuji rekonstrukci tvrze ve Velké Polomi u Ostravy. Nesmím zapomenout na rizika plynoucí z dnešní ekonomické situace a musím být připraven zareagovat na vývoj trhu.
Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Pavla Šmíry