Hornická minulost, rozlehlé chmelnice, pivovarnická historie i oživená folklorní tradice dává bezpočet možností, jak poznat střední Čechy. A je jedno, jakým směrem se od Prahy nejlépe vydat. V Kutné Hoře a Příbrami uchovávají vzpomínky na dolování stříbra a uranu, na Kolínsku i v okolí Povltaví pak pečují o lidovou architekturu dochovanou po předcích. Ve všech dvanácti okresech regionu na tradice rozhodně nezapomněli.
Vláčkem do podzemí
Někdejší dolování rud na Příbramsku je nepřehlédnutelné. Hornické muzeum Příbram, zřizované Středočeským krajem, nabízí spoustu atraktivit, a proto si ho každoročně prohlédne přes 100 tisíc platících osob. Rekordní počet návštěvníků ho řadí na první místo ve středních Čechách a zároveň je desátým nejvíce navštěvovaným muzeem v České republice. „Nabízíme možnost prohlédnout si více než šedesát stálých expozic v Příbrami i v dalších našich pobočkách," upřesňuje nabídku Roman Abušinov, který má na starosti propagaci. Památník Vojna v nedalekých Lešeticích přibližuje provoz vězeňského tábora pro politické vězně, který původně sloužil jako tábor pro německé válečné zajatce.
 Hornické muzeum v Příbrami je nejnavštěvovanějším v kraji |
 Památník Vojna přibližuje provoz někdejšího vězeňského tábora |
Ve skanzenu Vysoký Chlumec si návštěvníci prohlédnou zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení a další přenesené a zachráněné památky tohoto Muzea vesnických staveb středního Povltaví. Kromě lidových staveb uvidí v rozlehlém přírodním areálu i technické objekty na vodní pohon – vodní pilu a vodní mlýn.
 Skanzen Vysoký Chlumec |
Poučné regionální expozice nabízejí i zbylé dvě pobočky Hornického muzea v Příbrami. Muzeum zlata v Novém Kníně přibližuje zdejší těžbu zlata a Muzeum Špýchar v Prostřední Lhotě vypovídá o životě venkovanů ve středním Povltaví.
O bohaté hornické minulosti spjaté s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti nejlépe vypovídají expozice Hornického skanzenu v Příbrami na Březových Horách přímo v originálních provozních a správních objektech. Na návštěvníky čekají tři prohlídkové areály. „A sice zpřístupněná historická Ševčinská šachta, zaražená roku 1813 na místě středověkého dolu ze šestnáctého století, dále původní báňské budovy dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789," přibližuje možnosti prohlídek Abušinov. „Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu. Na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru," popisuje zpestření prohlídek.
Roman Abušinov dodává, že důl Anna spojuje s dolem Vojtěch jednak 330 metrů dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. století a dále tři čtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf ze 16. století, do kterého je možné sfárat výtahem. „K nejvzácnějším exponátům našeho muzea patří státem chráněné technické památky – parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914 a obří vodní kolo o průměru více než dvanáct metrů v podzemí dolu Drkolnov z devatenáctého století." Překvapení ale určitě čeká na nejmladší návštěvníky, kteří si v dole Drkolnov mohou do podzemí sjet po skluzavce dlouhé 51 metrů. O těžké práci horníků nejlépe vypovídají přímo doly. Jejich každodenní život pak přibližuje etnografická expozice v původní hornické chalupě ze 17. století.
Za máslem do Máslovic
Ve střední Evropě ojedinělé muzeum otevřeli před patnácti lety v Máslovicích nedaleko Kralup nad Vltavou. „Myšlenka se zrodila v roce 1995. Seděli jsme doma a přemýšleli, co by se u nás dalo dělat. Padl nápad využít názvu obce a založit Malé máslovické muzeum másla," vzpomíná starostka Vladimíra Sýkorová.
„První exponát, máselnice tlučka, byl od mé babičky. Něco nám zapůjčilo Národní zemědělské muzeum. Když se o nás z novinových článků dozvídali lidé, nějaké exponáty nám darovali nebo zapůjčili. Něco jsme zakoupili," přibližuje zrod expozice Sýkorová. „Obaly jsem sháněla v pražských mlékárnách, třeba v Nuslích nebo Tróji, než zanikly."
 Malé máslovické muzeum másla je evropským unikátem |
Muzeum je dnes plné různých druhů máselnic, odstředivek, formiček na máslo, máslenek na servírování másla a dalších předmětů, které se dříve používaly k výrobě másla v domácím prostředí. „Pro děti i dospělé je zajímavé, že si mohou na exponáty sáhnout, třeba točit klikou. Dvakrát do roka na akcích stloukáme máslo, které si návštěvníci namažou na chleba. Snažíme se muzeum ozvláštnit i pořádáním krátkodobých výstav. Na prosinec jsme připravili výstavu o čertech. Loni jsme vystavili anděly, letos jejich protiklad čerty, démony a satany. Děti si mohou u nás zakoupit pracovní listy, máme je v Braillově písmu i pro slepce. V listech najdou povídání o Máslovicích, i o muzeu, zábavný textík, hru i skládačku máselnice," popisuje interaktivní možnosti starostka Máslovic Vladimíra Sýkorová. Dodává, že do vesničky vzdálené necelých dvacet kilometrů od Prahy lze zvolit originální cestu – dopravu nejstarším vltavským přívozem.
Pořádný závan folkloru zažijí návštěvníci v Kněževsi u Rakovníka. V prostorách základní školy na Václavském náměstí vystavila Věra Čurdová svou unikátní soukromou sbírku více než stovky lidových krojů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Muzeum krojů je otevřeno od června do srpna, jiný termín si lze domluvit telefonicky.
Jak se žilo na vsi
Dochované památky lidové architektury nejsou k vidění jen v pobočce příbramského muzea ve Vysokém Chlumci. Ve Středočeském kraji dýchá historií mnohem víc skanzenů. Se záchranou staveb předků začali v Přerově nad Labem už v roce 1967. „Jsme nejstarším skanzenem lidových staveb ve střední Evropě," vyzdvihuje prvenství Jan Vinduška, ředitel Polabského muzea v Poděbradech, které areál v Přerově spravuje jako svou pobočku.
 Nejstarší skanzen ve střední Evropě hledejte v Přerově nad Labem |
„Devadesát procent objektů pochází z našeho okresu, tedy z Nymburska. Návštěvníci uvidí staročeské roubené chalupy, stodoly, špýchary, sušárnu ovoce, roubené chlívky, ale i menší stavby jako holubník nebo zvoničku." V interiérech nechybějí naaranžované figuríny. Muzejníci tak chtěli návštěvníkům názorněji přiblížit život na polabské vesnici od poloviny 18. století do první poloviny 20. století.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi je sice menší než přerovský areál, ale jako jediný skanzen v republice shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech. „Nabízíme tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od sedmnáctého do devatenáctého století," vysvětluje význam Iveta Königsmarková, zástupkyně ředitele regionálního muzea v Kolíně, které skanzen provozuje. „Zatím pečujeme o devět větších obytných a hospodářských objektů z oblasti středních, východních a severních Čech."
Mladší historii má za sebou Národopisné muzeum Slánska v Třebízi. Stavby sem nebyly odnikud přenesené, jde o původní zástavbu této malé zemědělské vesničky na rozhraní středních a severních Čech. Expozice ve vybraných objektech vnímavým návštěvníkům vyprávějí o někdejším životě předků. V jednom ze tří řemeslnických domků zachovaných v původní zástavbě návsi se v roce 1849 narodil spisovatel a katolický kněz Václav Beneš Třebízský. Připomíná ho expozice v prvním patře domu.
Za folklorem na festivaly
Na třech místech Středočeského kraje ožívají tradice folkloru. „Historie festivalu Mělnický vrkoč se začala psát už v roce 1978. Aktivity trvaly jen pět let, pak už jen následovaly marné pokusy navázat," vzpomíná Alena Wolfová, která tradici mělnického festivalu v roce 2000 obnovila. Když odcházela z pozice vedoucí souboru Jarošovci, oslovila kamarády a umělecké spolky v Mělníku a navrhla založení sdružení Mělnický Vrkoč. Mělo udržovat a rozvíjet festival. Od té doby sdružení každoročně pořádá stejnojmenný festival. Na něm se v první polovině června setkávají folklorní soubory z Čech a zahraničí. Vrkoče se zúčastňují české dětské folklorní soubory, které získaly doporučení odborných porot regionálních přehlídek v předchozím roce. Živá vystoupení pravidelně zpestří krojovaný průvod městem a staročeský jarmark s ukázkami řemeslných technik.
V areálu letního kina v Tuchlovicích na Kladensku obsadí každý první víkend v květnu účastníci středočeského folklorního festivalu Tuchlovická pouť. Na ní se setkávají soubory z Prahy, Středočeského kraje i z jiných regionů České republiky a také ze zahraničí.
 Tuchlovická pouť se koná vždy první víkend v květnu |
„Jeden soubor tradičně přijíždí ze Slovenska. Sobotní odpoledne patří dospělým folklorním souborům, neděle pak dětem. Po oba dny dopoledne vystupují soubory také přímo v centru obce, kde nechybí tradiční pouť s atrakcemi," uvedl tajemník festivalu s osmnáctiletou tradicí Vladimír Sochor. Třetí ze středočeských festivalů, Polabskou voničku, organizuje Městské kulturní středisko v Nymburku. Setkání školních folklorních souborů v parku s kulisou nymburských hradeb se letos uskutečnilo už pošestnácté.
Kde se rodí pivo
Severozápad kraje voní chmelnicemi a inspiruje k návštěvě pivovarů. Ve středních Čechách je dostatek míst, kde se dá dozvědět, jak se vaří pivo. Krajem chmelnic lze navíc cestovat parním vlakem. Nostalgická jízda začíná v Lužné u Rakovníka, kde nejen obdivovatelé starých mašinek mohou navštívit tamní železniční muzeum.
Záběr z návštěvnického okruhu
krušovickým pivovarem
|
Jeho prostory a zařízení slouží k provozu i opravám historických vozidel. Návštěvníci si mohou zblízka prohlédnout převážně parní lokomotivy, z nichž některé sloužily před lety na okolních tratích například na bývalé Buštěhradské dráze. Sbírku obohacují i lokomotivy a vozy Kladensko-nučické dráhy. Zájemci se přímo v areálu muzea mohou svézt po okruhu úzkorozchodného kolejiště.
Kousek od Lužné se v nedalekých Krušovicích vaří pivo. Pozornost si zaslouží nejen historie pivovaru. Jako jediná česká pivní značka byl krušovický pivovar po sto let ve vlastnictví české královské koruny. V roce 1583 ho koupil císař Rudolf II., který si pivo nechával vozit až na Pražský hrad. Krušovičtí sládci pivo vaří už téměř 430 let. Pivovar nabízí zájemcům prohlídku výrobních prostor. Šance využilo už 40 tisíc návštěvníků. Zájmu podle mluvčí Zuzany Kosákové určitě pomohlo loňské první pivní referendum v dějinách, které pivovar organizoval. Lidé při ochutnávkách z historických cisteren po celé republice hlasovali o tom, zda jim chutná nová krušovická Desítka a Dvanáctka, uvařené podle dobových receptur.
V Krušovicích připravili letos v dubnu vylepšenou exkurzní trasu. „Návštěvníkům se líbí nová prezentace surovin, kdy průvodce stojí nad potůčkem a prostřednictvím fotografií představuje základní suroviny k vaření piva, pravý žatecký chmel a ječmen pro výrobu sladu," popisuje změny specialista na exkurze v pivovaru Josef Helebrant. Návštěvníci při prohlídce zavítají i do zámecké kaple Nejsvětější trojice, která jako jediná v České republice funguje přímo v areálu pivovaru.
Pod pokličku sládků lze nahlédnout i ve velkopopovickém pivovaru. O tajemství výroby piva Velkopopovický kozel se dozvědí v bezbariérovém návštěvnickém centru senioři i vozíčkáři. Ochuzeni nebudou ani nezletilí návštěvníci. Ti si mohou projít prohlídkový okruh Pivovarnictví – Úspěšné odvětví českého průmyslu, kde je průvodci seznámí se širšími souvislostmi pivovarnictví jako slavného odvětví českého průmyslu.
Milovníci piva ale i tvorby Bohumila Hrabala si nemohou nechat ujít návštěvu pivovaru v Nymburku. Oblíbený spisovatel, který v prostředí pivovaru nejen vyrůstal, zdejší pivo pojmenoval podle své knihy. A tak ochutnávka Postřižinského piva k návštěvě pivovaru prostě patří.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Pivovar Krušovice, Hornické muzeum Příbram, Polabské muzeum v Poděbradech, Malé máslovické muzeum másla, Tuchlovická pouť