Škrty oslabují důvěryhodnost českých lázní

Opět po roce jsme položili několik otázek primátorovi Karlových Varů Petru Kulhánkovi. Ptali jsme se na podporu města lázním v době, která není pro lázně snadná. Zajímaly nás marketingové aktivity města s ohledem na klesající počet hostů, jaké investice město plánuje a co je může ohrozit. Řeč přišla i na místní poplatky či nová pravidla pro restaurační předzahrádky…

Meziroční nárůst ruské klientely v Karlových Varech v roce 2012 je jistě potěšitelný, ale na celkový meziroční propad hostů z Německa a dalších zemí to bohužel nestačilo. Po třech letech stoupající tendence návštěvnosti zaznamenaly Karlovy Vary v roce 2012 mírný propad. Jak se rýsuje letošní rok? Jaké jsou a budou marketingové aktivity města směrem na zahraniční trhy?

Přes mírný pokles počtu návštěvníků rostl počet přenocování – a to je pro ekonomiku důležité. Nad obvyklý rámec budou letos Karlovy Vary cílem několika zajímavých podniků – přivítali jsme například jednání Svazu průmyslu a dopravy, je tu první ročník Karlovarského půlmaratonu, kapacita 1 800 registrovaných běžců už byla naplněna měsíc a půl před jeho startem. Jsme městem zdraví, a to znamená jak lázně, tak moderní medicínu, ale i sport a životní styl.

Jinak pokračujeme v trendu oslovovat globální trh globálně, pomocí internetu a sociálních sítí, plánujeme cílené kampaně do vybraných částí Německa, jednáme s diplomaty o návštěvách delegací, s partnerskými městy o odborných výměnných cestách, na podzim přijedou zástupci hoteliérů a obchodní komory z kalifornského Carlsbadu a San Diega. I přes trvající nářky na krizi se daří udržet podporu důležitým akcím, jako jsou Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Tourfilm, slavnostní zahajování lázeňské sezony, Folklorní festival a další a další, které také oslovují desetitisíce lidí.

Lázeňská zařízení po celé ČR procházejí složitým obdobím. Karlovarských lázeňských subjektů se tyto negativní změny vycházející z nové vyhlášky v lázeňské péči až tak netýkají, podíl tuzemských lázeňských hostů je ve Varech výrazně nižší než v jiných lázeňských místech. Přesto se zeptám, zda a jak bude město lázním pomáhat?

Ačkoliv nejsme možná tak závislí na pojištěncích, od začátku tvrdíme, že takové škrty oslabují důvěryhodnost českého lázeňství, především pro evropskou klientelu. České lázně asi nejsou moc účinné, tak tam omezují jejich předepisování – to je zpráva, kterou vysíláme. Především německy hovořící klientela může být na takovou informaci velice citlivá.

Kontrujeme usilovnou prací na skupinové nominaci evropských lázeňských měst na Seznam světového dědictví UNESCO – to je pro nás nejen marketingová, ale i městoochranná priorita.

Jste iniciátorem a zastáncem zvýšení místních poplatků na 30 Kč. Jak to vidíte dnes, v době, kdy konkrétně lázeňská zařízení procházejí nedobrým obdobím? Jak vnímáte snahy Asociace hotelů a restaurací ČR navrhovanou výši ovlivnit? (viz stanovisko AHR otištěné v květnovém vydání COT business)

Rozumím argumentům Asociace, nám jde samozřejmě především o to, spravedlivě zvýšit příjem do městského rozpočtu z core businessu našeho města – současný výnos poplatků ani zdaleka nekryje mimořádné náklady, které jako světové lázeňské město neseme, ať už v péči o lázeňskou infrastrukturu, kolonády, pěší zóny, rozsáhlou městskou zeleň, kulturní náplň, … Zvýšení limitu ovšem nemusí nutně znamenat, že daná obec svůj místní poplatek automaticky zvýší. Těm, které to unesou, to ale dává možnost. Karlovy Vary tuto možnost již dlouhodobě předjednávají s Asociací hotelů a restaurací a nevidím to jako téma kolizní.

Jaké rekonstrukce a investiční akce se vám podařilo dokončit v uplynulém roce? Když jsme spolu mluvili naposledy, hovořil jste o zušlechťování přístupových cest do města. Jaké další investice realizujete v tomto roce? V jakém stadiu jsou investice do lázeňských objektů patřících městu? Mám na mysli např. Císařské lázně.

Císařské lázně jsou bohužel evergreen, ze kterého zatím nekouká dobrý konec. Bohužel se nepodařilo synchronizovat potřebné dotační zdroje pro připravenou rekonstrukci. Další problém, pomalu přerůstající v katastrofu, představuje pro město pozastavení Regio­nálního operačního programu – hrozí nám výpadek šestiny rozpočtu z neproplacených projektů. Ale snažíme se naopak najít cestu, jak revitalizovat Alžbětiny lázně, poslední veřejný městský lázeňský dům. Jednáme s provozovatelem městských lázní v Baden-Badenu o tom, jak do budoucna veřejné lázně provozovat. Plánujeme zpřístupnit běžně nepřístupné části našich kolonád, připravujeme regulativy zástavby, které by měly ochránit stávající ráz lázeňského města. Je toho celá řada.

Od letošní sezony nastavujete nová pravidla pro restaurační předzahrádky, které by měly být vzdušnější, ne tak masivní, některé nebudou moci být na vyvýšených podiích atd. S jakým pochopením se tato pravidla setkala u podnikatelů?

Restauratéři a hoteliéři z nově opravené pěší zóny Stará Louka – Lázeňská s tím problém nemají, podobná pravidla v této zóně platí již dva roky. Nám se takové uspořádání líbí, věříme, že návštěvník Karlových Varů si při procházce po ulici zaslouží vidět – a bude chtít vidět! – karlovarské památky, ulice, zákoutí, kolonády, vyhlídky, a ne igelitem obalené „vagony" předzahrádek. Když přijedu do Benátek, nechci si přece sednout do uzavřeného jídelního stanu, chci sedět na ulici, mít výhled na paláce a gondoly.

Jak vidíte vzdálenější budoucnost českého lázeňství? Přežije krizi?

Určitě. Současná krize je určitě nesmírně nepříjemná věc, jako každá krize přinese v důsledku změny paradigmat, chování klienta, trhů. Celosvětově, nejen u nás a nejen v Evropské unii, je způsobena tím, že dokud bylo relativně dobře, hospodařilo se ještě jako bonus k tomu na dluh. Americký hypoteční trh, bezstarostné zadlužování evropských zemí, i staré české oblíbené „zdroje tady jsou". Proto teď, když zdroje nejsou, musíme splácet. Ale každá krize jednou pomine. České lázeňství bude mít vždy co nabídnout.

Text: Eva Frindtová
Foto: archiv Magistrátu města Karlovy Vary

www.mmkv.cz 
www.karlovyvary.cz