Rozvoj výuky cestovního ruchu – proč studovat na VŠE?

V příštím roce vstoupí mezi pomyslné padesátníky obor cestovního ruchu, který se vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze od roku 1959. A protože k historické tradici školy patří více než 100 let i statistika, zastavme se u několika čísel. VŠE je největší českou univerzitou poskytující ekonomické vzdělání. Má 6 fakult, téměř 50 kateder a 11 specializovaných pracovišť. Lze tu studovat až 80 oborů na všech stupních. Do zaměstnání sem dochází na 700 akademických pracovníků, z nichž je 78 profesorů. Studuje zde více než 15 000 vysokoškoláků. Největší zájem z hlediska relace počtu přijatých studentů a těch, kteří se ke studiu skutečně zapíšou, zaznamenává dlouhodobě Fakulta mezinárodních vztahů, která má 11 kateder. S její děkankou, prof. Ing. Danou Zadražilovou, CSc., jsme se zamýšleli nad obecnou úrovní vzdělávání v cestovním ruchu a hovořili o možnostech, které v této oblasti svým studentům nabízí VŠE.

Paní profesorko, od roku 2005 zastáváte funkci děkanky Fakulty mezinárodních vztahů. Nyní jste byla opět zvolena do roku 2012. Do vaší kompetence spadá i Katedra cestovního ruchu. Jaký k tomuto oboru máte vztah?
K oboru cestovní ruch mám i trochu profesionální vztah. Nějakou dobu jsem ještě jako studentka pracovala jako průvodce turistů hlavně po Praze a západočeském lázeňském trojúhelníku. Díky tomu jsem si prohloubila znalost němčiny, využila své záliby v historii a vyzkoušela si i krizový management. To když někdo ztratil hodinu před odjezdem zájezdu pas nebo nebyl připraven správný počet noclehů. Byla to dobrá škola života, ale nakonec jsem dala před cestovní kanceláří přednost Vysoké škole ekonomické.

Prof. Ing. Dana Zadražilová, CSc., čerstvá držitelka významného ocenění Moderního obchodu Zlatý dukát

K vašim cílům patří udržet zájem kvalitních uchazečů o studium. Nabídky zejména soukromých vysokých škol lákají zájemce o studium cestovního ruchu s vidinou získání titulů, pro které mají Češi tradičně slabost. Považujete je za kvalitní konkurenci?
Většina soukromých škol připravuje obchodně-provozní pracovníky pro hotelové a gastronomické provozy, případně střední management. Řada těchto škol je sice úzce zaměřena na cestovní ruch (zejména hotelnictví), ale výhodou naší fakulty je skutečnost, že připravujeme univerzálnější ekonomy se specializací na cestovní ruch. Ti mohou být vrcholovými manažery nebo pokračovat ve vědecké dráze. V případě, že nenaleznou odpovídající pozici v oblasti cestovního ruchu, snadněji pak najdou uplatnění i v jiných sférách ekonomiky u nás i v zahraničí.
V současné době nabízí Fakulta mezinárodních vztahů VŠE tříletý bakalářský studijní obor Cestovní ruch a regionální rozvoj a na něj navazující dvouletý magisterský studijní obor Cestovní ruch. Nejlepší studenti mohou prohlubovat svoje znalosti i v rámci doktorského programu Mezinárodní ekonomické vztahy a specializovat se na cestovní ruch doktorskou prací. Tím se na naší fakultě vytvořila platforma pro rozvoj vědy a výzkumu v oblasti cestovního ruchu a možnost přípravy docentů a profesorů se specializací na cestovní ruch.
Dáváme možnost bakalářům z regionálních univerzit i soukromých vysokých škol pokračovat u nás v rámci magisterského studia. Zájem je každoročně velký a na základě přijímacích zkoušek můžeme sledovat i kvalitu konkurence.
Všichni studenti naší fakulty absolvují společný ekonomický základ a dále se specializují v rámci studijních oborů hlavních a vedlejších specializací. U studentů naší fakulty si tradičně zakládáme na dobré jazykové přípravě, která je nesporně jejich velkou konkurenční výhodou. Všichni jsou schopni pracovat bez problémů ve dvou světových jazycích. Řada z nich si přibírá i další jazyk, což studijní systém na VŠE a moderní vybavení jazykových kateder naší fakulty umožňuje. Jako volitelné předměty lze studovat například i čínštinu, arabštinu nebo švédštinu. Připravili jsme také učební pomůcky v e-learningové podobě, problematiku trvale udržitelného rozvoje v cestovním ruchu jsme zahrnuli do výzkumného záměru fakulty, podařilo se nám získat projekty z ESF zaměřené na venkovský cestovní ruch.

Faktem je, že zejména v poslední době bylo v oblasti cestovního ruchu uděleno velké množství akreditací nejrůznějším soukromým vysokým školám. Začaly nabízet možnost stát se bakalářem, postupně získávají akreditace na magisterské studium, směřují k získání akreditace na doktorské studium a určitě je nepřestaly lákat i habilitace v cestovním ruchu a… Může se stát, že výuka ces-tovního ruchu na VŠE kvůli tomu postupně ztratí svoji dlouholetou prioritu založenou na tradici a kvalitě?
Reputace vysoké školy se vytváří dlouho a zásadní slovo v ní má uplatnění absolventů. Pokud jde o ztrátu tradice a kvality výuky, mohlo by k nim dojít pouze ukončením v současné době realizovaných studijních programů. Kvalita bude záviset i na dalším vývoji ve školství a možnostech přilákat nové pracovníky včetně těch z praxe. Po dobu mého volebního období patří rozvoj výuky cestovního ruchu mezi prioritní cíle naší fakulty.

Z vašich vystoupení vyplývá, že vám velice záleží na zkvalitnění doktorského studia. Zmiňujete se v této souvislosti také o potřebě studijních cest a pobytů doktorandů v zahraničí. Zvláště v oboru cestovního ruchu se předpokládá, že přednášející budou znát cestovní ruch lépe než jejich studenti, kteří jsou v dnešní době velice zcestovalí. Jaké jsou současné možnosti studijních pobytů doktorandů v zahraničí?
Všichni doktorandi na fakultě mohou vyjíždět do zahraničí na konference nebo na delší studijní pobyt na zahraniční univerzitě, pokud zde získají akceptaci, pozvání zahraniční školy. Tento typ výjezdů je hrazen z prostředků fakulty na specifický výzkum a stipendijního fondu. Mimoto se mohou ucházet o další stipendijní pobyty vyhlašované formou konkurzu MŠMT, zahraničními univerzitami, nadacemi a dalšími institucemi. Možností je opravdu hodně. Z interních doktorandů by měl během studia absolvovat pobyt na zahraniční univerzitě každý. U distančních studentů je to otázka skloubení studia se zaměstnáním.

Co se týká výjezdů do zahraničí všech akademických pracovníků fakulty, Výroční zpráva FMV za rok 2006 zaznamenává, že zatímco například Katedra světové ekonomiky vykazuje 32 výjezdů do zahraničí a Katedra obchodního podnikání a komerčních komunikací 22, tak Katedra cestovního ruchu jich realizovala pouhých 6. Není tak cestovní ruch mezi ostatními katedrami jakousi Popelkou?
Počet výjezdů je úměrný také počtu pracovníků katedry. Katedra světové ekonomiky je z tohoto pohledu mnohem větší, a má především více doktorandů, kteří často vyjíždějí na konference. Katedra cestovního ruchu se dlouhodobě orientovala na spolupráci s Manchester Metropolitan University v UK a Dublin Institut of Technology v Irsku. Na těchto školách máme dlouholeté osobní vazby a jejich profesoři také každoročně přijíždějí vyučovat do Prahy jako visiting professors. Výměnné studentské pobyty má škola v současnosti s více než 100 zahraničními partnerskými školami. Díky systému ECTS (European Credit Transfer System) se předměty absolvované v zahraničí studentům započítají na domácí škole. S finanční stránkou výjezdu zase pomůže stipendijní fond.

V nedávno zveřejněném průzkumu (v LN 18. ledna 2008) nejprestižnějších povolání v letech 2004 – 2007 se povolání „učitel na VŠ“ objevilo na 3. místě za lékařem a vědcem. Na místě posledním byla profese uklízečky. Očividně vzdálené profese, ale přesto mají k sobě v jednom docela blízko. A to jis-tě ne díky vysokým platům uklízeček. Je o vás známo, že se zasazujete o stabilizaci mladých akademických pracovníků. Je-li podle šetření UK, které znáte, plat absolventa magisterského studia po 5 letech praxe 35 000 Kč, kdo z nich se rozhodne pro pedagogickou dráhu za plat zhruba poloviční? Půjde potom někdo z praxe své zkušenosti předávat studentům na fakultu?
Struktura příjmů vysokoškolského učitele a manažera v praxi se hodně liší. Lidé v praxi mají vyšší měsíční mzdy, ale na nižších pozicích nemají příliš pohyblivých složek platu. V případě univerzity je tarifní plat opravdu nízký, na druhé straně můžete získat další prostředky z grantů, výzkumných záměrů, rozvojových projektů, evropských fondů. Financování vzdělávání je stále více programovým a projektovým financováním. Katedra cestovního ruchu na naší fakultě byla v tomto mimořádně úspěšná. Získala již několik projektů na vzdělávání v cestovním ruchu z ESF a je zapojena i do vědeckých projektů.

Je to tedy hodně o iniciativě lidí a schopnosti si takové projekty vyhledat a věnovat jim čas.

Text: Mgr. Ladislav Dragula (Enviropress)
Foto: Ing. Jiří Zeman