Proč být pyšný na práci v cestovním ruchu

Pandemie nového koronaviru tvrdě zasáhla naše odvětví. Sedíme paralyzováni doma, jako bychom byli dostali úder KO. Nyní jsme dole, a to je dobrá chvíle pro to, abychom si uvědomili své skutečné postavení ve světě. Jsme obří průmysl s obratem kolem bilionu dolarů, který zaměstnává až pětinu světové populace. A jsme také mohutnou silou dobra ve světě. 

V posledních letech jsme byli často kritizováni. Byli jsme příliš úspěšní a davy lidí, které jsme dopravovali na různá místa světa, měli negativní dopad na tamní autenticitu, a někdy i životní prostředí. Naše potřeba létat přispěla ke změně klimatu. A dokud se nedočkají masového rozšíření letadla s nízkými emisemi uhlíku, musíme toto obvinění akceptovat. I když si mezi námi dál můžeme říkat, že letecká a námořní doprava produkují menší uhlíkovou stopu než třeba módní průmysl.

Bez ohledu na tyto prohřešky nepochybně děláme víc užitku než škod. Přinášíme prosperitu. Turismus je pro mnoho zemí světa životně důležitým odvětvím. Příjezdový cestovní ruch generuje v řadě zemí velkou část hrubého domácího produktu: v Makau 72 %, na Islandu 33 %, v Thajsku 21 % a ve Španělsku 14 % (Knoema, 2018). 

Cestovní ruch prospívá napříč strukturou společnosti – díky své mnohotvárné povaze, která vyžaduje součinnost mnoha rozdílných povolání, dává práci široké škále lidí. Zaměstnáváme zahradníky, revenue manažery, piloty, kuchaře, pracovníky bezpečnostních služeb, maséry a nespočet dalších profesí. Jsme oborem náročným na lidské zdroje a své zisky rozdělujeme mnohem rovnoměrněji než většina ostatních odvětví. To, že je „turistický dolar“ dnes tak rozšířen, je ve skutečnosti nevýhodou, když přijde na lobbování u vlád za naše zájmy. Zisky v těžebním a farmaceutickém průmyslu jsou ovládány relativně malou skupinou lidí, kteří mohou využít své síly, aby ovlivnili politiku – a to ne vždy ve veřejném zájmu. Naše odvětví je naopak často z hlediska zájmů roztříštěno a často zahrnuje skupiny, které nepatří k nejvlivnějším. 

Odvětví cestovního ruchu je také jedním z nejlepších ochránců našeho životního prostředí. Generujeme poptávku po zážitcích v přírodě, což znamená, že je v zájmu každého ji chránit. Nemám pochyb o tom, že bez nás by už v přírodě nebyli žádní lvi (ostatně i s námi je jejich počet varovně nízký) a národní parky by byly mnohem zranitelnější při působení tlaku těžařského průmyslu a zemědělství. Poskytujeme jasné ekonomické důvody pro ochranu životního prostředí. 

A prospíváme duši. Až vám bude 87, nevzpomenete si na sedačku nebo plazmovou televizi, které jste si koupili před čtyřiceti lety. Určitě si ale vzpomenete na pohled na Mount Fuji z rychlovlaku mezi Tokiem a Ósakou, nebo na to, jak jste pili kávu se záhadným cizincem v ulicích Bogoty, případně na to, jak jste se vyškrábali na břeh Zambezi a provázela vás tlupa paviánů. Svatý Augustin měl pravdu, když říkal: „Svět je kniha a ti, kteří necestují, čtou jen jednu stránku.“ 

Jak se nyní choulíme na podlaze ringu po oné ráně, měli bychom si připomenout, že hrajeme důležitou roli v rovnováze moderního světa. Přinášíme bohatství do lidského bytí, vytváříme ekonomickou a duchovní pohodu. Možná to bude potřeba připomenout našim vládám, až začnou znovu otevírat hranice a probouzet společnost. Jsme silou, se kterou se musí počítat.

Foto: Travel Advance