V řeckých hromadných ubytovacích zařízeních se loni ubytovalo asi 33 milionů turistů, z toho 30,12 mil. zahraničních. Počet turistů se ve srovnání s dosud rekordním rokem 2017 zvýšil o 10,8 procenta. O deset procent vyšší než předloni byly i příjmy z turistiky – dosáhly hodnoty 16 mld. eur a byly rovněž rekordní.
Významný meziroční nárůst počtu příjezdů se promítl i do strmého růstu příjmů země z turismu. Ten byl tažen rostoucí dopravou, nákupy a domácím cestovním ruchem. Rostoucí turismus se projevil i v investiční oblasti. Další růst očekávají řecké úřady i v letošním roce. Řecká ministryně cestovního ruchu Elena Kountoura k loňským výsledkům poznamenala, že se zemi podařilo přilákat investice s vysokou přidanou hodnotou, které mají uspokojit potřeby neustále se zvyšujícího počtu turistů.
Největší zásluhu na loňských přírůstcích mají turisté ze států Evropské unie. Těch řečtí statistici napočítali o 15,1 procenta více než v roce 2017 (celkem 21,4 mil.), počet turistů z ostatních zemí vzrostl o 1,3 procenta na 8,73 mil. Pokud jde o jednotlivé zdrojové trhy, nejvíce loni přibylo v Řecku německy hovořících turistů – přijelo jich celkem 4,4 milionu, což představuje meziroční nárůst o 18,2 procenta. Francouzů loni do Řecka přicestovalo 1,5 mil., meziročně o 7,3 procenta více. Ubylo naopak turistů z Velké Británie – těch bylo napočítáno 2,9 mil., což představuje meziroční pokles o 2 procenta. Významný pokles (o 11,6 %) zaznamenali řečtí statistici též u turistů z Ruska, kterých přijelo 520 000. A konečně poslední číslo: o 26,9 procenta přibylo turistů z USA, služeb řeckých hoteliérů jich využilo cca 1,1 mil.
Data týkající se příjezdů z České republiky nebyla dosud zveřejněna, musíme si tedy vystačit s údaji za předchozí roky. V roce 2017 zavítalo do řeckých hotelů a podobných ubytovacích zařízení 228 000 Čechů, což představuje nárůst o 20,7 procenta. Slovenských hostů bylo v Řecku v roce 2017 napočítáno 73 700, meziročně o 13,7 procenta více než v roce 2016.
Graf – Příjezdy českých a slovenských turistů do řeckých HUZ v letech 2003 – 2017
Pokud jde o druh dopravy, nejvíce přibylo leteckých pasažérů (o 13,6 %), počet turistů přijíždějících po souši se zvýšil o 6,4 procenta.
Výše uvedené řádky ale neznamenají, že by byl řecký cestovní ruch prost problémů. Příjezdy do země sice v posledních letech významně stoupají, přesto existuje řada tendencí, kterou nejsou úplně pozitivní a v budoucnu mohou pro turismus v Řecku znamenat signifikantní problémy.
Řecký incoming je velmi závislý na evropských zdrojových trzích. Ze zemí evropské osmadvacítky dlouhodobě přijíždí víc než dvě třetiny všech turistů ubytovávajících se v řeckých HUZ. Počet příjezdů ze zemí EU se mezi lety 2014 a 2017 zvýšil o 40 procent. Dlouhodobě největší podíl přitom mají Německo, Velká Británie, Itálie a Francie – z těchto čtyř zemí přijíždí víc než třetina všech zahraničních návštěvníků Řecka.
Dalším z dlouhodobě nepříliš pozitivních trendů je soustředění zájmu zahraničních turistů do pěti krajů – 87 procent všech příjezdů se koncentruje na Krétu, Jižní Egeis, Střední Makedonii, Jónské ostrovy a Atiku. To pochopitelně v některých z těchto oblastí začíná působit problémy spojené s overtourismem.
V úvodu bylo naznačeno, že rostou nejen příjezdy, ale také příjmy země z cestovního ruchu. Jenže podrobnější pohled do statistik (resp. do studie společnosti PwC s názvem The next day of Greek Tourism) říká, že Řecko by z turismu mohlo těžit víc. Zatímco počet turistů se mezi roky 2012 a 2017 zvýšil o 12 procent, příjmy vzrostly jen o 7 procent.
Za pomalu rostoucími příjmy je třeba vidět zejména zkracující se délku pobytu. Zatímco ještě v roce 2012 trávili turisté v Řecku v průměru 8,4 dne, v roce 2017 už jen 7,1 dne. Nejvíce se v tomto období zkrátila délka pobytu u nezávislých cestovatelů (o 17 procent). Citelné je zkracování délky pobytů turistů z hlavních zdrojových zemí (Německo, Spojené království, Itálie, Francie), k prodloužení délky pobytu došlo prakticky jen u turistů ze Španělska, Austrálie a Albánie. Druhým faktorem, který vstupuje do hry u pomalu rostoucích příjmů, je využívání sdíleného ubytování – výdaje turistů ubytovaných přes Airbnb a podobné služby se prostě nikde neevidují…
Pro úplnost dodejme, že průměrná denní útrata zahraničního turisty v Řecku je asi 66 eur. Nejvíce utrácejí hosté z USA, Švýcarska a Austrálie, jejichž výdaje se blíží 90 eurům za osobu a noc. Devatenáctku zdrojových trhů uzavírá Kypr s průměrnou útratou 49 eur za osobu a den, předposlední jsou na tomto žebříčku Češi s útratou 53 eur za osobu a den. Zajímavé je, že více v Řecku v průměru utrácejí i turisté z Albánie či Rumunska… Průměrná výše výdajů se samozřejmě liší i v závislosti na cílové destinaci – v nejnavštěvovanějších krajích utrácejí turisté samozřejmě víc.
Další z výzev, kterým Řecko v oblasti turismu čelí, je již nastíněná sezonnost. Bojovat s ní země může mj. podporou produktů, které přivedou hosty i mimo letní měsíce – typicky se jedná o konferenční business, jachting, produkty kulturního turismu či městskou turistiku. Další z cest je používání dynamické cenotvorby apod. Země by se rovněž podle doporučení PwC měla soustředit na podporu příjezdů do zatím méně vyhledávaných krajů, mj. i investicemi do nových ubytovacích zařízení. V nejvyhledávanějších krajích je naopak třeba marketingové aktivity zaměřit spíše na vysoce bonitní klientelu vyhledávající luxusní služby.
V řeckém turismu jsou nicméně patrné i některé pozitivní trendy, byť by mohly být výraznější. Řeč je například o průběžném růstu kvality ubytovacích zařízení. Přibývá kapacit zejména ve vyšších hotelových třídách. Jen mezi roky 2010 a 2015 bylo do výstavby hotelových kapacit investováno cca 1,8 mld. eur, přičemž největší část těchto prostředků byla věnována na výstavbu pětihvězdičkových hotelů v hlavních destinacích. Hotely nejvyšších tříd mají v těchto oblastech už dvacetiprocentní podíl. V méně navštěvovaných krajích lze nejčastěji najít hotely tří- a čtyřhvězdičkové. I přes tuto výstavbu jsou však stále patrné známky nedostatečné kapacity ve vybraných krajích, zejména na Krétě, v Atice a částečně také ve Střední Makedonii a v kraji Jižní Egeis. Odborníci z PwC odhadli, že do roku 2022 bude potřeba v těchto nejvytíženějších oblastech přidat asi 24 000 lůžek, aby byla uspokojena vysoká poptávka v hlavní sezoně. Zpráva PwC hovoří o tom, že během pěti let bude potřeba do řecké ubytovací infrastruktury investovat asi 6,2 mld. eur, z čehož miliarda má být určena na vybudování nových kapacit, 4,8 mld. na přesun stávajících hotelů do vyšších kvalitativních tříd a 0,3 mld. na velké opravy.
Foto: Shutterstock.com
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
Mozaika charakterizuje světoznámé památky Poreče – a mozaika je mottem brandu celého města: „You complete us“. Tak se Poreč představila na jubilejním setkání v Praze 6, s kterou uzavřela partnerství před 10 lety.
