Satelitní účet cestovního ruchu – 2. část

Spotřeba v cestovním ruchu
Z pohledu „průmyslu cestovního ruchu“ zahrnuje spotřeba výrobků a služebv cestovním ruchu:

• spotřební výdaje na cestovní ruch, které obsahují tradiční výdaje domácíchobčanů (rezidentů) na služby, které jsou obvykle spojeny s cestováním aturistikou (ubytování, doprava, zábava, stravování, finanční služby apod.)a na zboží (dlouhodobého i krátkodobého užití), které je rezidenty nakoupenopro užití při cestování a cestovním ruchu;
• výdaje veřejného a podnikatelského sektoru na „obchodní cesty“, které zahrnujíspotřební výdaje (dopravu, ubytování, stravování atd.), ale jsou realizoványza účelem obchodu a vládních a veřejných aktivit;
• výdaje vládních a veřejných agentur a institucí, jako jsou kulturní instituce(např. muzea), nebo národní parky, celní a pasové služby pro individuálnínávštěvníky;
• devizové příjmy cestovního ruchu jsou výdaje zahraničních návštěvníků zazboží a služby v navštívené zemi (domácí – rezidentské ekonomice).
• Z pohledu poptávky „ekonomie cestovního ruchu“ obsahuje cestovní ruch jakvýrobky a služby pro spotřebu návštěvníků v navštívené zemi (jak je výšeuvedeno), tak i výrobky a služby pro „průmysl cestovního ruchu“, jako
• vládní a veřejné výdaje agentur a institucí, spojených s cestovním ruchem,které jsou zajišťovány souhrnně, jako např. propagace a podpora cestovníhoruchu, řízení leteckého provozu, bezpečnostní a zdravotnické služby;
• kapitálové investice poskytovatelů služeb v cestovním ruchu (soukroméhosektoru) a vládních institucí (veřejného sektoru) pro zajištění infrastrukturycestovního ruchu;
• vývoz (ostatní, ne návštěvníků) zahrnuje vyvezené spotřební zboží určenépro konečnou spotřebu návštěvníků (jako např. oděvní zboží, elektronika,pohonné hmoty) a vyvezené investiční prostředky k využití poskytovatelislužeb v cestovním ruchu (jako např. v letectví, lodní dopravě).

Zpracováním „input – output modelů“ k těmto agregátním soustavám je satelitníúčet schopen diferencovat mezi nabídkou „průmyslu cestovního ruchu“ a nabídkou„ekonomiky cestovního ruchu“. Satelitní účet je též schopen vymezit podílnabídky, která je importována ze zahraničí. Konečně je satelitní účet schopenvymezit podíl jednotlivých složek hrubého domácího produktu, jako jsoumzdy a platy, daně a poplatky, provozní přebytek, odpisy, podpory a dotace.

Měření spotřeby v cestovním ruchu
Nejobtížnějším úkolem při sestavení satelitního účtu cestovního ruchuje získání potřebných dat a údajů. Přestože existuje podrobná mezinárodnístandardní klasifikace turistických činností (SICTA), jakož i klasifikacecharakteristických turistických produktů, nejsou obvykle data relevantnítěmto klasifikacím z různých důvodů k dispozici. Nejde jen o celková dataobjemu produkce produktů cestovního ruchu a jejich užití, ale též o podílspotřeby cestovního ruchu na celkové spotřebě v příslušném odvětví neboinstitucionálním sektoru. Při propočtu potřebných ukazatelů musí být vřadě případů využito různých pomocných metod, výsledků speciálních šetřenía průzkumů, anket, statistických modelů apod.
Vedle případů, kdy je možno využít potřebných údajů přímo ze statistickýchšetření, existuje řada metod pro stanovení, resp. odhad výdajů návštěvníkůpro účely využití v satelitním účtu cestovního ruchu. Jsou to např. tytometody:

• využití statistiky rodinných účtů a jiných přehledů o výdajích domácností;
• využití údajů z průzkumu a šetření u návštěvníků;
• denní přehledy;
• na ubytovacích zařízeních;
• na hraničních přechodech;
• na palubách letadel a jiných dopravních prostředků;
• na populárních navštěvovaných místech;
• využití údajů ze statistiky zařízení cestovního ruchu;
• využití údajů centrální banky;
• využití modelů spotřebních výdajů návštěvníků.

Je zřejmé, že při zpracování satelitního účtu je nutno využívat jednotněklasifikovaných pojmů, ukazatelů a definic. Součástí metodiky je vymezenítěchto pojmů, jako např. ukazatelů týkajících se návštěvníků (obvyklé prostředí,délka cesty, účel návštěvy apod.), spotřeby v cestovním ruchu, jejích komponentů,klasifikací činností cestovního ruchu a produktů cestovního ruchu atd.Přesná náplň příslušných ukazatelů, jakož i klasifikace činností cestovníhoruchu a produktů cestovního ruchu jsou stanoveny mezinárodními standardya jsou součástí příslušné metodiky.
Při zpracování podkladů pro kompilace satelitního účtu je nutno v mnohapřípadech a vazbách využívat odborných propočtů, výzkumů a odhadů. Požadavkyna tyto údaje by však měly zajistit jejich co největší hodnověrnost a přesnost.Proto by tyto údaje

• měly mít statistický charakter a měly by být sbírány pravidelně, tzn. neměloby se jednat jen o jednorázové odhady, ale o průběžný a trvalý statistickýproces kombinující sběr dat s flexibilním využíváním navazujících ukazatelůke zvýšení přesnosti výsledků;
• odhady musí být založeny na spolehlivých statistických údajích jak na straněpoptávky, tak i nabídky, přičemž používané postupy by měly být pokud možnonezávislé;
• údaje by měly být srovnatelné v určitém časovém období v rámci jedné země,srovnatelné mezi jednotlivými zeměmi a srovnatelné s ostatními ekonomickýmičinnostmi;
• údaje by měly být vnitřně konzistentní a měly by být uváděny podle mezinárodněuznávaných makroekonomických měřítek.

Některá data pro kompilaci satelitního účtu mohou být získána přímo z podkladůpro národní účty, ze statistických výkazů, bankovních údajů apod., řadajiných informací však vyplývá z různých sociologických šetření, výzkumů,odhadů. Existují i mezinárodní projekty, podle kterých jsou získávány informaceo cestovním ruchu (např. projekt Evropské monitorování cestovního ruchu),výzkumné projekty Eurostatu a jiných mezinárodních organizací. Podrobnéinformace o cestování a cestách občanů obsahuje statistika o cestovánía cestách ČR (údaje se sledují od roku 1997) a některé průzkumy prováděnéna hraničních přechodech.

Otázky zaměstnanosti v cestovním ruchu
Informace o zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu jsou značně důležiténejen pro analýzy odvětví, ale i pro politiku zaměstnanosti, protože některéčinnosti související s cestovním ruchem slouží často jako vstupní místodo pracovního trhu, a to často pro osoby, které hledají zaměstnání, proosoby vyžadující kratší pracovní dobu, pro cizí státní příslušníky s omezenýmijazykovými schopnostmi anebo i pro nastupující absolventy škol. Umožňujeto skutečnost, že cestovní ruch, resp. odvětví zajišťující služby cestovníhoruchu, se vyznačují značnou rozmanitostí typů vykonávané práce, od málokvalifikovaných prací s nízkou přidanou hodnotou (uklízečky, pomocné síly)až po vysoce kvalifikované síly, přinášející vysokou přidanou hodnotu.Pro politiku zaměstnanosti je důležité, že cestovní ruch nabízí množstvípracovních míst, která nevyžadují vysokou kvalifikaci i možnost zaměstnánív oblastech, které jsou méně ekonomicky rozvinuté, event. které jsou postihoványstrukturální nezaměstnaností (venkovské, horské oblasti apod.).
Dalším důležitým problémem je to, že zaměstnanost vyvolanou cestovnímruchem lze měřit mnohem obtížněji než u jiných odvětví. Jde o to, že zaměstnanostv cestovním ruchu je charakterizována sezonností, částečnými pracovnímiúvazky, málo placenou nebo neplacenou prací členů rodiny i nelegální „černou“prací. I z těchto důvodů se mnohá odvětví vyznačují vysokou fluktuací,což samozřejmě působí i na kvalitu poskytovaných služeb. Zaměstnanost vturistických odvětvích se také vyznačuje vysokým podílem vlastní prácepodnikatelů a často neplacené práce jejich rodinných příslušníků (zejménamenší pohostinská a ubytovací zařízení, zařízení pro agroturistiku apod.),což může zkreslovat údaje o zaměstnanosti, mzdách apod.
Mnohé práce v odvětví cestovního ruchu jsou vykonávány na smluvní bázibez vztahu zaměstnavatele a zaměstnance, tj. zprostředkovaně přes různézaměstnavatelské agentury, a hodnota vykonávané práce se nepromítá do mzdovýchnákladů, ale do věcných nákladů. Z toho vyplývá, že hodnota práce zaměstnancůtěchto agentur je vykazována v odvětví obchodních služeb a přidaná hodnotavyprodukovaná těmito zaměstnanci je přisuzována tomuto odvětví, a nikolivodvětví cestovního ruchu, v němž tito zaměstnanci ve skutečnosti pracují.Tyto okolnosti potvrzují legitimitu – pro účely satelitního účtu cestovníhoruchu – přisuzovat tyto pracovní síly a vytvořené hodnoty odvětví cestovníhoruchu.
Se zřetelem k rozmanitým aspektům pracovního trhu cestovního ruchu,které jsou nezbytné pro úplnou a vyčerpávající analýzu, nemůže satelitníúčet zahrnovat všechna potřebná data, vztahy a vazby. Příslušné expertnískupiny OECD a WTO k podrobným analýzám zaměstnanosti v cestovním ruchuproto zpracovaly metodický návod, resp. metodické pokyny, pracovně nazývané„Modul zaměstnanosti v cestovním ruchu“. Tato metodická pomůcka přinášípodrobné pohledy nejen na výši zaměstnanosti, ale též na její strukturu,sociální hlediska, pracovní dobu atd. Je však značně náročná na informace,včetně speciálních průzkumů a šetření. Pro satelitní účet pro oblast zaměstnanostije navržena samostatná tabulka, jež při použití zjištěných parametrů (turistickéhopoměru) umožňuje určit rozsah zaměstnanosti vyvolaný cestovním ruchem vzákladních odvětvích cestovního ruchu.
Údaje o zaměstnanosti mohou být kvantifikovány jak pro „průmysl cestovníhoruchu“, tak i pro „ekonomiku cestovního ruchu“.
Zaměstnanost v průmyslu cestovního ruchu obecně zahrnuje „pracovníky,kteří přímo – tváří v tvář – přicházejí do styku s návštěvníky“ (v leteckédopravě, hotelových zařízeních, restauracích, půjčovnách aut, maloobchodě,zábavních podnicích atd.);
Zaměstnanost v ekonomice cestovního ruchu zahrnuje zaměstnance v „průmyslu“a dále pracovníky

• dodavatelských odvětví (dodávky jídel pro leteckou dopravu, praní prádla,dodávky potravin, velkoobchodní služby, účetní a daňové služby atd.);
• vládních agentur a veřejných institucí, pracovníky stavebnictví a investičníchodvětví a pracovníky odvětví vyrábějící zboží užité v cestovním ruchu;
• pracovníky dalších dodavatelských odvětví (hutního, dřevařského, naftovéhoprůmyslu atd.).

Praktické uplatnění metodiky satelitního účtu
Významného pokroku ve výzkumu měření ekonomických přínosů cestovníhoruchu dosáhla Světová rada cestování a turistiky (WTTC) a její poradenskáorganizace WEFA, které se měřením ekonomických přínosů cestovního ruchua problematikou satelitního účtu cestovního ruchu zabývají již celé desetiletí.WTTC provádí a pravidelně publikuje výsledky svého výzkumu o ekonomickýchpřínosech cestovního ruchu pro světovou ekonomiku, jakož i pro regionálnía národní ekonomiky. Satelitní účet cestovního ruchu definuje řadu globálníchstandardů, podle nichž se měří skutečný přínos odvětví pro národní hospodářství.Zaměřuje se především na

• procentní podíl cestovního ruchu na tvorbu HDP;
• podíl cestovního ruchu na tvorbu pracovních míst;
• objem kapitálových investic vyvolaných cestovním ruchem;
• daňový přínos vyplývající z aktivit cestovního ruchu;
• vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu.

Satelitní účet cestovního ruchu zpracovává řada zemí. Podle propočtů expertůSvětové rady cestování a turistiky (WTTC) se očekával komplexní přínoscestovního ruchu v Evropské unii v roce 2000 např. v tvorbě HDP cca 12% a rovněž tak i na celkových investicích. Zaměstnanost vyvolaná cestovnímruchem ve stejném roce měla dosáhnout 7 437 tis. osob, což je podíl 12,04% ze všech pracovních míst (viz Tab. 1).
Analogicky v České republice se cestovní ruch podle těchto analýz apropočtů podílí na makroekonomických agregátech těmito procenty (viz Tab.2).

Závěry
Satelitní účet cestovního ruchu je schopen v různé míře přesnosti prokázata identifikovat ekonomické přínosy cestovního ruchu pro národní ekonomiku.Jeho konstrukce umožňuje modelovat tyto přínosy i do budoucna podle různéhoočekávaného vývoje základních ekonomických veličin. Je tedy významným argumentema podpůrným nástrojem pro tvorbu hospodářské politiky a ekonomických rozhodnutí,která mohou ovlivňovat vývoj cestovního ruchu.
Absence některých informací o cestovním ruchu, především o jeho komplexníchpozitivních dopadech na ekonomický vývoj a vývoj zaměstnanosti se projevujei v České republice. Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky,schválená usnesením vlády č. 717 dne 14. července 1999, uvádí mezi hlavnímiproblémy dalšího rozvoje cestovního ruchu v České republice též nedostatekrelevantních informací pro cestovní ruch. Jde přitom o úplnou aplikaciSměrnice o sběru statistických informací v oblasti cestovního ruchu (SměrniceRady č. 95/57/ES ze dne 23. 11. 1995), kterou členské státy EU uplatnilyv zákonech, nařízeních a administrativních opatřeních v termínu do 23.11. 1996, ale také o vymezení velikosti a dynamiky odvětví cestovního ruchu,o vyjádření přínosů pro zaměstnanost, pro tvorbu hrubého domácího produktu,pro příjmy státního a místních rozpočtů apod. Ke zkvalitnění těchto souhrnnýchinformací doporučila Koncepce zabývat se problematikou identifikace přínosůcestovního ruchu a postupně sestavit satelitní účet cestovního ruchu iza Českou republiku.

Tab. 1 – Podíly cestovního ruchu na ekonomice v Evropské unii

Tab. 2 – Podíly cestovního ruchu v ekonomice České republiky

Údaje jsou převzaty z výzkumu WTTC – WTTC Tourism Satellite AccountsEstimates and Forecast, TSA Research Tables.
*) prognóza

Připravila agentura:
MAGConsulting
Táboritská 23, 130 87 Praha 3
Tel./fax: 02/6709 2285
e-mail: magcon@mbox.vol.cz
www.magconsulting.cz