Tři pilíře německé propagace a pár zajímavých čísel
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Před rokem jsme v článku s názvem „Ani rakouský strom neroste do nebe“ naznačili, že dlouhotrvající růst rakouského cestovního ruchu není tak neotřesitelný, jak by se mohlo zdát. Bylo tomu tak na základě průběžných výsledků loňské zimní sezony. Jenže celoroční výsledky vypadají úplně jinak.
Rakouská ubytovací zařízení loni podruhé v řadě zaznamenala víc než 140 milionů přenocování. Přesně šlo o 144,5 mil. přenocování, což je o 2,6 % víc než v dosud rekordním roce 2016. Nový rekord padl i v kolonce s názvem „Počet hostů“ – celkově se u našich jižních sousedů v loňském roce ubytovalo 43,1 milionu turistů, tedy o 3,9 % více než o rok dříve. Přibylo zejména zahraničních hostů, jejichž počet se meziročně zvýšil o 4,8 % na celkových 29,2 mil., u domácích hostů byl nárůst zhruba dvouprocentní.
Ve srovnání s rokem 2016 se radikálně (o 900 000) zvýšil počet přenocování německých hostů – celkově Němci v Rakousku realizovali 53,55 mil. přenocování. I přes tento pozitivní vývoj však počet přenocování německých hostů stále výrazně zaostává za rekordním rokem 1981, kdy němečtí statistici zaznamenali 65,99 mil. přenocování hostů z Německa. Druhým nejdůležitějším zdrojovým trhem rakouského incomingu je dlouhodobě Nizozemsko. Hosté z této země loni realizovali v Rakousku 9,76 mil. přenocování, což představuje nárůst asi o 2,7 %. Rekordně loni vzrostl počet přenocování ruských turistů – meziročně o 18,3 %. Růst byl zaznamenán prakticky u všech zdrojových trhů, výjimkou byli pouze hosté ze Švýcarska a Lichtenštejnska, u kterých počet přenocování meziročně poklesl o 0,3 %. Nás samozřejmě zajímají čeští hosté. Ti v loňském roce udělali rakouským ubytovatelům radost – přijelo jich víc než 866 000 a realizovali 2,85 mil. přenocování. Počet příjezdů našich hostů do rakouských ubytovacích zařízení se tak meziročně zvýšil asi o 7,3 %, počet přenocování o 6,4 %.
Tab. 1: TOP 15 zdrojových trhů rakouského incomingu (2017)
Země | Počet příjezdů |
Počet přenocování |
Délka pobytu |
Německo | 13 442 884 | 53 576 106 | 4,0 |
Nizozemsko | 1 934 724 | 9 765 448 | 5,0 |
Švýcarsko a Lichtenštejnsko | 1 454 029 | 5 063 426 | 3,5 |
Itálie | 1 102 081 | 2 897 360 | 2,6 |
Spojené království | 941 512 | 3 740 402 | 4,0 |
Čína | 899 636 | 1 269 538 | 1,4 |
Česká republika | 866 153 | 2 849 294 | 3,3 |
USA | 746 337 | 1 783 310 | 2,4 |
Belgie | 570 053 | 2 782 502 | 4,9 |
Maďarsko | 565 659 | 1 871 013 | 3,3 |
Francie | 546 637 | 1 803 818 | 3,3 |
Polsko | 502 113 | 1 884 891 | 3,8 |
Dánsko | 368 987 | 1 576 223 | 4,3 |
Španělsko | 362 298 | 845 439 | 2,3 |
Rusko | 338 130 | 1 156 380 | 3,4 |
Zdroj: Statistics Austria, zpracování vlastní
Pokud jde o typ ubytování, nejvíce loni vzrostl počet přenocování v kategorii „komerční prázdninové ubytování“ (o 8,8 %) a u tříhvězdičkových ubytovacích zařízení (o 4,6 %). Menší zájem byl naopak o hotely ve třídě 1–2 hvězdičky – počet přenocování v nich se meziročně snížil o 6 procent. V luxusním segmentu čtyř- a pětihvězdičkových hotelů se počet přenocování zvýšil o 1,7 %, v komerčně pronajímaných prázdninových domech pak o 2 %.
Z geografického hlediska se zvýšil počet přenocování ve všech spolkových zemích s výjimkou Vorarlberska, kde došlo k 0,3procentnímu poklesu. Největší nárůsty zaznamenali statistici v Horním Rakousku (o 4,0 %), Dolním Rakousku (o 4,1 %) a ve Vídni (o 3,7 %). Statistiky loňského roku mimo jiné opět potvrdily, že srdcem rakouského cestovního ruchu je středozápadní část země, konkrétně spolkové země Salcbursko a Tyrolsko. Do této části Rakouska loni zamířilo 45,1 % všech turistů a realizováno zde bylo 52,7 % všech přenocování. Ještě markantnější je dominance těchto spolkových zemí, pokud se zaměříme jen na zahraniční hosty – Salcbursko a Tyrolsko byly cílem pro 53,9 % turistů přijíždějících do Rakouska, podíl počtu přenocování je 62procentní.
Pojďme se na výsledky loňského roku podívat ještě podrobněji. Ukážeme si, jak se situace vyvíjela v průběhu zimy a jak tomu bylo v letních měsících.
Jak už jsme naznačili před rokem, loňská zimní sezona byla poněkud rozpačitá. Nejenže začala kvůli nedostatku sněhu později, ale došlo také k zvýšení DPH na ubytování z 10 na 13 procent. Toto jsou dva hlavní faktory, které se podle odborníků podepsaly na výsledcích zimní sezony. Loňské předběžné výsledky naznačovaly zhruba jednoprocentní meziroční pokles, ve finále ale situace nedopadla tak špatně – počet přenocování se ve sledovaném období (listopad 2016 – duben 2017) meziročně zvýšil o 0,1 %. Situaci přitom zachránili hlavně domácí hosté, kterých dorazily rekordní počty, a realizovali také historicky nejvyšší počet přenocování (15,9 mil.). Naproti tomu nerezidenti loni v zimě v Rakousku nocovali méně – meziročně došlo k 0,3procentnímu poklesu. Největší poklesy byly zaznamenány u Němců (−2,8 %), Italů (−4,8 %) a Nizozemců (−2,4 %). Častěji naopak v rakouských HUZ nocovali Američané (+9,2 %), Francouzi (+6,6 %) a Britové (+1,6 %).
Graf 1 Vývoj mezinárodních příjezdů do Rakouska v letech 1999–2017 (v mil. osob)
Zdroj: Statistics Austria, zpracování vlastní
K vylepšení celoroční bilance pak přispěla letní sezona, kdy se s turisty doslova protrhla stavidla. Celkově bylo během loňské letní sezony zaregistrováno 74,99 mil. noclehů, což je o 2,8 % více než ve stejném období roku 2016. Přibylo zejména přenocování zahraničních hostů (o 3,7 %), u rezidentů se počet noclehů zvýšil o 0,7 %. Ještě výraznější byl nárůst příjezdů – celkově o 4,4 %. Zahraničních hostů se v rakouských HUZ ubytovalo o 5,9 % více než v létě 2016, domácích hostů přibylo 1,6 %. Za loňské výsledky vděčí Rakousko zejména Němcům, kteří se v létě podíleli bezmála 53 procenty na všech přenocováních zahraničních hostů. Signifikantní nárůsty byly loni v létě zaznamenány také u přenocování Američanů (+9,3 %), Čechů a Moravanů (+5,6 %) a Italů (+1,8 %). Méně naopak v Rakousku v létě nocovali Nizozemci (−0,7 %), Britové (−0,9 %), Švýcaři (−1,9 %) a Belgičané (−2,6 %). Z výše uvedeného vyplývá mimo jiné to, že přestože je Rakousko v myslích mnoha lidí díky svým horským střediskům zapsáno zejména jako zimní destinace, pravdou je spíše opak.
Graf 2 – Podíl spolkových zemí na celkovém počtu přenocování v roce 2017 | Graf 3 – Příjezdy do Rakouska dle druhu dopravy |
![]() |
![]() |
Zdroj: UNWTO, zpracování vlastní | Zdroj: Canadean, 2015 |
Aktuální data týkající se uplynulé zimní sezony (tedy období od listopadu loňského do dubna letošního roku) zavdávají důvod k optimismu – poprvé v historii překročil počet přenocování v rakouských HUZ v zimní sezoně hranici 70 milionů. Předběžně šlo o 71,84 mil. noclehů, tedy o 4,7 % více než o rok dříve. Počet přenocování rezidentů se zvýšil o 3,4 %, nerezidentů o 5,1 %. Rostly oba nejdůležitější trhy – počet noclehů německých turistů vzrostl o 6,3 %, v případě nizozemských hostů šlo o nárůst o 5,5 %. Rostly ale i ostatní klíčové trhy: počet přenocování českých turistů se v zimě meziročně zvýšil o 8,2 %, u belgických hostů šlo o 1,2% nárůst, u Poláků o 4,7procentní navýšení a v případě hostů z Maďarska se počet přenocování zvýšil dokonce o 10,5 % v porovnání se zimní sezonou 2016/2017. U Švýcarů naopak došlo k dalšímu poklesu, konkrétně o 2,4 %.
Dáváte-li přednost informacím o počtech turistů, pak vězte, že celkově se jich v zimě v Rakousku ubytovalo 19,83 milionu, tedy o 5,3 % více než před rokem. Průměrná délka pobytu byla 3,6 přenocování.
Tab. 2: Čeští a slovenští hosté v rakouských HUZ dle spolkových zemí v roce 2017
Burgenland | Korutany | Dolní Rakousko |
|
Češi | 13 445 | 84 517 | 65 152 |
Slováci | 10 422 | 23 100 | 24 015 |
Salcbursko | Štýrsko | Horní Rakousko |
|
Češi | 228 939 | 103 279 | 73 875 |
Slováci | 43 669 | 32 542 | 17 338 |
Tyrolsko | Vorarlbersko | Vídeň | |
Češi | 193 069 | 8 601 | 866 153 |
Slováci | 32 826 | 2 394 | 222 706 |
Zdroj: Statistics Austria, zpracování vlastní
Sečteno a podtrženo: nestane-li se něco opravdu nepředvídatelného, budeme moci za rok referovat o dalším rekordním roku rakouského cestovního ruchu. Už teď můžete spolu s námi začít spekulovat, jak vysoký asi celoroční nárůst bude, případně jakou měrou se na celoročních výsledcích podepíšou čeští a moravští turisté.
Foto: Shutterstock.com
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
Mozaika charakterizuje světoznámé památky Poreče – a mozaika je mottem brandu celého města: „You complete us“. Tak se Poreč představila na jubilejním setkání v Praze 6, s kterou uzavřela partnerství před 10 lety.