Pražské ostrovy očima studentů VŠE

Po roce průzkumu v historické Kutné Hoře (viz COT 09/2003) se studenti katedry cestovního ruchu VŠE Praha vrátili k problematice Prahy. Magistrát hl. m. Prahy, odbor Městské zeleně, požádal katedru o spolupráci na řešení situace ve vybraných částech města, zejména těch, které byly poškozeny povodněmi. Volba nakonec padla na vltavské ostrovy.

Důvodů bylo několik. Jedním z nich byla i atraktivnost těchto území z hlediska cestovního ruchu – jejich přitažlivost jak pro obyvatele Prahy, tak pro její návštěvníky a turisty. Na studii se podílelo 25 studentů semináře zaměřeného na cestovní ruch a kulturní dědictví. Všechny pražské ostrovy jsou od prvopočátku postihovány povodněmi, škody jsou závislé na charakteru jejich zástavby a využití. Pražské ostrovy jsou zahrnuty do průtočné zóny, v níž nesmí žádná stavba bránit průtoku vody při záplavách a povodních. Od toho se odvíjí i jejich následná obnova.

Studenti prováděli terénní průzkum jednotlivých ostrovů formou pozorování, rozhovorů s návštěvníky a provozovateli stávajících i budoucích zařízení. Nedílnou součástí práce je prvotní výzkum v podobě dvou dotazníkových šetření – jednak o všeobecném povědomí obyvatelstva české republiky o pražských ostrovech a jednak o názorech Pražanů na stav ostrovů. Druhotný výzkum spočíval ve studiu odborné literatury, sledování tisku.

Ke zpracování bylo vybráno celkem 10 pražských ostrovů, vyjma Kampy, jejíž vysoká míra urbanizace ji řadí spíše k obydleným částem města. Z dotazníků o všeobecném přehledu respondentů z Prahy a České republiky (272) vyplynuly zajímavé poznatky. K nim patřilo i porovnání, kolik respondentů vlastní (63 %) či užívá chaty a chalupy (70 %) k rekreaci a tím vytváří konkurenci návštěvám ostrovů, kam z nich občas zavítá 42 %, pravidelně 15 % a zřídka či nikdy 43 %, většinou za účelem rekreace 21 %, společenské akce 18 %, procházky v zeleni (15 %). Většina by přivítala více tradičních i nových akcích na ostrovech. Dotazovaní se potýkali i se znalostí počtu ostrovů jejich pojmenování. Nejčastěji uváděné byly Slovanský ostrov (20 %), Střelecký ostrov (20 %), Štvanice (16 %), Kampa, Libeňský. Ostrovy by podle ankety měly sloužit rekreaci, sportu a kultuře, v menšině je obchod a zahrádkáři. Informace o ostrovech nejsou snadno dostupné. Lidé bez rozdíl věku je nejčastěji hledají na internetu, v tisku, v Pražské informační službě a v kulturních přehledech. Zarážející je vysoký počet odpovědí „nevím“. I proto si 73 % z nich přeje větší propagaci ostrovů v rámci cestovního ruchu, i když jsou si vědomi hrozby přelidnění omezených ploch. Zároveň zdůrazňovali, že by ostrovy měly sloužit především Pražanům, ne cizincům.

Všechny ostrovy jsou snadno dostupné jednotlivými druhy pražské dopravy, pěšky, na kole, podle schopností a možností návštěvníka. Služby pro veřejnost dosahují různých stupňů podle geografické polohy v Praze, tradicí využití, stálé zástavby a plánů na nové využití, které motivovala a vyžádala silná povodeň roku 2002.

K problematice jednotlivých ostrovů:

Praha 4 – Veslařský ostrov

Jméno pochází z doby úpravy ostrova pro potřeby milovníků vodních sportů. Loděnice stojí na ostrově od roku 1952, kdy se stává zázemím klubů veslařů. Ostrov je snadno dostupný přes most od městské dopravy, rekreačními trasami pro cyklisty, bruslaře. Tato skutečnost je jeho hlavní silnou stránkou. K další patří blízkost kulturních atraktivit (muzea, Vyšehrad, hotel Racek a neobvyklé výhledy na Prahu). Nové příležitosti k využití ostrova pro obyvatele a návštěvníky Prahy vycházejí ze zjištěných slabých stránek – posílení propagace ostrova, rozvoj sportovních využití pro širší veřejnost i v oblasti rekreační. K přitažlivosti by přispělo základní vybavení (občerstvení, informace, dalekohled, kulturní akce). Ze služeb návštěvníci postrádali širší sportovní možnosti a sociální zázemí.

Praha 5 – Dětský a Petržílkovský ostrov, Císařská louka

Další ostrovy se přimykají k památkově chráněné části Smíchova – malý a málo známý Petržílkovský a dva větší ostrovy Dětský a Císařská louka. K silným stránkám smíchovských ostrovů patří nádherné výhledy na protější pravý břeh Vltavy s Vyšehradem. Dětský ostrov je určen především dětem a mládeži, které zde nacházejí zábavu a sport včetně zázemí. Současná úprava je dostačující. Obavu představuje přelidnění a uplatnění dynamických sportů.

Císařská louka, známá od 13. století korunovací Václava II., slouží především sportu, rekreaci, ubytování (kempy). Císařský ostrov vyhledáván turisty, chybí však parkoviště sloužící veřejnosti pro větší dostupnost sportovišť. Zvýšilo by to i jeho návštěvnost. Pro turisty – automobilisty je ostrov téměř v centru Prahy příležitostí pro vhodné ubytování a výchozím místem pro vycházky po Praze. Zastávka výletního parníku by nabídla další atraktivní bod i přístup na ostrov.

Praha 1 – Střelecký ostrov a Slovanský ostrov (Žofín)

Dva ostrovy Prahy 1, Střelecký a Žofín, jsou součástí městské památkové rezervace a tím i světového kulturního dědictví UNESCO. Jsou střediskem společenského, kulturního a sportovního života Pražanů několik století. Střelecký ostrov patřil střelcům, sokolům a vyhlášené restauraci, jako jeden z mála si podržel dodnes přírodní ráz se sportovními plochami. Podle ankety mezi návštěvníky ostrova studenti sestavili typického návštěvníka ostrova – ženu do 30 let, středoškolačku, bydlící na Praze 1. Úroveň služeb byla shledána dostačující v oblasti sportu, rekreace, nejvíce chyběla sociální zařízení, informační a stravovací služby a úklid. K přednostem ostrova patří jeho poloha, plochy zeleně a klidné prostředí, které by měla doplňovat možnost provozování nenáročných aktivit – piknik, pétanque a tradiční kulturní akce.

Žofín je nejmladším ostrovem. Byl využíván komerčně, roku 1817 se objevují lázně, které daly základ pozdějšímu věhlasu ostrova. Hostinec lákal návštěvníky i pořadatele akcí a atrakcí. Pořádaly se zde plesy, sjezdy i závody většinou v paláci Žofín, který je dodnes střediskem zejména společenských akcí. Podle ankety byl studenty vytvořen typ návštěvníka muž a žena ve věku do 30 let, nejčastěji z Prahy 2, student či podnikatel či úředník, většinou majitel či uživatel chaty (44 %), na niž velmi často dojíždí (71 %). Návštěvníci by si přáli větší sociální zázemí, možnost lehkých sportů a hlavně více informací o ostrově a akcích (75 %). Zásadní změně ve využití nejsou nakloněni.

Praha 8 – Rohanský a Libeňský ostrov

Oba ostrovy vznikly už ve 13. století ukládáním zeminy. Jsou v pravidelně zaplavované lokalitě, která sloužila převážně sportu a rekreaci. Na tuto tradici měla navázat zamýšlená výstavba olympijského centra. Bohužel 20. století přineslo ostrovům i nevhodné využití komerčního rázu včetně skládek, které až na výjimky vytlačily rekreaci. Rohanský ostrov v ochranném pásmu městské památkové rezervace a tím i pod ochranným opařením UNESCO musí respektovat při výstavbě určitá omezení. Na výhodné území u centra města proniká komerční využití v projektech zahraničních společností ve výstavbě nových rozměrných komplexů, jejichž součástí jsou i komunikace pro Pražany – lávky, pěší a cyklistické stezky propojující ostrov s pevninou a Štvanicí. Studenti ve shodě s respondenty na ostrovech by dali přednost zeleni (93 %) a zlepšení úpravy ostrovů (71 %). Přimlouvají se i za větší propagaci ostrovů a služby v tradičním stylu.

Libeňský ostrov poznamenalo ve využití vytvoření přístavu, z čehož pramení vyšší využití pro obchod, kterému konkurují kolonie zahrádkářů, bránících svoje poničená území před jejich úpravou na volnou přírodu pro širokou veřejnost. Oba ostrovy jsou snadno dopravně dosažitelné a představují velkou rezervu pro cestovní ruch Prahy v oblasti komerční, rekreační a společenské. Podmínkou je vybudování protipovodňových zábran a větší zájem obvodního úřadu Prahy 8.

Praha 7 – Štvanice a Císařský ostrov

Ostrovy Prahy 8 a 7 spojuje symbolicky Negrelliho viadukt, jedna z technických pozoruhodností Prahy. Štvanice byla od 17. století využívána ke štvanicím, veselicím a zábavám. S pevninou je spojena Hlávkovým mostem, obklopují ji plavební jezy a technické zajímavosti, např. rybářské schůdky. Dnes je známá jako ostrov sportu – tenisu a po obnově zimního stadionu rekreačních sportů, které by měly podpořit návštěvnost široké veřejnosti. Hrozbou je polarizace sportovních aktivit pro společenské vrstvy. Pražané by rádi vnímali ostrov Štvanici jako oázu klidného prostředí pro rodinný odpočinek. Poslední Císařský ostrov je největší ostrovem v Praze. Dlouhou dobu byl jedinou stavbou na ostrově císařský mlýn Rudolfa II., který by měl být obnoven pro bytové účely. Ostrov byl součástí odpočinkové oblasti Stromovky s loukami, polnostmi a sady. Později se objevují cesty, přístaviště parníků, cyklotrasy, sportoviště, která porušila panoráma ostrova (jezdecká hala). Ostrov má atraktivní okolí – Stromovku, Trojský zámek, ZOO, botanickou zahradu, ekotechnické muzeum, výstaviště – které by mohlo přilákat více návštěvníků, pokud by bylo dobře zařazeno do informačního systému Prahy 7.

Závěr

Na svém toku Prahou, dlouhém 31 kilometrů, nese řeka Vltava 11 ostrovů.

Dotvářejí obraz města, mají velký význam, pro jeho život a image. Tak jako voda je důležitým prvkem organismu každého lidského sídla, tak i ostrovy ovlivňují život lidí ve městě – obyvatel i návštěvníků. Svým géniem loci mu dávají jiný rozměr – romantický, společenský, historický, rekreační, sportovní, v dnešní době bohužel i komerční podle dlouhodobého vývoje oblíbeného využití. Jejich organismus je křehký, je třeba dotýkat se jich opatrně, aby si každý z ostrovů uchoval svoje kouzlo.

Závěry z výzkumu studentů a jejich návrhy na řešení nově vzniklé situace po povodni budou sloužit jako náměty pro studie a záměry Magistrátu, památkové péči a Povodí Vltavy. V praktické použitelnosti práci studentů VŠE spočívá její hlavní záměr a je silnou motivací pro studenty včetně ocenění odborníků.

PhDr. Jarmila Netková