V minulosti se stalo téměř pravidlem, že o Rumunsku se psalo spíše jako o destinaci divokých hor, bezpočtu ramen dunajské delty, upířích hradů, dopravy po cestách necestách a toulkách bez omezení. Zkrátka jako o zemi, kde se čas zastavil. Všichni ti, kdo si myslí, že se stačí vyškrábat na vrchol některé ze zdejších hor, napsat reportáž o tom, jaký je odtud krásný výhled, a myslet si, jak vystihli Rumunsko, nedohlédnou dál než na špičku svého vlastního nosu.
|
Letní královský palác Peles (Sinaia) |
Pelikáni v Dunajské deltě |
Toto byl jeden z hlavních důvodů, proč se koncem července letošního roku rozhodla rumunská vláda pozvat redakci COT media, jako prestižní médium profesionálů cestovního ruchu v ČR na infocestu, jejímž cílem mělo být především seriózní a objektivní představení Rumunska v reálném čase s důrazem na jeho připravenost v oblasti cestovního ruchu pro vstup do EU. Hledáním zbytků životního stylu z období před sto lety a stále stejnou obehranou písničkou doporučovat tuto oblast Balkánu jako jednu velkou adventuru, dopouští se autoři vědomě polopravd a degradují snahy Rumunů vstoupit do unie jako plnohodnotný člen.
Tato destinace, která byla v minulosti mezi Čechoslováky oblíbená, se po pádu železné opony hůře než ostatní země bývalého východního bloku dostává do povědomí velkých evropských touroperátorů. Ale realitou dnešních dní je fakt, že většina všech zdejších podnikatelských subjektů je přímo či nepřímo napojena na průmysl cestovního ruchu, který je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím národního hospodářství a je i jistým zdrojem příjmů pro budoucnost. Ano, v Rumunsku najdete ještě nefalšovaný dřevěný venkov, cioban vás na salaši pohostí mlékem a sýrem a na venkově se vám stane, že vám silnici zatarasí stádo krav. Ale na tom rumunský příjezdový cestovní ruch nestojí.
|
Folklorní a vinařské zážitky v Brašově |
Lázně Govora, bazén s jodidovou minerální vodou |
Na čem tedy stojí?
Stojí na solidních službách, dobrém ubytování a nápaditých programech, které využívají přírodní, historické a kulturní bohatství celé země.
Hlavními atrakcemi Rumunska jsou lázně, moře, Karpaty, Dunajská delta a historické a kulturní památky, folklor a etnografie a gastronomie.
V Rumunsku je 18 věhlasných lázní, některé z nich jsou balneologické (např. Baile Herkulane, Baile Govora, Slanic Moldova), jiné klimatické (Sinaia, Eforie Nord, Eforie Sud atd.). Pobyty v prvních i druhých lez zpestřit řadou sportovních a poznávacích aktivit.
Přímořské rezorty se nacházejí většinou v jižní části rumunského pobřeží (Constanta, Mangalia, Mamaia, Neptun…). Pláže jsou tam většinou písčité, leckde s mušličkami. Na pobřeží je nejbohatší výběr ubytování – od kempů až po pětihvězdičkové hotely, jako je např. Scandic Club.
Karpaty lákají k pěší turistice nebo cykloturistice a k horolezeckým výpravám v létě, v zimě se tam skvěle lyžuje. Nejznámějšími lyžařskými středisky jsou údolí Prahovy a okolí (Sinaia, Azuga, Predeal, Poiana Brasov), Valea Jiului a lyžařské terény v pohoří Semenic.
Dunajská delta nabízí ideální podmínky k pozorování ptáků, lovu a rybolovu. Je to nesmírně romantická oblast a zvláštnější o to, že uprostřed vod a plovoucích ostrovů (plaurů) se nachází písečná poušť (Caraorman).
Historickými a kulturními památkami je Rumunsko doslova poseto. Můžeme začít malovanými kláštery v Moldávii a Olténii přes historická města (Targiviste, Sighisoara), zámky (např. královské zámky Peles – Sinaia) až po velké množství hradů a tvrzí (např. Draculův hrad Bran).
Rumunsko je zemí, kde folklor není muzejní záležitostí, ale je živý, což dokládají nejen četné lidové taneční a hudební skupiny, ale třeba obyčejné vesnické tancovačky. Přesto je v Rumunsku spousta skanzenů, které uchovávají hlavně venkovské technické památky.
Gastronomie je zážitková záležitost. Rumunská národní kuchyně vyniká v různých úpravách zeleniny, skopového masa a hlavně ryb. Ještě mnohem věhlasnější jsou rumunská vína, ceněná i na světových trzích.
|
Písčité pláže u Mamaie |
Na rumunském pobřeží se dá ubytovat i luxusně |
Rumunské centrum pro turistiku má v zásobě spoustu poznávacích programů (okružní cesty po klášterech, vinařské stezky, Draculaland, cesta za opevněnými kostely v Sedmihradsku atd.) a spoustu dalších je schopno na přání vytvořit.
Ve výčtu předností ale nemůžeme být slepí, a nevidět některé nedostatky. K těm patří stav silnic, které jsou na některých místech mimo hlavní tahy rozbité a po kterých je třeba jet opravdu opatrně. V rámci příprav na vstup do EU zredukovala rumunská vláda letos v létě počet svých ministerstev z 24 na 14. Zrušila ministerstvo cestovního ruchu a cestovní ruch přesunula pod pravomoc ministerstva dopravy, stavebnictví a cestovního ruchu. Dá se tudíž snad doufat, že se stav silnic na rumunském venkově a v horách zlepší.
Proč tedy do Rumunska?
Je malebné, překvapivé na každém kroku, různorodé a velice, velice levné. Drtivá většina hotelů je již zprivatizována a poskytuje žádaný standard. Na prudkém vzestupu je venkovská turistika. Prakticky po celém Rumunsku vyrůstají soukromé penzionky, kde si každého klienta velice hledí.
Čeští turisté se vracejí do Maďarska, do Bulharska. Není důvod, proč by se neměli vrátit do Rumunska, které toho nabízí opravdu více a za nižší ceny.
Text a foto: Luděk Sládek a Dean Valášek
Rumunské centrum pro turistiku
Mikulandská 2, 110 00 Praha 1
tel.: 224 933 261, fax.: 224 930 576