Revize Package Travel Directive (Směrnice č. 314/90)

Aktuální vývoj:
Pracovní dokument Evropské komise

Významnou aktivitou Evropské komise s budoucím dopadem na podnikání v cestovním ruchu je i nadále příprava návrhu revize Směrnice č. 314/90 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy (Package Travel Directive). Z této směrnice, přijaté již v roce 1990, vycházejí národní zákony upravující oblast organizovaného cestovního ruchu, tedy i český zákon č. 159/99 Sb. V Evropské unii „slouží“ tato směrnice již 18 let, vývoj cestovního ruchu mezitím pokročil o notný kus dále, a proto Evropská komise již několik let uvažuje o nutnosti revidovat tuto směrnici s cílem posílit především práva spotřebitelů.

V roce 2006 se příslušná ministerstva jednotlivých zemí EU a široká odborná veřejnost vyjadřovaly k tzv. diskuznímu dokumentu (discussion paper) Evropské komise, ve kterém byla představena řada nových úvah a návrhů změn ve směrnici (viz vydání COT business z prosince 2006). Následně Evropská komise zveřejnila v červenci 2007 tzv. konzultační dokument (consultation paper) s blíže specifikovanými okruhy úvah, ke kterým se zúčastněné strany, včetně AČCKA a ECTAA, opětovně vyjadřovaly až do listopadu 2007. Na základě obdržených odpovědí pak Evropská komise zveřejnila v lednu 2008 pracovní dokument (working document), ve kterém shrnula odpovědi na konzultační dokument. Z pracovního dokumentu vybíráme následující:

Rozsah směrnice a definice
Téměř všechny členské státy EU a všichni zástupci spotřebitelů požadují, aby byl vyjasněn rozsah směrnice. Většina z nich se domnívá, že by směrnice měla pokrývat i tzv. „dynamické zájezdy“, tj. zájezdy na přání. Zástupci cestovních kanceláří však nemají jednotné stanovisko na otázku zahrnutí dynamických zájezdů do směrnice, polovina je pro a polovina proti (novelou zákona č. 159/99 Sb. jsou však tzv. „forfaitové zájezdy“ v legislativě ČR již pokryty, pozn. autora). Někteří požadují, aby byl rozsah působnosti rozšířen na všechny cestovatelské služby (za zájezd podléhající povinnému pojištění by byla považována již jedna služba), někteří pak požadují, aby směrnice byla zrušena. Nejednotný názor je i na zahrnutí cestovatelských služeb pro obchodní cestující do rozsahu směrnice. Někteří se domnívají, že směrnice by měla pokrývat jen služby určené spotřebitelům, někteří pak žádají zahrnout do působnosti směrnice všechny cestující bez rozdílu, včetně obchodní klientely.

Odpovědnost organizátora a prodejce
Většina zúčastněných stran, zejména cestovní kanceláře, požadují vyjasnění odpovědnosti organizátora a odpovědnosti prodejce. I v případech, kdy jsou organizátoři a prodejci usazeni v různém členském státě EU, se většina stran domnívá, že jediným odpovědným je organizátor, avšak prodejce musí být odpovědný za informace, které poskytl klientovi. Co se týče morálního odškodnění, zavedení tohoto institutu požadují pouze zástupci spotřebitelů, zástupci cestovních kanceláří jsou striktně proti. Členské státy EU mají stanoviska taktéž nejednotná.

Většina stran zúčastněných na přípravě revize směrnice se domnívá, že i letecké společnosti by měly mít povinnost pojistit se pro případ insolvence

Informační povinnosti (předsmluvní a specifické)
Zástupci spotřebitelů trvají na nezbytnosti poskytovat klientům informace, včetně informace o cenách, písemnou či jinou formou, ne pouze prostřednictvím webových stránek. Zástupci cestovních kanceláří se domnívají, že povinnost informovat klienta prostřednictvím katalogu je již překonána, jako postačující by mělo být poskytnutí informace na webových stránkách.
V katalogu by mohly být uváděny jen ceny odkazové nebo způsob výpočtu ceny. Zástupci cestovních kanceláří zároveň požadují omezení informační povinnosti organizátorů. Zástupci členských států se naopak domnívají, že spotřebitel musí mít přístup k aktuálním cenám i jinými prostředky než pouhým odkazem na webových stránkách, a požadují písemnou formu.
Zástupci cestovních kanceláří a členských států navrhují zrušit povinnost uvádět klasifikaci hotelů, a to z důvodu, že klasifikace hotelů je různá dle národních norem a systému klasifikace každého organizátora. Zástupci spotřebitelů však požadují uvádět ještě přesnější informace týkající se klasifikace hotelů.

Změna ceny
Většina členských států EU a zástupců spotřebitelů se vyjádřila pro zachování zákazu zvýšení ceny zájezdu v době 20 dnů před odjezdem. Avšak zástupci cestovních kanceláří požadují větší flexibilitu a požadují zkrácení této doby.

Zrušení cestovní smlouvy spotřebitelem a právo na kompenzaci
Zástupci členských států a spotřebitelů požadují vyjasnit pojem „základní podmínky“, určující zrušení cestovní smlouvy. Někteří se však domnívají, že by bylo velmi nesnadné vytvořit seznam „základních podmínek“, které by byly součástí cestovní smlouvy. Zástupci cestovních kanceláří jsou proti tomu, aby cestovní kancelář měla povinnost uhradit klientovi odškodnění v případě zrušení zájezdu z důvodu nedostatečného počtu účastníků, členské státy EU a zástupci spotřebitelů nemají jednotná stanoviska. Stejně tak nejednotná stanoviska mají zúčastněné strany na otázku stanovení obecného výpočtu kompenzací klientovi. Zástupci členských států a cestovních kanceláří tuto myšlenku nepodporují, zástupci spotřebitelů mají odlišná stanoviska.

Refundace a repatriace v případě nesolventnosti
Většina zúčastněných stran se vyjádřila proti zavedení společného systému garancí v EU, který by bylo velmi těžké zavést jednotně ve všech členských zemích EU. Drtivá většina zúčastněných stran se domnívá, že skutečnost, že letecké společnosti nemají povinnost poskytovat klientovi finanční garance v případě insolvence, vytváří disproporci na trhu. Letecké společnosti by měly mít také povinnost povinného pojištění pro případ insolvence. Jen ojedinělý byl názor, že povinné pojištění leteckých přepravců pro případ insolvence by znamenalo překážku pro rozvoj cestovního ruchu a omezení přístupu na trh menším a novým společnostem.

Ostatní otázky
Z odpovědí na konzultační dokument Evropské komise vyplynula potřeba, z hlediska zamýšlené revize směrnice, projednat a objasnit další důležité okruhy, jako např. vyjasnění pojmu „vyšší moc“, stanovení sankcí pro neplnění směrnice, vyjasnění příslušné odpovědnosti organizátora a letecké společnosti např. v případě zrušení letu, aplikace ustanovení vyplývajících ze směrnice pro prodej na dálku do Package Travel Directive, vyjasnění ustanovení o omezení odpovědnosti ve shodě s mezinárodním konvencemi, zavedení povinností pro spotřebitele apod.
Z pracovního dokumentu Evropské komise je zřejmé, že zúčastněné strany (členské státy EU, zástupci cestovních kanceláří a agentur a zástupci spotřebitelů) mají nejednotné názory na jednotlivé body konzultačního dokumentu. Zástupci spotřebitelů mají tendenci neustálého posilování práv spotřebitelů, zástupci cestovních kanceláří odmítají další zvyšování odpovědnosti organizátora a tím zhoršení podmínek podnikání v tomto sektoru, který je již nyní, ve srovnání s jinými, dostatečně regulován. Vytvořit návrh revize Package Travel Directive, přijatelný pro všechny zúčastněné strany, bude pro Evropskou komisi úkol velmi nesnadný. Lze se domnívat, že příprava návrhu revize a její následující projednávání bude časově náročné a konkrétní výsledek nelze očekávat v blízké době.

Text: Ing. Roman Škrabánek
Prezident AČCKA a viceprezident ECTAA
Foto: Kevin McCool

www.accka.cz , www.ectaa.org