Slim Chaker o tuniské vládní podpoře cestovnímu ruchu

Na počátku května navštívil Prahu tuniský státní tajemník pro cestovní ruch Slim Chaker. Využili jsme této příležitosti, abychom mu v rámci exkluzivního interview položili několik otázek. Hovořili jsme zejména o podpoře, kterou Tunisko věnuje cestovnímu ruchu.

Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy v Praze?

Důvodů bylo několik, ten hlavní ale souvisel s důležitostí českého trhu pro tuniský cestovní ruch. Přijel jsem mimo jiné proto, abych potvrdil politickou vůli Tuniska podporovat tento segment trhu. Během krátkého pobytu v České republice jsem se setkal s několika touroperátory, kteří spolupracují s Tuniskem, a prezentoval jsem jim naši situaci. Zároveň jsem vyslechl jejich názory na česko-tuniskou turistickou výměnu. Od těchto rozhovorů jsem si také sliboval vysvětlení, proč došlo v uplynulých letech k onomu velkému poklesu výjezdů z České republiky do Tuniska, a chtěl bych se pokusit najít způsob, jak tyto výjezdy opět oživit. Před třemi lety vycestovalo do Tuniska asi 150 tisíc Čechů ročně, loni šlo jen o 75 tisíc…

Na programu mé návštěvy bylo též setkání s náměstkem ministra pro místní rozvoj, v jehož kompetenci je cestovní ruch. A v neposlední řadě jsem chtěl také podpořit svoji kolegyni Wahidu Jaiet z ONTT v jejím úsilí o propagaci Tuniska a jeho turistického potenciálu.

Můžete prosím popsat význam cestovního ruchu pro tuniskou ekonomiku?

Cestovní ruch dává v Tunisku práci asi 400 tisícům lidí, což při zohlednění demografických charakteristik znamená, že v cestovním ruchu pracuje asi 20 procent ekonomicky aktivních obyvatel. K hrubému národnímu produktu přispívá cestovní ruch asi sedmi procenty, což je poměrně výrazný podíl. Co se týká příjmu deviz, jde o 1,8 miliardy eur, tedy asi 12 procent celkového přílivu deviz do země. Po textilním průmyslu je cestovní ruch pro Tunisko druhým nejdůležitějším zdrojem deviz.

Tuzemská média v posledních týdnech o Tunisku příliš neinformují. Jaká je v zemi aktuálně bezpečnostní situace a jak vypadá situace v cestovním ruchu?

Začnu s dovolením od konce, tedy situací v cestovním ruchu. V posledních letech jsme byli zvyklí přijímat asi sedm milionů turistů ročně. Z toho dva miliony přijíždějí z Libye. S ohledem na to, co se nyní v Libyi děje, je jasné, že o tyto dva miliony turistů minimálně pro tento rok přijdeme. A to je citelná ztráta, neboť Libyjci k nám nepřijíždějí jen jako turisté, ale také za nákupy a za lékařskými službami. Dále ročně registrujeme asi milion příjezdů z Alžírska a čtyři miliony z Evropy. V prvním čtvrtletí tohoto roku jsme zaznamenali asi o 55 procent příjezdů méně než ve srovnatelném období loňského roku, ve finančním vyjádření jde o pokles o 150 milionů eur.

A pokud jde o bezpečnostní situaci, mohu zodpovědně prohlásit, že Tunisko je destinace naprosto bezpečná a turistům žádné nebezpečí nehrozí. Určité problémy nám činí aktuální situace v Libyi. Většina Evropanů sice správně tuší, že Tunisko a Libye spolu sousedí, ale jen málokdo je umí bez pohledu na mapu správě situovat. Musíme jim tedy trpělivě vysvětlovat, že většina tuniských letovisek je vzdálena více než sto kilometrů od libyjských hranic a je tedy naprosto bezpečná. To ostatně dokládá i několik mezinárodních událostí, které by se při náznaku jakýchkoliv bezpečnostních rizik nemohly uskutečnit – mám na mysli třeba květnovou automobilovou a motocyklovou rallye v jižní části Tuniska či židovskou pouť na Džerbu.

Co hodláte dělat pro oživení cestovního ruchu?

Aktuálně se zaměřujeme na naše nejdůležitější trhy, tedy i na Českou republiku. A plán na oživení sestává z několika strategických činností. V první řadě jde o přímý kontakt s touroperátory. Jak už jsem naznačil, i já jsem se v Praze setkal s představiteli pěti hlavních cestovních kanceláří, jejichž celkový podíl přesahuje 90 procent všech výjezdů do Tuniska. Během těchto setkání jsem byl připraven odpovědět na veškeré jejich dotazy, pokusit se rozptýlit případné obavy a vyslechnout jejich připomínky a přání. A z jejich reakcí vím, že tento krok ocenili. Fakt, že se s nimi setkal zástupce nové tuniské vlády, vnímali jako významný politický signál, který jim dodal jistotu, že má smysl v této oblasti dále pracovat. Myslím, že to je důležité, protože oni jsou v kontaktu s konečným zákazníkem a pokud budou oni přesvědčeni, budou schopni přesvědčit klienta a dodat mu důvěru v cestování do Tuniska. Když si chcete koupit nějaký pobyt, kupujete si určitý sen, služby, klid, kupujete si šťastné okamžiky ve společnosti rodiny či přátel. Je to zcela něco jiného, než když si kupujete průmyslový výrobek, který si můžete prohlédnout a zjistit jeho technické vlastnosti. Dovolenou si ale kupujete, aniž byste ji mohli vidět a musíte tedy důvěřovat prodejci.

Další forma podpory, ke které jsme přistoupili, je finanční. Konkrétně jde o to, že pomáháme tour-operátorům zafinancovat místa v letadlech i ve chvíli, kdy tato nejsou plně obsazena. Tento systém je otevřený naprosto všem, nejsou v něm žádné výjimky a dosáhnout na něj může každý, kdo o tuto podporu požádá.

Třetí oblast činností, kterými bychom rádi přispěli ke zvýšení příjezdů do Tuniska, by se dala shrnout pod označení public relations. Znásobili jsme možnosti návštěvy země pro představitele cestovních kanceláří a médií. Chceme, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, že Tunisko je důvěryhodné a otevřené. A také krásné, možná ještě krásnější než kdy dříve.

A poslední, čtvrtá forma podpory, je vysloveně marketingová. V květnu jsme zahájili reklamní kampaň určenou na podporu cestování v hlavní turistické sezoně. Samozřejmě dál fungují takové nástroje jako webové stránky apod. A zapomenout nesmím ani na fakt, že v Praze máme novou a velmi dynamickou představitelku ONTT, paní Wahidu Jaiet, která je velmi zaujatá svou prací a dělá pro propagaci Tuniska opravdu maximum. Totéž mohu říci i o paní Nadie Barhoumi z Tuniského velvyslanectví, která se do podpory cestovního ruchu také efektivně zapojuje. Mimochodem – obě dámy jsou důkazem toho, že v Tunisku jsou si ženy před zákonem rovny s muži a dostávají stejné příležitosti.

Z hlediska našich čtenářů je určitě nejzajímavější ona podpora při vytěžování kapacity letadel. Můžete ji prosím trochu více specifikovat?

Principem je dohoda mezi touroperátorem, leteckou společností a tuniskou vládou, kterou zastupuje ONTT. Podmínkou pro získání podpory je, že touroperátor zaplní alespoň 50 procent objednané kapacity. Dvacet procent je otázkou dohody mezi touroperátorem a leteckou společností, zbylých třicet procent kapacity se pak stává majetkem ONTT a úřad s nimi může libovolně nakládat. Může je například použít pro novináře, které pozve do Tuniska, aby poznali krásy této země a svými články či reportážemi přispěli k podpoře cestovního ruchu v zemi. Na ONTT se ale mohou obracet také touroperátoři, kteří by potřebovali místa v letadle pro své klienty a mohou si potřebnou kapacitu odkoupit.

Je toto opatření nějak teritoriálně a časově omezeno? A jaké prostředky na jeho realizaci má Tunisko připraveny?

Tato podpora je určena pro všechny evropské země a časově je prozatím omezena koncem června tohoto roku. Poté vyhodnotíme její efektivitu a rozhodneme o dalších krocích. Pokud jde o finance, na tuto podporu je připraveno pět milionů eur. Pro všechny čtyři oblasti činností, o kterých jsem hovořil, se jedná celkem o 30 milionů eur.

Pokud vím, váš ministr nedávno jednal s generálním tajemníkem UNWTO o vzájemné spolupráci na rozvoji cestovního ruchu v Tunisku. V jakých rovinách se bude tato kooperace rozvíjet?

Náš tým, který rozvíjí strategii oživení, navštívil UNWTO, aby zjistil, zda má tato instituce nějaké zkušenosti s řešením podobných krizových situací a aby se pokusil získat toto know-how. S pomocí UNWTO se také v Tunisku uskuteční také seminář pro profesionály v cestovním ruchu zaměřený na hledání východisek z krize a na podzim i mezinárodní konference o cestovním ruchu, která se bude zabývat vývojem v tomto oboru a dopady na arabský svět. Generální tajemník UNWTO nedávno Tunisko osobně navštívil a poskytl nám velkou podporu už tím, že učinil veřejné prohlášení o tom, že je Tunisko bezpečnou destinací.

Říkal jste, že jste chtěl během své návštěvy zjistit příčiny onoho padesátiprocentního poklesu výjezdů z České republiky do Tuniska. Odvážíte si nějaké konkrétní poznatky?

Na základě toho, co jsem pochopil ze setkání s tour-operátory, jde z velké části o důsledky globální ekonomické krize z let 2008–2009. Svoji roli sehrály i potíže s leteckou společností Karthago Airlines, která poskytovala velmi nekvalitní služby s častými zpožděními. Lidé si zkušenosti s tímto dopravcem nenechávali pro sebe a dá se říci, že tato firma uškodila pověsti celého Tuniska. Nyní po revoluci už Karthago Airlines neexistuje a my se pokoušíme situaci zlepšit.

Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: archiv