Sdílená ekonomika si zřejmě vyžádá novou definici podnikání a úpravu legislativy

Produkty sdílené ekonomiky typu Uber nebo Airbnb jsou důsledkem přirozeného vývoje trhu a v příštích letech budeme zřejmě svědky jejich dalšího rozvoje. Tento boom a pronikání sdílené ekonomiky do dalších hospodářských odvětví si zřejmě vynutí úpravy legislativy a dost možná povedou i k redefinování podnikatelské činnosti. Dost možná dojde i k uvolnění pravidel svazujících dnes provozování některých činností. To jsou jen některé ze závěrů dnešní odborné diskuze u kulatého stolu na půdě Hospodářské komory České republiky.  

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý označil v úvodu diskuze sdílenou ekonomiku za důsledek tržního vývoje a za reakci na přeregulovanost některých odvětví. „Nejde o nic revolučního, pouze se standardně fungující trh rozšiřuje do nových oblastí. A to je dobře,“ konstatoval Dlouhý. Některé prvky sdílené ekonomiky podle něj byly již dříve součástí uspořádání hospodářských vztahů, nový je prý jen rozsah a škála odvětví, do kterých sdílená ekonomika pronikla. Vladimír Dlouhý se rovněž vyjádřil i k otázce regulace sdílené ekonomiky. Normálně fungující trh by měl být podle jeho slov regulován jen v opravdu nezbytných případech, ovšem sdílená ekonomika naráží na excesivní snahu o regulaci. Jako příklady uvedl Dlouhý Španělsko nebo Německo. Čerstvým příkladem může být i Maďarsko, kde společnost Uber v neděli pozastavila na neurčito své aktivity v reakci na novou regulaci osobní přepravy, kterou si na vládě svými protesty vynutili provozovatelé tradiční taxislužby. I přes tyto excesy bude podle Dlouhého trend spočívající v nevýhradním užívání soukromého majetku pokračovat a rozšíří se i na nové trhy, nicméně dynamika růstu sdílené ekonomiky za pár let zřejmě zvolní a podíl P2P transakcí ve sdílené ekonomice bude po expanzi časem klesat ve prospěch B2C. Platformy sdílené ekonomiky se budou podle Dlouhého více integrovat s jinými platformami a digitálními službami a bude pokračovat trend v jejich profesionalizaci.

Většina účastníků dnešní diskuze se shodla na tom, že stát by měl při definování svého přístupu ke sdílené ekonomice jít spíše cestou deregulace, resp. uvolnění pravidel pro stávající poskytovatele služeb, nikoli cestou zpřísňování podmínek pro subjekty pohybující se na poli sdílené ekonomiky. Takový je ostatně i přístup Evropské komise, která nedávno vyzvala členské státy k podpoře sdílené ekonomiky a tím v konečném důsledku i k růstu bohatství ve společnosti. To ostatně během dnešní diskuze potvrdil i vedoucí zastoupení Evropské komise Jan Michal, podle kterého jde mj. o stanovení pravidel, za jakých mohou členské státy nastavit podmínky pro poskytovatele služeb sdílené ekonomiky, o určení odpovědností a nastavení pravidel pro aplikaci práva na ochranu spotřebitele, pracovního práva a daňových předpisů v oblasti sdílené ekonomiky. Jan Michal zároveň poukázal na riziko fragmentace jednotného trhu a zauvažoval nad tím, zda nebude třeba časem vytvořit jednotný evropský rámec.

Jak během dnešní diskuze konstatoval státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, je třeba naučit se lépe sdílené ekonomice lépe porozumět. Zároveň podle něj bude třeba provést právní analýzu toho, jak si český právní řád umí poradit nejen s produkty sdílené ekonomiky, ale prakticky s čímkoli digitálním, a jaké změny je třeba v našich zákonech udělat. Zpracování této analýzy slíbili zástupci Úřadu vlády v druhé polovině letošního roku. V každém případě se nesmí před sdílenou ekonomikou zavírat oči, byť debaty o ní nejsou a nebudou jednoduché.

Do diskuze zřejmě vstoupí i otázka redefinování podnikatelské činnosti, což naznačil Jan Havlík, ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Stávající definice totiž například nepočítá s přivýdělkem. Účastníci dnešní diskuze volali i po změně některých dalších předpisů. Podle Petra Kadlece z AK Havel, Holásek & Partners není například dnešní legislativa připravena na odlišení on-line a off-line služeb, což může být pro sdílenou ekonomiku zásadní.

Mezi nejběžnější formy sdílení majetku patří opakovaný pronájem nemovitostí v období, kdy je majitel nevyužívá, nebo sdílená doprava. Podle informací, které účastníkům diskuze zprostředkoval prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, vygenerovaly služby sdílené ekonomiky v Evropě v roce 2013 asi 15 miliard USD, v roce 2025 by to mohlo být už 335 miliard USD. V Česku se do budoucna odhaduje podíl kolem jednoho až dvou procent HDP, uvedla ČTK.

Foto: -pmu-

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz