1. ledna 2010 oslavilo Rumunsko třetí výročí členství v Evropské unii. Znamená to dobrou příležitost podívat se na tuto zemi otevřenýma očima a bez předsudků. Je třeba říci, že je to země bezpečná, půvabná, a především jedna z posledních, kde ještě můžeme vidět a svým dětem ukázat realitu tradičního evropského životního způsobu.
Putování po Rumunsku můžeme začít v Maramureši, nádherném pohoří při hranici Rumunska s Ukrajinou, kde kdysi žili Dákové. Oblast je známá svou nádhernou lidovou architekturou. Nadchne nás návštěva unikátního „Veselého hřbitova“ ve vesničce Săpînța. Pojedeme-li do Rumunska přes Arad, určitě se zastavíme v Sarmisegetuze, které v minulosti bylo hlavním městem římské provincie Dacia. Odtud můžeme pokračovat do sedmihradských opevněných kostelů Prejmer, Biertan, pevnosti Rišnov. Pak už je jen kousek do středověké Sighișoary, kde navštívíme rodný dům valašského knížete Vlada Țepeșe, zvaného „Nabodávač“ neboli Drakula. Svůj palác si vystavěl nejen v sedmihradském městě Tirgoviște, ale i v Bukurešti. Je možné navštívit i skutečný Drakulův hrad, přesněji jeho zříceninu v podhůří pohoří Făgăraș v obci Poienari.
Klenotem středověké architektury je město Sibiu, které bylo v roce 2007 vyhlášeno hlavním městem evropské kultury. Prázdninové putování si můžeme prodloužit až k pobřeží Černého moře, kde se kromě koupání dají obdivovat i antické vykopávky. Přitažlivé je letovisko Mamaia s pozvolně se svažujícími plážemi s jemným zlatým pískem a lákavými turistickými atrakcemi – lanovkou nad pláží, historickým kasinem či typickými rumunskými restauracemi. Z letoviska je možné uskutečnit výlety do biosférické rezervace Dunajské delty. Můžeme se také vydat k malovaným klášterům severní Bukoviny, zapsaným na seznamu památek UNESCO, Voroneți, Moldovița, Sucevița, Humor. Ať zvolíme jakýkoli směr a cíl, určitě nebudeme litovat!
Samostatnou kapitolou je pak putování po rumunských horách. Okouzlí vás nejen překrásná příroda, ale i přívětiví obyvatelé. Současným českým cestovatelům je asi nejvíc znám Banát, kde žijí rumunští Češi svým prostým a tvrdým způsobem života.
A to ani nemluvím o opravdových turistech – labužnících, kteří se zajímají o evropské dějiny, umění a architekturu nebo třeba i o dějiny náboženství. Rumunsko nabízí zajímavé prolínání románských, slovanských, maďarských i orientálních vlivů. Prolínání kulturních a civilizačních vlivů se zajímavým způsobem odráží v jazyce i mentalitě národa. Rumunská hudba je rozmanitá stejně jako celá země – rychlé lidové tance – hory – jsou stejně krásné jako táhlé a zádumčivé doliny. Mezi významné rumunské osobnosti patří například dramatik Eugen Ionesco, filozof, spisovatel a religionista Mircea Eliade nebo sochař Constantin Brăncuși (sochařská díla najdete ve městě Tirgu Jiu).
Když toto vše doplníte kulinářskými zážitky při návštěvách rumunských restaurací, sklípků a zájezdních hospůdek či grilů na odpočívadlech u silnic a vše přiměřeně zalijete vynikajícím rumunským vínem, určitě se podaří beze zbytku obsahem naplnit slogan, který si Rumunsko nedávno dalo pro rozvoj cestovního ruchu: „Přijeď jako turista, odjedeš jako přítel.“ A jestli chcete opravdu vidět autentické Rumunsko a tradiční evropský způsob života, neváhejte a vydejte se tam už letos. Globalizace nečeká! Ještě můžete spatřit na cestách povozy tažené koňmi nebo kobylku s hříbátkem, které si zvyká na svou budoucí práci. Ještě můžete vidět v maliní u lesa medvídě, jak si pochutnává na malinách…
Pokud vás Rumunsko jako destinace zaujalo, podrobnosti k jednotlivým lokalitám a možnostem najdete na www.honza.cz .
Text: Mgr. Jana Klokočková,
prezidentka Česko-rumunské smíšené obchodní a průmyslové komory,
ve spolupráci s CK HONZA service a firmou KINSTON – členy ČRSOPK
Foto: CK HONZA service