Profil Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj spadá spolu s Libereckým a Pardubickým krajem v rámci NUTS 2 pod region soudržnosti Severovýchod. Z hlediska návštěvnosti převažují domácí turisté nad zahraničními.

Královéhradecký kraj – v podobě, v jaké jej známe dnes – vznikl v roce 2000 z kraje Východočeského a skládá se z pěti bývalých okresů. Díky svým přírodním a historickým atraktivitám patří mezi turisticky nejvyhledávanější oblasti České republiky. Kromě přírodních a historických krás nabízí široké možnosti pro kulturní a sportovní vyžití. Návštěvnost Královéhradeckého kraje má mírně klesající trend ze strany hlavních cílových skupin (rezidenti, turisté z Německa). Do roku 2008 naopak mírně rostl zájem turistů z ostatních zdrojových zemí, zejména z Ruska, Polska a Slovenska, avšak i tento progres byl utlumen současnou ekonomickou recesí.

Hlavní destinace

• Hradec Králové – univerzita; kulturní památky, technická památka – vodní elektrárna, historické centrum;
• krajina Polické pánve – pěší turistika a cykloturistika;
• Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Prachovské skály – horolezecké sporty;
• Dvůr Králové nad Labem – ZOO s africkým safari;
• Krkonoše – Krkonošský národní park (jeden z největších v Evropě);
• Lázně Bělohrad, Velichovky – slatinné lázně;
• Babiččino údolí – spjato s osobou české spisovatelky Boženy Němcové;
• Pevnost Josefov – historická vojenská památka;
• Orlické hory.

Dopravní infrastruktura

Hlavní dopravní osu Královéhradeckého kraje tvoří dálnice D11, končící několik kilometrů před Hradcem Králové, a na ni navazující silnice I. třídy, která je součástí mezinárodního tahu z Prahy do Hradce Králové a Polska. Vzhledem k tomu, že kraj sousedí s Polskem, využít tu lze šest automobilových hraničních přechodů. Nejvýznamnější z nich je Náchod, který slouží pro automobilovou i nákladní dopravu. V Královéhradeckém kraji je velmi dobrá dopravní infrastruktura, rychlou přepravu umožňuje řada rychlostních silnic. Hustota silniční sítě mírně přesahuje národní průměr. Silnice jsou však velice frekventované, často dochází k jejich přetížení. V Královéhradeckém kraji se nachází více než 3 700 kilometrů silnic, což zajišťuje velmi dobré dopravní spojení v rámci celé republiky i do sousedního Polska.

Ubytovací zařízení

V roce 2009 bylo v Královéhradeckém kraji evidováno 951 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) s celkovou kapacitou 45 192 lůžek a 5 481 míst pro stany a karavany. Ve srovnání s ostatními kraji disponuje více HUZ jen Jihočeský kraj. Čisté využití lůžek (ČVL) se pohybuje od roku 2003 ve stejné hladině, a to na úrovni 30 %. Zlomovým obdobím byl přelom let 2002/2003, kdy došlo u ČVL k poklesu o zhruba jednu čtvrtinu. V důsledku všeobecného trendu zkracování pobytů celkový počet přenocování dosáhl nejnižší hodnoty za posledních deset let.

Graf 1 – Počet hostů v HUZ v Královéhradeckém kraji (R+TOP 5ZZ)

(Zdroj: ČSÚ)

Návštěvníci

Převážná většina návštěvníků z Čech i zahraničí přijíždí do Královéhradeckého kraje automobilem, nejčastěji s partnerem či přáteli (43 %) nebo sami (32 %). Obvykle přicestují pouze na jednodenní návštěvu – bez noclehu. Pokud jsou zde ubytováni na delší dobu, přespávají nejčastěji u svých známých či přátel na chatě. Mezi nejčastější důvody návštěvy Královéhradeckého regionu patří turistika, sportovní vyžití, lázeňské pobyty či návštěva příbuzných a přátel. Nejlákavější aktivitou je pro návštěvníky pěší turistika, poznávací turistika, zimní sporty, případně cykloturistika.

Graf 2 – Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných
ubytovacích zařízeních v Královéhradeckém kraji (﹪)

www.magconsulting.cz