Stav a perspektivy hotelového a gastronomického trhu v ČR

Příspěvek prezidenta Národní federace hotelů a restaurací, pana Romana Vacho, na konferenci HORECA 2003, která se konala dne 30. 10. 2003 v TOP HOTELU PRAHA. Podrobnější informace o konferenci najdete v příštím vydání.

Paní a pánové, kolegyně, kolegové,

v závěru příštího měsíce se bude konat Výroční konference NFHR ČR a jejím základním tématem bude „Management v průběžně a rychle se měnících časech“. Jak bude vypadat rok 2003 a jaké budou vyhlídky do roku 2004? Odpovědi na tyto otázky nechceme znát jen my, ale jsou horkým tématem hotelnictví našich západních sousedů. Dvě stě předních německých hotelů přiznává pokles – 5,7 % oproti skutečnosti předchozího roku. Podobně jako u nás špatně odstartoval i první kvartál tohoto roku. Přesto jedna třetina z této skupiny hotelů očekává obratové přírůstky. Potěšitelným poznatkem je optimizmus plynoucí z opakované zkušenosti, že krize je tvůrcem změn. S tím je spojeno konstatování, že vzdělání může redukovat krizi a asistovat budoucnosti. Je potřebné mít smysl pro situaci výjimečného stavu. Stává se, že NFHR ČR je kritizována pro své pohledy do budoucna, že realita je jí vzdálená. Jde o nepochopení těch, kteří s nastalou realitou přestávají vidět budoucnost. Musí si uvědomit, že bez pohledu do budoucna nelze měnit současnost. V prosinci se zúčastním výroční konference Mezinárodní asociace hotelů a restaurací, která se bude konat v Káhiře a také se bude zabývat managementem v měnících se časech. Problémy recese se nedotýkají jen nás. Globálně se hotelového průmyslu dotkly události na Bali, v Iráku, důsledky nemoci SARS apod. Mezinárodní hotelový průmysl za poslední dva roky toho zažil tolik jako nikdy v jeho historii. Hoteliéři se nesmiřují se skutečností a hledají cestu kupředu, chtějí vědět, jak mají reagovat na těžké obchodní podmínky. Proto za sponzorování Master Card International vznikla během několika měsíců rozsáhlá výzkumná práce, na které se prostřednictvím e-mailu zúčastnilo přes jeden tisíc hotelů z celého světa. Studie, která se nazývá „Strategie přežití“, ukazuje, ve kterých oblastech může průmysl snižovat náklady a soustředit své marketingové úsilí k překonání bouří. Bez ohledu na typ hotelu nebo geografickou polohu je provozování hotelu v současnosti více směrováno k efektivitě nákladů. Současně však rostou náklady na marketing vzhledem k potřebě rozvíjet a udržovat obchody, a proto se hoteliéři soustřeďují na rychlou reklamu, partnerství a programy, které přináší rychlé výsledky. Ve finálním zpracování více než 80 % respondentů průzkumu sdělilo, že redukovali služby v oblasti hospodaření s pokoji, zvýšili kontrolu nákladů na květiny, mýdlo a další drobnosti na pokojích, omezili nepřetržité služby na pokojích, uzavírají podlaží nevyužitých hotelových pokojů apod. Následuje dlouhodobé nebo krátkodobé snížení provozní a pracovní doby ve střediscích F&B, redukce nabídky a` la carte ve prospěch bufetů, snížení spotřeby stolního prádla apod. 75 % hotelů přezkoumalo své náklady plynoucí ze smluv a poplatků, 80 % hotelů zavedlo programy na úsporu nákladů na energie. Většina hotelů účastněných v průzkumu zvýšila své náklady na rozpočet marketingu a více než 60 % hotelů zvýšilo rozpočet na elektronický marketing, 40 % respondentů se soustředilo na skupinové trhy s následným zaměřením na propagaci nabídky, package cen pro rodiny, bezplatné parkování, nabídku gastronomie apod. Všechna opatření vedla z 53 % k lepší obsazenosti, ze 40 % k vytváření podílu na trhu, 40 % k vytváření nových trhů, ve 23 % ke zlepšení zisku a ve 20 % k lepší ceně za prodaný pokoj. Více a více nezávislých hotelů vidí důležitost napojení na hotelová uskupení.

Zmínil jsem optimizmus jedné třetiny německých hoteliérů, a to i za situace, kdy v porovnání roku 2001 s rokem 2002 poklesl čistý obrat o 5,7 %, pokleslo procento obsazenosti disponibilních pokojů, poklesl podíl F&B na tržbách, poklesla průměrná cena za prodaný pokoj a počty pracovníků poklesly o 6,8 %. Přesto je na místě optimizmus, ale za předpokladu, že máme vědomosti k založení strategie přežití. Vidíme, že naše těžkosti jsou podobné, ale zatímco u nás ceny za pokoje klesají, průměrně realizovaná cena za pokoj v Německu dosahuje i při meziročním poklesu 85 euro.

Pro naše prostředí jsou všechny tyto otázky daleko významnější vzhledem k podmínkám vstupu do EU v květnu 2004. S jistotou víme, že historie nezná příklad kdysi chudého státu, který by na členství v EU prodělal. Je ovšem pravdou, že náš pozdní vstup pozbyl výhod chudých států, kteří do EU vstupovaly před léty. Dnes již nebude tak snadné vrůst do EU z pozice chudého začátečníka. Je třeba se připravit, abychom z evropanství mohli skutečně těžit. NFHR ČR již od poloviny roku svým členům předkládá otázky a odpovědi na téma, co mohou podniky v nových členských státech očekávat od vstupu do EU. Účastníci výroční konference obdrží úplný soubor otázek a odpovědí na to, co čeká české podnikatele a jejich firmy v Evropské unii a jak se na to připravit.

Základní změnu do termínu vstupu k 1. květnu 2004 představuje volný pohyb zboží, kapitálu, služeb, částečně osob a volné podnikání. Někteří odborníci na otázky přibližování k EU vyjadřují názor, že když ke změnám budeme přistupovat jako doposud, tak naše sousedy budeme dohánět ještě celé století. Přitom v roce 2011 končí přechodné období. Dohánění znamená sbližování cenových hladin, které představuje růst cen a mezd. Cena domácí pracovní síly představuje 18 % ceny obyvatele EU. Vyrovnání ceny pracovní síly se předpokládá do 6 let. Víme, že kupní síla našeho občana je 40% v porovnání s občanem EU. Předpokládá se, že euro bude stát 26,- Kč. Ceny za služby jsou cca třetinové a očekává se výrazné zvýšení cen za služby našeho denního života. Pro rok 2004 a 2005 se předpokládá cenová inflace ve výši 3,5 – 5 %. My a náš sektor tedy musíme předpokládat zvýšení nákladů na naši pracovní sílu, na pořízení surovin a materiálu pro naši výrobu. Předpokládá se zdražení dopravy, mořských ryb a plodů, rýže, subtropického ovoce a celou řadu pro nás důležitých nákladových vstupů, zatímco na druhé straně musíme usilovat o větší návštěvnost našich zařízení, hledat optimální hladin cen v soutěži o získávání zákazníka, což znamená vytváření rafinovaných programů pro posílení prodeje a postavení na trhu. Hledání vnitřních zdrojů bude zcela určitě prvním předpokladem zmíněné strategie přežití pro většinu podnikatelů našeho sektoru. Musíme vědět, že náš sektor se nevyhne evropské standardizaci. Vzpomenu-li naše sporné přístupy k vyhlášce 107 k hygieně a vím-li, že dojde jistě na otázku kouření v našich zařízeních, tak si myslím, že ve srovnání s očekávanými změnami, se jednalo jen o malou jarní přeháňku.

Troufám si říci, že členové NFHR ČR sledují soustavně vývoj na trhu cestovního ruchu a jsou připraveni své obchody řídit ve smyslu probíhajících změn.

Programy aktivit NFHR ČR jsou vhodné pro všechny, kteří chtějí být připraveni na optimistickou budoucnost našeho oboru a podnikání v něm.

Přeji nám všem, abychom se naučili netrávit čas malichernostmi a lamentací nad úskalími dnešního dne, ale soustředili své úsilí na zítřejší úspěch.

Roman Vacho, Prezident NFHR ČR

www.nfhr.cz