Radosti a strasti českých minipivovarů

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Počet minipivovarů v Česku roste, a to navzdory koronavirové krizi. Stále platí, že v průměru každý týden vznikne jeden nový. Proč jsou takovou turistickou atrakcí a s jakými problémy se potýkaly před krizí, během i po ní? Informace by mohlo poskytnout dotazníkové šetření Českomoravského svazu minipivovarů.

Popularita minipivovarů v posledních letech roste. Před vypuknutím pandemie koronaviru byly oblíbenou turistickou zastávkou, kdy je cíleně vyhledávali nejen domácí zákazníci, ale i ti zahraniční. Důvodů k tomu bylo hned několik. Kromě ochutnávky různých netradičních piv umožňovaly minipivovary i prohlídky, během nichž se zájemci dozvěděli, jakým způsobem se pivo vaří. A čím zajímavější pivo daný minipivovar nabízel, tím lépe mohl zaujmout veřejnost a v konkurenci ostatních uspět. Rostoucí počet minipivovarů totiž logicky přináší větší konkurenci v oboru. A v něm se obzvlášť nyní udrží jen ti nejsilnější, kteří budou umět přijít s něčím novým a netradičním. Pandemie koronaviru totiž minipivovary zasáhla dvojnásobně – jednak úbytkem návštěvníků, kteří by využili jejich služeb a jednak snížením odběru piva v důsledku uzavření restaurací a hospod.

Názory pivovarníků

S cílem zjistit, jaké konkrétní dopady měla koronavirová pandemie na české minipivovary se proto rozhodl zjistit pomocí dotazníkového šetření i samotný Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP). Smyslem průzkumu tohoto profesního sdružení bylo odhalit nejen dopady pandemie na minipivovary, ale i to, co vše pro zmírnění negativních efektů dělají, jak hodnotí vládní opatření a jak vidí budoucnost na trhu. Co svaz zjistit?

Tři čtvrtiny minipivovarů vnímají, že pandemie ovlivnila velmi negativně jejich ekonomiku. Škála těchto dopadů byla přitom vcelku rozmanitá. U dvou třetin minipivovarů, znamenala dramatický pokles tržeb, další subjekty pak zmiňovaly jako zásadní i ztrátu zákazníků, nutnost zničit uvařené pivo, případně propouštění zaměstnanců. „Neočekávaná krize společnosti a ekonomiky vyvolaná pandemií znamenala velkou hrozbu pro pivovary. Současně však i výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá, co je úspěšné a co nikoliv. Reakce pivovarů velmi pozitivně překvapily svou kreativitou. Téměř okamžitě reagovaly – od otevření výdejních okének po schopnost hledat nové prodejní kanály na trhu, vnitřními organizačními změnami zahrnující i způsoby stáčení piva až po využívání nových marketingových, organizačních a dalších příležitostí včetně využití sociálních sítí. Minipivovary, které neměly online prodej jej začaly zavádět,“ uvádí dotazníkové šetření ve svém shrnutí. Každý pivovar přitom využil v průměru 3 až 4 ze zmíněných aktivit, což lze dle ČMSMP považovat za poměrně úctyhodné číslo.

A co bude dál?

Velmi obezřetně se minipivovary vyjadřovaly k perspektivám rozvoje. Více než polovina z nich považovala za klíčové měsíce do konce loňského a na začátku letošního roku. Přes dvě třetiny pivovarníků pak vnímaly budoucnost skepticky a horizont návratu na úroveň roku 2019 považovalo za pravděpodobný až v následujících 2–3 letech. Za klíčový faktor, který by měl do budoucna ovlivnit poptávku po minipivovarech, přitom v tomto ohledu považovaly dobrou pověst. Tu jako zásadní vnímalo až 81 % minipivovarů. S velkým odstupem pak byla zmiňována role pravidelných hostů a postavení cestovního ruchu po pandemii. Jako důležité faktory pivovary uvedly i šíři nabídky piv a lokálnost, a to rovnou necelá polovina respondentů.

Pandemie rozvoj minipivovarů zpomalila. Zároveň ale dle mnohých pivovarníků „oddělila zrno od plev“. Pokud nějaké skončily, byly to zejména ty, které byly už před krizí v ekonomických problémech nebo neuměly zaujmout správnou cílovou skupinu. Ty kreativní dle nich přežít dokázaly. A nyní se mohou s postupně se uvolňujícími restrikcemi začít znovu rozvíjet. Neočekávaná krize totiž neznamenala pouze hrozbu. Prakticky pro všechny minipivovary představovala i výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá, co je úspěšné a co nikoliv. „Minipivovary prokázaly velkou flexibilitu a ze dne na den našly nové možnosti prodeje svého piva. Tyto nové prodejní kanály zůstaly zachovány i po odeznění první vlny pandemie a do budoucna budou hrát velkou roli obchodních aktivit minipivovarů,“ uvedl Jan Šuráň, prezident ČMSMP.

Dotazníkové šetření prováděl Českomoravský svaz minipivovarů ve spolupráci s agenturou PORT formou dotazníků vystavených na internetu. Dále byly přímo písemně nebo osobně kontaktovány další pivovary – mezi nimi i ty, které nejsou členy ČMSMP. Odpovědi byly získány z 59 minipivovarů.

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Sedačková lanovka na Špičáku u Železné Rudy

Špičák u Železné Rudy v zimě 2026/2027: sjezdovky, skipas a běžky

Špičák na Šumavě v zimě 2026/2027: čtyřsedačka s 1 272 m, večerní lyžování do 21:00, parkování P1 a P2 150 Kč za den, P3 zdarma.

Číst více
Zasněžený vrchol Sněžky v Krkonoších

Zimní turistika na sněžnicích: pět tras od Krkonoš po Orlické hory

Pět zimních tras bez lyží: z Pece na Výrovku 6 km, z Ovčárny na Praděd 3,5 km, na Velkou Deštnou 2,9 km. Jaká pravidla platí pro sněžnice a co si vzít.

Číst více
Socha slona svařená z kovového odpadu v Kovozoo

Podzimní prázdniny s dětmi 2026: Tábor, Kovozoo, Pelhřimov, Ústí

Pět výletů s dětmi na podzimní prázdniny 28. 10. až 1. 11. 2026: zoo Tábor a Ústí, Kovozoo, Muzeum rekordů. Rodinné vstupné od 400 Kč v zimní sezóně.

Číst více