Na stránkách časopisu COT naposledy psal o Rumunsku poutavé a zajímavé články Dean Valášek v roce 2005. V té samé době bylo bohužel zrušeno i Rumunské centrum pro turistiku v Praze. Za dobu jeho působení (od roku 2001) výjezdy Čechů do Rumunska kulminovaly v letech 2001–2002 a poté začaly klesat až na nynějších přibližně 30 000 (pozn. ale ještě v roce 1994 vycestovalo do Rumunska dle Rumunského statistického úřadu 121 000 Čechů!), což je z celkového počtu zahraničních návštěvníků 6,9 mil. číslo vskutku zanedbatelné ve srovnání s nejvýznamnějšími zdrojovými zeměmi Rumunska. Těmi jsou sousední státy – Moldávie, Bulharsko, Maďarsko, Srbsko, dále Německo, Itálie, Francie, Rakousko, USA a Izrael. To samé však platí pro Rumuny, kterých ročně směřuje do České republiky také jen asi 26 000 z celkového počtu zahraničních návštěvníků 6,5 mil. Zajímavá podobnost čísel, že?
V dobách socialismu, kdy obě země byly ještě členy RVHP a Češi měli omezené možnosti navštěvovat přímořské destinace mimo socialistický blok, bylo Rumunsko Čechy navštěvované především kvůli letoviskům na pobřeží Černého moře (Mamaia, Constanta) a jeho hlavnímu městu Bukurešti.
V současné době však nejsou pobyty u moře podle informací Dr. Olgy Tůmové z CK LUM-ORIS příliš populární, neboť neexistuje žádný přímý let Praha – Constanta. Využívají se lety do bulharské Varny a poté transfer cca 60 až 80 km. Ten je však vhodný pouze pro větší skupiny, jinak pobyt na rumunském pobřeží přestává být cenově atraktivní. A do hlavního města Bukurešti sice existuje přímá linka ČSA, ale její cena patří k těm nejvyšším – kolem 9 000 Kč za zpáteční letenku. Žádná nízkonákladová letecká společnost z Prahy také zatím nelétá. Z tradičních leteckých společností mívá zajímavější ceny Malév a Alitalia, ale to už musí člověk přestupovat a cesta do Bukurešti tak zabere 4 až 5 hodin. Je možno také využít nízkonákladové společnosti Sky Europe a Hahn Air z Bratislavy, a především velké množství těchto společností z Vídně, a tak když se poštěstí, cena kombinované přepravy bus-letadlo z Prahy do Bukurešti může vyjít i na pouhých 3 000 Kč včetně zpáteční cesty, i když je časově náročnější, ale ne tak jako vlak Českých drah, který jezdí pouze 1x za den a cesta mu trvá 24 hodin.
Čeští turisté zatím využívají především automobilové a autobusové přepravy. Zájem je především o poznávací zájezdy. CK LUM-ORIS preferuje při organizování svých cest ubytování v penzionech a hotelech, aby „byl obraz o Rumunsku správný a naši lidé viděli, co Rumuni dosáhli v ubytovacích a stravovacích službách“. Nedávno například organizovala autobusový zájezd fanoušků fotbalové Slavie na utkání s fotbalovým klubem Steaua Bukurešť. Bukurešť patří k její stálé nabídce. Širokou nabídku poznávacích zájezdů mají také brněnské CK POZNÁNľ, CK KUDRNA – ty jsou zaměřeny hlavně na vysokohorskou turistiku a cykloturistiku v oblastech oblíbených pohoří Fagaraš a Bucegi, kam směřují z České republiky hlavně mladí lidé. V nabídce CK ČEDOK najdeme pouze jeden poznávací okruh Rumunskem autobusem, ale zato nabízející návštěvu těch nejzajímavějších míst, jako například Bukovina s malovanými kláštery, středověké transylvánské město Brašov, Sinaia s královským palácem Peleš, který si oblíbil rumunský diktátor Ceaušesku a vybral si jej jako své letní sídlo, Bukurešť, Sibiu, které bylo vyhlášeno Evropským městem kultury 2007 a je bývalým hlavním městem transylvánských Sasů či Hunedoara s největším středověkým rumunským hradem.
Cestovní ruch na konferenci v Bukurešti
Ano, Rumuni se velice snaží zařadit se mezi vyspělé evropské státy, i když je čeká ještě dlouhá cesta. O tom svědčí i pořádání různých akcí v cestovním ruchu, jakou byla i mezinárodní konference o cestovním ruchu pořádaná ve dnech 22. – 24. listopadu 2007 u příležitosti 30. výročí založení Fakulty obchodní Ekonomické akademie v rumunské Bukurešti (zkratka ASE), jejíž součástí je i Katedra služeb a cestovního ruchu, která se na přípravách značnou měrou podílela.
Byla slavnostně zahájena studentskou hymnou Gaudeamus igitur ve čtvrtek 22. 11. v 10 hodin v AULA MAGNA (místní chlouba, budova ve stylu Pantheonu, průčelí auly dekorované malbou zobrazuje historii obchodu). Bohužel všechny úvodní uvítací proslovy byly proneseny v rumunském jazyce až na krátké přivítání zahraničních účastníků děkankou Fakulty obchodní Prof. Gabrielou Stanciulescu v angličtině. Cílem konference s hlavním mottem „Tourism – a challenge for the new comers in the European Union“ bylo představit Rumunsko jako novou členskou zemi Evropské unie, zviditelnit jejich pedagogickou i výzkumnou činnost v oblasti cestovního ruchu, ale zároveň umožnit účastníkům konference vzájemné poznání různých kultur. Ti přicestovali převážně z románských zemí (Rumunsko, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Francie), dále z Maďarska, Thajska a České republiky.
Skupinové foto mezinárodních účastníků listopadové konference v Bukurešti |
Odborný program byl rozdělen do 3 hlavních sekcí: Tourism and Hospitality, Tourism Marketing and Management, Environmental Issues in Tourism Services; Development of Ecocompatible Tourism. Příspěvky se věnovaly rozvoji cestovního ruchu Rumunska v kontextu cestovního ruchu ve světě a Evropské unii, globalizaci, udržitelnému rozvoji cestovního ruchu a vývoji jeho různých ekoforem a uplatnění moderních marketingových nástrojů v cestovním ruchu. Za Českou republiku vystoupily Ing. Jana Valentová z Katedry cestovního ruchu a PhDr. Zuzana Míšková z Katedry anglického jazyka Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Součástí konferenčního programu byl i zajímavý turistický program zahrnující ochutnávku rumunských specialit a návštěvu nejzajímavějších míst Bukurešti a částečně i jejího okolí.
Rumunská plus a mínus
Bukurešť připomíná svými širokými bulváry, rozlehlými parky, četným množstvím muzeí, galerií, divadel, Vítězným obloukem a nádhernou monumentální architekturou reprezentovanou např. budovou Atheneum s koncertním sálem podobnou Opeře v Paříži, Univerzitní knihovnou, Justičním palácem opravdu Paříž – vždyť především v době mezi dvěma světovými válkami byla často nazývána Malou Paříží východu. Jednou z technických pozoruhodností narušujících krásu města jsou dráty a kabely (pozn. Rumuni totiž nepoužívají podzemní vedení) lemující ve velkém množství tyto bulváry a mnohdy působící až depresivně. Toulaví a někdy dost nebezpeční psi pobíhající volně po ulicích jsou ještě dědictvím Ceaušeskova režimu a jeho snahy po vzoru Severní Koreje pořizovat psy ke každému domu či honosné vile. Rumuni si s těmito psy nevědí zatím rady. Množství ortodoxních kostelů napovídá, že téměř 90 % Rumunů jsou vyznavači pravoslavné církve. Na své si však přijdou i muslimové svými mešitami a židé syna gogami.
Ohromujícím dojmem působí Dům národů (Casa Poporului) nazývaný též Palác Parlamentu (Palatul Parliamentului). Dnes je tato druhá největší administrativni budova světa (hned po Pentagonu) známá po celém světě jako Ceaušeskův dům i přesto, že sám diktátor zde nikdy nežil, neboť ztratil politický vliv dříve, než byla stavba dokončena (stavba trvala od roku 1983 do roku 1989). Dnes zde sídlí rumunský parlament spolu s moderním centrem kongresové turistiky. Říká se také, že je třetí největší stavbou na světě po hale, ve které se na Cape Canaveral ve státě Florida montují rakety a po pyramidě Quetzalcoatl v mexické Cholule. 6 000 místností mluví samo za sebe. Turisté mohou navštívit jen 10 ohromných největších a nejzajímavějších sálů (které jsou větší než Španělský sál Pražského hradu) a vstoupit na balkon, ze kterého Ceau šesku pronášel své projevy a kde také zpíval americký zpěvák Michael Jackson.
Za návštěvu stojí i Národní muzeum umění či „Skanzen“, jeden z nejzajímavějších etnografických parků pod širým nebem na světě čítající více než 300 různých typů staveb z celého Rumunska a jeho historie.
I když z pozitivních zkušeností našich turistů vyplývá, že hodně se v Rumunsku za poslední léta změnilo, tak z mnohých konferenčních příspěvků lze usoudit, že sami Rumuni jsou velice sebekritičtí a vědomi toho, jak je potenciální zahraniční turisté vnímají a jak tyto negativní asociace pak ovlivňují návštěvnost země. Které to jsou?
• Rumunsko je stále ještě nepříliš bezpečnou destinací s ekonomickými a infrastrukturálními problémy.
• Personál ve státní a veřejné správě, jako např. pohraniční policie, pracovníci v hotelech a restauracích a cestovních kanceláří, řidiči, má neprofesionální až nezdvořilý přístup k zahraničním návštěvníkům.
• Zdravotní péče je pod úrovní standardu západoevropských zemí.
• Ceny v některých zařízeních a služby nabízené zahraničním návštěvníkům jsou velmi vysoké a kvalitě neodpovídající.
• Hlavními předsudky o Rumunsku zůstávají: korupce, pouliční děti, toulaví psi (někteří z nich jsou až agresivní), vysoký stupeň kriminality.
Myslím si, že až se Rumunům podaří tyto překážky rozvoje cestovního ruchu překonat, stane se tato země opět přitažlivou i pro Čechy a rádi budou navštěvovat krásné hlavní město Bukurešť, přímořská letoviska u Černého moře, přírodu v hornatých oblastech, v Dunajské deltě či se vypraví po hradech a zámcích Transylvánie po stopách pověstného Draculy.
Ing. Jana Valentová, Katedra cestovního ruchu,
Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze
Rumunsko očima turistů Rumunsko má opravdu co nabídnout zahraničním návštěvníkům a negativní image, kterou stále ještě u cizinců má, se snaží vymazat, neboť patří k dynamicky se rozvíjejícím státům, o čemž svědčí i postřehy účastníků zájezdu s CK POZNÁNľ: Přesvědčili jsme se, že v posledních letech zaznamenalo Rumunsko prudký turistický rozvoj. Už se nemusíte obávat prázdných obchodů, rozbitých silnic a obtěžování místních obyvatel. Naopak budete překvapeni, že se v Rumunsku domluvíte německy i anglicky, že všechna turistická centra jsou přístupná po nových silnicích s moderními benzinovými stanicemi, dobře vybavená fungujícími službami a hotely jsou na velmi slušné úrovni. Ceny v restauracích se pohybují jen o něco málo výše než u nás, takže vám nic nebrání si tu dovolenou pěkně užít! Časy se neúprosně mění! (Dokonce byla dostavěna i dálnice z Bukurešti do přímořského letoviska Constanta, vzdáleného necelých 300 km od Bukurešti!)
Vypravili jsme se též do středověkého města Sibiu. Po příjezdu na autobusové nádraží jsme měli docela strach o svoji bezpečnost a první dojem nebyl zrovna nejlepší, avšak naše vnímání města se začalo rychle měnit v historickém centru města. V informačním středisku jsme dostali mapu s vyznačenými významnými místy, bez jejichž zhlédnutí by turista nemohl odjet s klidnou duší. Centrum bylo čisté, nově rekonstruované, nebyl problém se dorozumět německy. Restaurace na úrovni, na kterou jsme zvyklí z jiných evropských měst, ale také za „evropské“ ceny. Vidina velkých hostin za pakatel se tedy zdaleka nenaplnila. Z města Sibiu jsme za hlavním cílem naší cesty, pohořím Fagaraš, jeli vlakem. Kvalita vozů národního přepravce CFR byla o něco horší, než jsme zvyklí z Českých drah. Celkový dojem však kazily všudypřítomné žebrající romské děti. Přechod pohoří Fagaraš byl kapitolou samou pro sebe. Za tak kvalitně značené turistické stezky by se nemusel stydět ani Klub českých turistů. Na vysoké úrovni byla také horská záchranná služba. Potkali jsme ruského turistu, kterému pracovníci této služby celý den pomáhali hledat krosnu spadlou ze skály. Nutno ovšem podotknout, že Fagaraš je největším a nejnavštěvovanějším rumunským pohořím, jinde takový servis zřejmě očekávat nelze. Jediným kazem na nádheře a vlídnosti rumunských hor byly hromady odpadků, kterých se zbavovali nezodpovědní turisté (podle popisků na odpadcích šlo nezřídka o Čechy). Pak jsme se vypravili do města Brašov, které nás uchvátilo. Na jednu stranu drahými automobily, čistými ulicemi, opravenými fasádami budilo téměř dojem německého města, na druhou z něj vyzařoval jižanský temperament. I pozdě po jedenácté hodině všedního dne se na hlavním bulváru procházely skupiny mladých lidí, ale i starší páry seděly v kavárnách a živě diskutovaly o nejrůznějších tématech. Velmi osvěžujícím dojmem ve městě působí nápis na skále ve stylu amerického Hollywoodu a moderní prosklená střecha středověké věže. Text: účastníci zájezdu s CK POZNÁNĺ |
