Profil Zlínského kraje

Zlínský kraj spadá spolu s Olomouckým krajem v rámci NUTS 2 pod region soudržnosti Střední Morava. Jedná se o oblast s bohatou tradicí a velkým historickým významem. I díky kulturní rozmanitosti a originalitě je region turisticky velmi oblíben.

Ve struktuře návštěvnosti Zlínského kraje hrají výrazně dominantní úlohu rezidenti. Podíl nerezidentů je pouze třináctiprocentní, druhý nejnižší po kraji Vysočina. Vývoj návštěvnosti ve sledovaném období od roku 2000 do současnosti je relativně stabilní. Ze zdrojových zemí mají nejvýznamnější podíl sousední Slovensko a Německo. Mezi top 5 zdrojových zemí dále patří také Polsko, Rakousko a Itálie. Hosté z těchto zemí tvoří více než dvě třetiny všech turistů přijíždějících ze zahraničí.

Hlavní destinace

• Zlín – průmyslová tradice a fenomén Baťa (obuvnictví), jedinečná funkcionalistická architektura,
• Lázně Luhačovice – lázeňství s dlouholetou tradicí,
• Bílé Karpaty, Chřiby (hrad Buchlov), Moravskoslezské Beskydy,
• Rožnov pod Radhoštěm – skanzen lidové architektury,
• Valašsko, Slovácko, Haná – folklór, lidové tradice, venkovská architektura,
• Arcibiskupský zámek v Kroměříži a zahrady Podzámecká a Květná – zapsány na listině světového dědictví UNESCO,
• Památník Velké Moravy ve Starém Městě,
• Baťův kanál, unikátní turistická atraktivita,
• Velehrad (významná poutní lokalita) a nedaleký Archeoskanzen Modrá (ukázka experimentální archeologie),
• Vizovická likérka (fenomén slivovice).

Ubytovací zařízení

Zlínský kraj v roce 2009 disponoval 338 hromadnými ubytovacími zařízeními (HUZ) o celkové kapacitě 20 126 lůžek a 1 376 míst pro stany a karavany. I když je počet HUZ totožný s krajem Olomouckým, disponuje vyšší kapacitou lůžek o 1 000 jednotek a počet míst pro karavany a stany je dokonce o 53 procent vyšší. Čisté využití lůžek a využití pokojů od roku 2001 vykazuje dlouhodobě klesající trend s výjimkou období 2007–2008, kdy došlo k mírnému nárůstu. K nejvyššímu poklesu došlo v roce 2002 v důsledku rozsáhlých povodní, které postihly značnou část Moravy.

Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních ve Zlínském kraji (%)

(Zdroj: ČSÚ)

Dopravní infrastruktura

Chybějící přímé dálniční spojení do kraje a špatná propustnost silniční sítě představuje zásadní překážku rozvoje cestovního ruchu. Ze statistických údajů vyplývá, že Zlínský kraj zaostává především v kvalitnějších komunikacích typu dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. a II. třídy. I přes tyto nedostatky jsou všechna významná turistická místa dostupná. V současnosti pokračuje výstavba dálnice D1, plánuje se výstavba nové rychlostí silnice vedoucí až k hraničnímu přechodu Střelná. Dále proběhla dohoda mezi Českem a Slovenskem o propojení silničních komunikací na hranicích státu. Železniční síť ve Zlínském kraji je rovněž řídká. Regionem prochází dvě hlavní železniční tratě pro provoz mezinárodních rychlíků, expresů, vlaků Intercity a Eurocity.

Návštěvníci

Do Zlínského kraje jezdí návštěvníci převážně ze vzdálenosti 21–50 km (49 %). Z větší části přijíždějí osobním automobilem (71%). Téměř tři čtvrtiny návštěvníků se nezdrží déle než jeden den, který více než polovina z nich tráví s partnerem, partnerkou nebo přáteli. Pokud se zde ubytují (27 %), zůstávají zejména na hotelích nebo penzionech. Nejčastějšími důvody pro návštěvu jsou turistika, sport, relaxace a poznávání. Region je k turistům přívětivý, o čemž svědčí více než poloviční podíl vracejících se návštěvníků.

Počet hostů v HUZ ve Zlínském kraji (R + TOP 5 ZZ)

(Zdroj: ČSÚ)

Strategie

V roce 2003 nechal Zlínský kraj vypracovat detailní koncepci s názvem Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Za pomoci aktualizovaného Programu rozvoje cestovního ruchu a s využitím dalších základních dokumentů Zlínského kraje a České republiky jsou definována opatření, jejichž realizace v příštích letech povede k tomu, aby odvětví cestovního ruchu zaznamenalo kvalitativní růst v rámci celého kraje. Úkolem aktualizovaného Programu rozvoje cestovního ruchu bylo definovat vize, cíle a jejich priority pro období 2006–2013, metodiku pro zpracování Akčních plánů v oblasti cestovního ruchu Zlínského kraje a také návrh na zpracování Integrovaných rozvojových strategií pro účely zpracování integrovaných projektů. Konečným cílem je vznik aktualizovaného dokumentu, který bude v zásadě přijatelný všemi relevantními subjekty působícími v odvětví cestovního ruchu v Zlínském kraji. Významnou roli v rozvoji turismu hraje Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, která je coby destinační management garantem řady úspěšných projektů.

Potenciál

Zlínský kraj disponuje významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu, který je výrazně diferencovaný a zasahuje různé segmenty turismu. Jedná se zejména o letní i zimní turistiku, kulturní cestovní ruch, lázeňství a wellness a agroturistiku. Významným turistickým cílem je městská památková rezervace Kroměříž se zámkem a zahradami, které jsou v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Dále je potenciál koncentrován do oblasti Valašska a Luhačovicka. Dominantními produkty jsou v tomto směru lázeňství, zimní sporty a poznávací turistika. Stejně tak jsou turisty značně vyhledávané folklórní a gastronomické akce vycházející z místních tradic. V neposlední řadě zde existuje fenomén turistiky MICE, která zaznamenala v posledních letech výrazný nárůst. Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionu je dnes již neoddiskutovatelný.

Připravila společnost Mag Consulting
Foto: Rudolf Jelínek, a. s.

www.magconsulting.cz