Více výsledků...
Evropský parlament a následně i Rada Evropy v únoru 2009 přijaly další evropskou právní normu s dopadem na cestovní ruch, a to Směrnici o letištních poplatcích (Directive on airport charges). Návrh směrnice, která definuje vztahy mezi řídícím orgánem letiště (provozovatelem) a jeho uživateli (leteckými společnostmi) při stanovování výše letištních poplatků, byl Evropskou komisí předložen začátkem roku 2007 a po dvouletém projednávání byl legislativní proces dovršen. Směrnice vstoupila v platnost 12. března 2009 a ustanovení z ní vyplývající musí být transponována do národních právních řádů členských zemí EU s platností od 15. března 2011.
Směrnice vychází z požadavku EU zřídit společný rámec upravující podstatné rysy letištních poplatků a způsob jejich stanovování, neboť při neexistenci tohoto rámce by nemusely být dodrženy základní požadavky ve vztahu mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť, zejména pokud jde o transparentnost poplatků a nepřípustnost diskriminace mezi uživateli letiště. Letištní poplatky by tak měly být nediskriminační, měl by být zaveden povinný postup pro pravidelné konzultace mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť a měl by být zřízen nezávislý dozorový orgán.
Směrnice zakotvuje společné zásady pro výběr letištních poplatků na letištích EU a vztahuje se na každé letiště, které je otevřené pro obchodní dopravu a jehož roční objem provozu je vyšší než 5 milionů odbavených cestujících, a dále na letiště s nejvyšším počtem odbavených cestujících v každém členském státě. Touto směrnicí není dotčeno právo členského státu uplatnit vůči řídícímu orgánu letiště dodatečná regulační opatření včetně opatření hospodářského dohledu, jako je schvalování systémů nebo výše poplatků včetně pobídkově orientovaných způsobů zpoplatnění nebo regulace cenovým stropem.
Směrnice přináší definice důležitých pojmů jako „řídící orgán letiště“ (subjekt, který má ve spojení s dalšími činnostmi za úkol správu a řízení infrastruktury letiště nebo sítě letišť a koordinaci a řízení činností různých hospodářských subjektů přítomných na daných letištích nebo sítích letišť), pojmu „uživatel letiště“ (jakákoliv fyzická nebo právnická osoba provozující leteckou přepravu cestujících, poštovních zásilek nebo nákladu z daného letiště nebo na dané letiště) či pojmu „letištní poplatek“ (poplatek vybíraný ve prospěch řídícího orgánu letiště a placený uživateli letiště za použití zařízení a služeb, které jsou výlučně poskytovány řídícím orgánem letiště a které souvisejí s přistáním, vzletem, osvětlením a parkováním letadel a s odbavováním cestujících a nákladu).
Směrnice zakotvuje zásadu, aby letištní poplatky nediskriminovaly uživatele letiště. To však nebrání rozlišení letištních poplatků z důvodu veřejného nebo obecného zájmu včetně hledisek ochrany životního prostředí. Kritéria použitá pro takové rozlišení musí být významná, objektivní a transparentní.
V souladu se směrnicí členské státy musí zajistit, aby byl zaveden povinný postup pravidelných konzultací mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště ohledně fungování systému letištních poplatků, výše letištních poplatků a případně kvality poskytovaných služeb.
Tyto konzultace se musí konat nejméně jednou za rok, nebylo-li při poslední konzultaci dohodnuto jinak. Členské státy musí zajistit, aby změny systému nebo výše letištních poplatků byly prováděny ve shodě mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště. Za tímto účelem předloží řídící orgán letiště uživatelům letiště každý návrh na změnu systému letištních poplatků nebo výše letištních poplatků, společně s odůvodněním navrhovaných změn, nejpozději 4 měsíce před jejich vstupem v platnost, neexistují-li výjimečné okolnosti, které by však bylo nutné uživatelům odůvodnit. Řídící orgán letiště konzultuje navrhované změny s uživateli letiště a před přijetím rozhodnutí zohlední jejich stanoviska. Řídící orgán letiště zpravidla zveřejní své rozhodnutí nebo doporučení nejpozději 2 měsíce před jeho vstupem v platnost. Není-li mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště dosaženo dohody o navrhovaných změnách, odůvodní řídící orgán letiště své rozhodnutí s ohledem na stanoviska uživatelů letiště. Členské státy zajistí, aby se v případě sporu ohledně rozhodnutí o letištních poplatcích přijatého řídícím orgánem letiště mohla kterákoli ze stran obrátit na nezávislý dozorový orgán, který přezkoumá odůvodnění změn systému nebo výše letištních poplatků. Změna systému nebo výše letištních poplatků, o níž rozhodl řídící orgán letiště, nenabude v případě jejího předložení nezávislému dozorovému orgánu účinnosti, dokud tento orgán záležitost nepřezkoumá. Nezávislý dozorový orgán přijme do 4 týdnů ode dne, kdy mu byla záležitost předložena, prozatímní či konečné rozhodnutí ohledně vstupu změny letištních poplatků v platnost.
V souladu se směrnicí zajistí členské státy, aby pokaždé, když se mají konat konzultace, poskytl řídící orgán letiště každému uživateli letiště informace o faktorech tvořících základ pro stanovení systému nebo výše všech poplatků, které na letišti daný řídící orgán vybírá (seznam služeb poskytovaných za vybírané letištní poplatky, metodu použitou pro stanovení letištních poplatků, strukturu nákladů, k nimž se poplatky vztahují, prognózu situace na letišti, skutečné využití letištní infrastruktury během daného období, navrhované investice a projekty nové infrastruktury apod.), a zároveň aby uživatelé letiště poskytli řídícímu orgánu informace zejména o prognóze provozu, prognóze složení a předpokládaného využití svého letadlového parku, svých projektech na daném letišti a svých požadavcích. Informace jsou pokládány za důvěrné či citlivé a podle toho s nimi musí být nakládáno.
Řídící orgán letiště může nabízet různou kvalitu a rozsah určitých letištních služeb, terminálů nebo jejich částí, s cílem poskytovat přizpůsobené služby nebo vyhrazený terminál či jeho část. Výše letištních poplatků se pak může lišit podle kvality a rozsahu těchto služeb, nákladů na ně nebo na základě jiného objektivního a transparentního důvodu. Řídící orgány letišť mohou tyto rozlišené letištní poplatky stanovit libovolně. Kterýkoli uživatel letiště, který si přeje využívat přizpůsobené služby nebo vyhrazený terminál či jeho část, musí mít k těmto službám nebo terminálu či jeho části přístup.
Pro zajištění správného uplatňování opatření přijatých k dosažení souladu s touto směrnicí členské státy určí nebo zřídí nezávislý orgán jako svůj vnitrostátní nezávislý dozorový orgán. Nezávislý dozorový orgán musí být právně i funkčně nezávislý na jakémkoli řídícím orgánu letiště nebo leteckém dopravci. Pro případy sporů členské státy dále stanoví postupy pro řešení sporů mezi řídícím orgánem letiště a uživateli letiště, které musí být nediskriminační, transparentní a objektivní. Dozorový orgán musí vydat rozhodnutí do 4 měsíců od obdržení stížnosti. Rozhodnutí nezávislého dozorového orgánu jsou závazná, aniž je dotčen parlamentní nebo soudní přezkum podle práva členských států. Nezávislý dozorový orgán zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti.
ECTAA a národní členské asociace se významně zapojily do připomínkového řízení této směrnice a docílily významné změny v původně navrhovaném ustanovení týkajícím se lhůty pro zveřejnění rozhodnutí provozovatele letiště o změně výše letištních poplatků.
ECTAA projevila zásadní nesouhlas s původně navrhovaným zněním, kdy provozovatel letiště mohl zveřejnit své rozhodnutí o změně výše letištního poplatku „v přiměřeném předstihu“ před jeho vstupem v platnost, což by ve skutečnosti mohlo být i méně než 20 dní, během kterých dle Směrnice č. 314/90 o souborných službách pro cesty a pobyt organizátor nemůže zvýšit cenu zájezdu. ECTAA navrhla, aby provozovatel letiště měl povinnost zveřejnit změnu výše letištního poplatku ve lhůtě „2 měsíce“ před vstupem v platnost, a tento důležitý návrh byl v přijatém znění zohledněn.
Text: Ing. Roman Škrabánek, prezident AČCKA, Strategic Committee ECTAA
Foto: Emmanuel Wuyts
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 8,3 milionu korun, kterou rezervačnímu portálu Booking.com uložil v roce 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vyplývá to z rozsudku zveřejněného na elektronické úřední desce soudu.
Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na novele, která umožní obcím regulovat sdílené ubytování typu Airbnb na jejich území, ale také jasně odliší příležitostný pronájem od hotelových apartmánů. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva pro místní...
(aktualizováno 20. 1.) Seznam profesních svazů kritizujících postoj vlády k podpoře cestovního ruchu se neustále rozrůstá. Nově se ozvala Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) - kabinetu vyčítá, že bez náhrady zrušil program Antivirus jako jedinou fungující podporu...
