Restaurace začínají cílit na osamělé strávníky

Není to tak dávno, kdy jsme se svorně smáli scénce, ve které Mr. Bean osaměle slaví narozeniny v restauraci a svádí lítý boj s tatarským biftekem. Zdrojem pobavení byl už sám fakt, že někdo vyrazí na večeři zcela sám. Jenže dnes je všechno jinak – celosvětový fenomén „singles“ se projevil i v návštěvnosti restaurací. Osamělý host už dnes nemusí mít obavy ze stigmatu „podivína bez přátel“. Řada restauratérů ve světě se na tuto klientelu cíleně zaměřuje. Dorazí trend i k nám?

Část nepříjemného pocitu při objednání stolu v restauraci pro jednoho nepochybně pochází z dob dětství a dospívání, kdy posadit se sami ve školní jídelně se rovnalo společenské sebevraždě. Ale v současnosti čím dál víc lidí žije osaměle – včetně například každého sedmého dospělého člověka v USA. A tak stigma obklopující osamělé stolování začíná mizet, řekl Aaron Allen, floridský poradce restaurací po celém světě.

Jak stoupá počet lidí, kteří chtějí stolovat sami, snaží se tomu přizpůsobit čím dál víc restaurací na světě – například tím, že rozšíří počet barových židliček anebo nabádají obsluhu, aby věnovala větší pozornost těm, kdo sedí sami.

Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 spadalo u nás do kategorie „singles“ asi 300 000 lidí, z toho 180 000 byli muži.

Majitel restaurací v Ottawě Stephen Beckta soudí, že restaurace by měly považovat osamělého strávníka „za největší kompliment, jakého se jim může dostat“. Jeho tři podniky – Beckta, Play a Gezellig – jsou magnetem pro osamělé jedlíky v kanadském hlavním městě. „Osamělí strávníci k nám přijdou pojíst kvůli čistému potěšení z jídla – ne proto, že se musejí zúčastnit nějaké oslavy nebo přišli na rande. Tak proč bychom je neměli vítat s otevřenou náručí?“ dodává Beckta. Jeho zaměstnanci si podle jeho slov s osamělým návštěvníkem rádi popovídají, ale stejně tak rádi vyhoví, pokud je požádá, aby ho nechali na pokoji. „Pokud přijdete sami, nebojte se požádat o věci, které vám udělají radost,“ radí návštěvníkům. „Chcete stůl trochu stranou? Místo u baru? Rozhovor, nebo raději ticho? Dobrá restaurace chce, abyste byli spokojení.“

Jeho pochopení pro osamělé strávníky jde tak daleko, že jeho tři restaurace nabízejí jídlo zdarma pro každého člověka, který si zamluví stůl pro dva – jen aby zjistil, že se jeho partner či partnerka nedostavili. Ale nesnaží se to někteří lidé zneužívat tím, že by předstírali, že jejich společník nedorazil, jen aby se zadarmo najedli? „Zatím jsme se s ničím takovým nesetkali. Ale je pravda, že tuto svou zásadu nijak zvlášť nešíříme,“ uvedl Beckta. „Svým zákazníkům věříme.“

Podle Aarona Allena je za stoupajícím počtem lidí, kteří stolují sami, celá řada důvodů. „Počty rozvodů jsou vyšší a lidé déle čekají, než uzavřou sňatek. V důsledku toho je na trhu mnohem víc lidí žijících ‚single‘, kteří jsou zároveň majetnější a mohou víc utrácet za jídlo a další věci,“ dodal.

V Londýně obývá téměř třetinu domů jen jeden člověk, zatímco v New Yorku a Paříži je to více než polovina. A ve městech, jako je Stockholm, žije samo 60 procent obyvatel. Většina těchto lidí pochopitelně chodí na jídlo s přáteli a příbuznými, ale mnozí si čím dál tím častěji zamlouvají stůl jen pro jednoho. Řada podniků proto rozšiřuje nejen počet míst u baru, ale i počet stolků s jedinou židlí. Nejdál v tomto ohledu zašla restaurace Eenmaal v Amsterodamu, která má jenom stoly pro jednoho. Vytvořila ji holandská návrhářka Marina van Goorová a restaurace má od loňského léta, kdy zahájila provoz, každý večer všechny stoly rezervované. Během letošního roku zahájí provoz její odbočky v Antverpách, Londýně, Berlíně a New Yorku.

V českých podmínkách o ­podobném podniku zatím nevíme, ale kdo ví, třeba se nějaký právě rodí. Nebylo by divu – vždyť podle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 u nás do kategorie „singles“ spadalo asi 300 000 lidí (z toho 180 000 byli muži). A demografické statistiky říkají, že jejich počet neustále roste – od roku 2001 do roku 2011 jich přibylo zhruba 100 tisíc. Největší koncentrace „singles“ je pochopitelně ve větších městech ­(Praha, Brno, Ostrava, České Budějovice), kde je podíl jednočlenných domácností odhadován asi na 14 procent. Zhruba pětina „singles“ jsou lidé vysokoškolsky vzdělaní, což nahrává úvahám o vyšších příjmech. Z tohoto důvodu se na „singles“ jako zajímavou cílovou skupinu zaměřuje čím dál více obchodníků. Proč by tedy restauratéři měli být výjimkou?

Foto: Thinkstockphotos.com