Příjezdy do Chorvatska zpomalily, přesto si země může libovat

V Chorvatsku se během prvních jedenácti měsíců loňského roku ubytovalo víc než 20,3 mil. turistů, což znamená meziroční nárůst o téměř pět procent. Ukazuje se, že doby dvouciferných nárůstů jsou asi definitivně pryč, v současné situaci je však tento výsledek stále velmi slušný. Dokonce lepší, než původně chorvatské úřady očekávaly.

Data za celý loňský rok v době uzávěrky tohoto vydání k dispozici pochopitelně nebyla, nicméně již údaje za období leden až listopad ukazují, že si Chorvatsko připsalo na konto další rekordní rok, když počet ubytovaných hostů vůbec poprvé překonal dvacetimilionovou hranici. K již uvedenému počtu příjezdů dodejme, že se jedná o celkový počet zahrnující jak zahraniční, tak domácí turisty. Poněkud pomaleji než počet ubytovaných hostů vzrostl ve sledovaném období počet přenocování v chorvatských ubytovacích zařízeních – meziročně se tato hodnota zvýšila o 2,4 procenta na necelých 108 mil. přenocování.

Graf 1 – Počet přenocování v průběhu roku 2018

Zdroj dat: Ministry of Tourism Republic of Croatia; Zpracování vlastní

Obchodní komora zavelela k útoku

Po poněkud rozpačitém začátku letní sezony se jedná o velmi dobré hodnoty. V červenci se totiž v médiích objevily články, v kterých se v souvislosti s budoucími příjezdy do Chorvatska skloňovala slova jako „zpomalení“, „stagnace“ či dokonce „pokles“. Souvislost bylo podle odborníků třeba hledat v oblasti konkurence – mezinárodní turisté se totiž ve větší míře v uplynulém roce vraceli do zemí jako je Turecko či Tunisko. „Musíme se dobře přizpůsobit novým okolnostem a být připraveni bojovat o každého jednotlivého hosta,“ poznamenal v této souvislosti Franco Palma z Chorvatské obchodní komory. Nakonec však nebylo tak špatně, jak se původně zdálo. Rozhodující byly, jako ostatně v případě chorvatského turismu vždy, prázdninové měsíce.

Tab. 1: Vývoj klíčových parametrů chorvatského turismu v letech 1980–2015

 
Graf 2 – Průměrný počet přenocování turistů z hlavních zdrojových trhů (2018)

Citované zprávy jsou sice na jedné straně varováním, na straně druhé možná příslibem pozitivních trendů. Ukazují totiž například, že se v Chorvatsku daří prodlužovat sezonu – o tom svědčí fakt, že za první půlrok (tedy do začátku prázdnin) byl nárůst počtu ubytovaných i počtu přenocování vyšší než v tradičních letních měsících. A to je něco, o co se chorvatské úřady v posledních letech snaží, stejně jako třeba o růst návštěvnosti méně vyhledávaných (např. vnitrozemských) regionů. K prodloužení sezony měl přispět také projekt tzv. týdne odpočinku (18.–27. 10. 2019), kdy měly chorvatské podniky cestovního ruchu nabídnout zvláštní výhody domácím turistům. Data umožňující vyhodnocení této marketingové aktivity však nebyla v době uzávěrky tohoto vydání ještě známa. Za povšimnutí ale stojí také fakt, že na zmiňovaných výsledcích chorvatského turismu v první polovině loňského roku se kromě tradičních zdrojových trhů pozitivně podepsaly i trhy vzdálené. O bezmála 14 procent vzrostl v prvním pololetí loňského roku počet příjezdů z USA, o víc než 40 procent přicestovalo více Číňanů a zhruba 53procentní nárůst byl zaregistrován u hostů z Tchaj-wanu.

Kudy dál?

Nezávisle na citovaných výsledcích, tedy na počtu příjezdů a přenocování, odborníci na cestovní ruch již delší dobu (např. na každoroční konferenci Branding Croatia) řeší, jakým směrem by se mělo Chorvatsko vydat. Poukazují třeba na stále ještě nedostatečně zužitkované příležitosti v oblasti gastroturismu, stejně jako na to, že mnohem více mohla destinace vytěžit potenciál seriálu Hra o trůny, který se zde zčásti natáčel. Britský travel bloger Paul Bradbury, který již od roku 2003 žije v Chorvatsku a důkladně se zabývá tamním cestovním ruchem, doporučuje zaměřit pozornost třeba i na digitální nomády. Země jako Malta nebo Estonsko podle něj tento trend zachytily již v raném stadiu a úspěšně z něj těží. A není prý důvod, aby Chorvatsko neuspělo též. „Uvádí se, že do roku 2035 bude na světě miliarda digitálních nomádů. Miliarda! Existuje ve světě odvětví nebo firma, které by zaměstnávaly tolik lidí?“ uvedl Bradbury v jednom ze svých článků pro server Total Croatia News. A přidal i další doporučení – Chorvatsko by mělo podle jeho názoru více stavět na dvou faktorech, které jsou v zemi na vysoké úrovni: zdravotní problematika a bezpečnost. Velký potenciál vidí také v oblasti sportovního turismu. A v neposlední řadě také v osobitém životním stylu, který může do Chorvatska přitáhnout nové a hlavně dlouhodobé hosty.

Graf 3 – Lůžková kapacita dle typu ubytovacích zařízení (2018)

 
Tab. 2: Vývoj příjezdů z vybraných zdrojových trhů v letech 1980–2015 (v tis.)

 
Konkurenceschopnost země roste

Nicméně v řadě doporučení Bradbury i někteří další odborníci prakticky kopírují oficiální strategii Chorvatska v oblasti cestovního ruchu do roku 2020. V ní se mimo jiné píše: „Prostřednictvím cestovního ruchu chceme … nabídnout atraktivní řadu produktů a zkušeností založených na autentičnosti a emocích … vytrvat v udržitelném rozvoji se zaměřením na inovace.“ A v části věnované rozvoji produktů cestovního ruchu se pak konkrétně píše třeba o golfovém turismu, cykloturistice, vinařském turismu a gastroturismu, zdravotním cestovním ruchu apod. Obecně staví strategie na produktech, díky nimž by se měla prodloužit sezona, a do země by měli přijíždět turisté, kteří ke štěstí potřebují víc než pláž, slunce a moře. Otázka pochopitelně je, zda či jak rychle se daří tyto produkty rozvíjet. Strategie pro léta 2013–2020 počítala s tím, že Chorvatsko bude do roku 2020 – mimo jiné i díky nově koncipovaným produktům – patřit mezi dvacítku předních světových destinací, pokud jde o konkurenceschopnost. V aktuálním žebříčku Travel & Tourism Com­petitive Index, který publikuje Světové ekonomické fórum, však patří Chorvatsku 27. příčka. Podaří se zemi během jednoho roku poskočit o sedm míst? Nereálné to není – před šesti lety obsadilo Chorvatsko v tomto žebříčku až 75. místo. Pro ilustraci dodejme, že České republice patří ak­tuálně 38. místo, v roce 2013 byla 46.

Foto: Shutterstock.com
Zdroj dat: Ministry of Tourism Republic of Croatia; Zpracování vlastní

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz