Královská obora Stromovka

Bude lákat k návštěvě i v moderní době?

S časovým odstupem se studenti VŠE, 4. a 5. ročníku katedry cestovníhoruchu, vrátili k průzkumu vybraných atraktivit cestovního ruchu v Praze.Souhrou okolností se po dohodě s Českou akademií věd (ČAV) skupina studentůzaměřila na Královskou oboru Stromovku v Praze 7 a 6.

Studentizpracovali marketingovou analýzu současných podmínek cestovního ruchuna území Stromovky, které bylo vymezeno Výstavištěm, Císařským mlýnem,Místodržitelským letohrádkem a železničními tratěmi. Velkou odbornou podporua zázemí získali zejména u pracovníků ČAV a Magistrátu hl. m. Prahy, odboruměstské zeleně. Jako obvykle studenti přednesli doporučení a závěry týmovépráce na veřejné prezentaci za přítomnosti odborníků a kolegů.
Přestože Stromovku, původně Královskou oboru, zná mnohoobčanů ČR, vybaví si ji pod původním názvem Královská obora Stromovka jenmálo z nich – pouhých 17 %, varujících je 24 % odpovědí – NIC. Ve spojitostis oborou si lidé představují: lov, zvířata, ohraničený prostor – 13 %,park – 9 %, Hvězdu – další královskou oboru v Praze – 8 %. Na přímou otázkuna Stromovku už 48 % respondentů odpovědělo, že si představí park, 10 %zeleň, 13 % Praha. Na otázku, kde se dozvěděli o Stromovce, uvedli všichnivíce zdrojů, ale převažovali známí a rodina. Většina tázaných (83 %)oboru navštívila za účelem procházky, sportu nebo jí procházela, a to občas(22 %) a nepravidelně (20 %). Do Stromovky nejčastěji jezdí tramvají (35%) a autobusem (31 %), pěšky pouze 4 %.
Návštěvníci ve Stromovce vyhledávají zeleň, klid, volný prostor, sporta odpočinek, přitom se jim nelíbí chátrající objekty (zejména Šlechtovarestaurace, Císařský mlýn), cyklisté a neposlušní bruslaři a psi. Je ažs podivem, kolik lidí vyjádřilo nespokojenost nad stavem Šlechtovy restauracea kolik jich v dalším dotazu žádalo její obnovu (15 %), což souvisí i spalčivou otázkou požadavku na kulturní úroveň občerstvení (22 %). Zvýšenýzájem po zábavě a poučení, která odpovídá světovému trendu cestovního ruchu,se projevila v požadavku na informace a kulturní akce, např. historickévýjevy 25 %.
Původní rozsah obory byl větší. Její okraje byly zabrány pro účelyVýstaviště, sportovišť. Dochované historické objekty jsou však z různýchdůvodů v neutěšeném stavu. Rekonstrukce nebude snadná. Pro další životStromovky mají význam větší, než se zdá, neboť obora hrála, hraje asnad bude hrát i nadále významnou roli ve společenském životě města.Atraktivní lokalita cestovního ruchu – blízkost centra, ZOO, zámku Trója,bota-nické zahrady a hlavně Výstaviště a hotelů – vyvolává otázku – Pročse dosud nevyužilo přímo se nabízejících podnikatelských možností. Stromovkase vyvíjí, osud jejích památek jak přírodních, tak kulturních (Šlechtovarestaurace, Místodržitelský letohrádek, Rudolfova štola, Císařský mlýn,brány, zelené plochy, Pecka) není odborníkům ani obyvatelům Prahy lhostejný.Objevuje se řada aktivit, které posunují život v celé Stromovce kupředu.
Stromovka je zařazena do I. kategorie ploch městské zeleně a je vesprávě Magistrátu hl. m. Prahy. Obnova si vyžádá ročně milionové částky,které jsou stále nedostačující.
Šlechtova restaurace, původní královský letohrádek, se v 19.století změnil v kavárnu, kterou si pronajal V. Šlechta. Od poloviny 20.století se datuje úpadek restaurace i budovy, která se dostala do havarijníhostavu. V roce 1996 se OÚ Praha 7 snažil nalézt investora a nájemce budovy.Neúspěšné konkurzy vyvolaly činnost občanských iniciativ, jejichž hlavnímcílem bylo udržení „života“ v areálu restaurace a upoutání pozornosti.Snahy OÚ Prahy 7 zachránit restauraci za každou cenu naráží na známý problém– finance. Podle propočtů by celková rekonstrukce měla dosáhnout částky150 milionů korun. Každé oddálení částku jen zvyšuje. Studenti proto konstatovali,že k rekonstrukci je nutné přikročit, aby zůstal zachován kulturní a odpočinkovýduch tohoto místa pro veřejnost. Námitky ohledně bezpečnosti v nočníchhodinách a dopravní dostupnosti lze řešit netradičními způsoby, k nimžmá Magistrát buď výhrady, nebo nedostatek odvahy vyzkoušet něco nového,např. ekovláčky, koňské povozy, protažení kolejí pro historickou tramvaj.Provoz restaurace by měl myslet na různé segmenty návštěvníků.
Místodržitelský letohrádek v horní části obory má novogotickoupodobu a dnes slouží ke studijním účelům Národního muzea. Návštěvník většinouneví, o jakou budovu jde. Stačila by informační tabule u vstupní bránydo Stromovky nebo malá expozice ve vstupních prostorách letohrádku.Od letohrádkuse otevírá zajímavý pohled na Trojskou kotlinu, proto sem vystoupí mnohonávštěvníků, kteří dále procházejí k dopravním prostředkům na Letnou. Míjejízajímavou stavbu bez informací Planetárium a Maroldovo panoramamají blíže k Výstavišti, přesto jsou ve stínu zájmu, ač jsou unikátní.Co by je oživilo v očích návštěvníků? Určitě dobře cílená propagace a tolikopomíjené propojování známého a méně známého bez ohledu na majitele, správceapod. Možná by pomohla nová atrakce – inscenace historické bitvy u Lipanu příležitosti jejího výročí.
Rudolfova štola zůstává jednou z unikátních technických památekdoby Rudolfa II., zřejmě navždy uzavřená pro širokou veřejnost. Právě vdobě, kdy sílí trend vyhledávání tohoto druhu památek, nejsou o Rudolfověštole ani základní informace v místě jejího vyústění ve Stromovce. I směrovkyk ní jsou nedostatečné. Nebude-li štola přístupnou památkou, mohla by seotevírat alespoň příležitostně za přísného režimu, včetně finančního. Izde uzavřenost zvyšuje chátrání.
V dnes zapomenutém a silně zanedbaném západním cípu Královské oborykdysi pracoval Císařský mlýn, upravený pro Rudolfa II. RegulaceVltavy však připravila konec této enklávě. Plánované rekonstrukce zůstalynedokončeny. Poslední projekt umísťuje do mlýna luxusní byty. Toto využitípředpokládá nejrychlejší návratnost investic. Konečně dochází ke sladěnízájmu investora a odborníků, a to v hodině dvanácté při dnešním stavu budov,zeleně a okolí, završeném neestetickou budovou papírny. Studenti navrhovalinávrat k původnímu využití – lázně se servisem služeb, které by využívalinávštěvníci obory, klienti z blízkých hotelů. Je jasné, že obnova Císařskéhomlýna by celou tuto část Stromovky zkultivovala. V úvahu by pak připadlanavrhovaná stezka propojující hotely, Ekotechnické muzeum, Císařský mlýn,Šlechtovu restauraci, Výstaviště nebo Tróju. To by podtrhlo skutečnost,že je Císařský mlýn nedílnou součástí obory.
Královská obora je dobře dostupná z centra města všemi dopravními prostředky,včetně vlaku a lodě. Její propagace skoro neexistuje, například samostatnýleták, ani v reprezentačních materiálech Prahy 6 a 7 jí není věnován náležitýprostor. Přínosná je spolupráce s PIS, v jejíž Infocentrech, tak jako vInfocentru ČCCR, by mohl být umístěn propagační materiál v češtině i cizíchjazycích. Stromovka jako taková není zahrnuta v měsíčních kulturních přehledechPrahy. Rovněž hotely v blízkosti Stromovky by o ní měly informovat hosty.Orientační systém obory je třeba doplnit o označení a popisy zajímavýchobjektů. Citelný je nedostatek pozornosti ze strany médií, která by mohlavytvořit nový image Stromovky. Propagaci by pomohlo napojení na blízkéatraktivity – ZOO, botanickou zahradu a Trojský zámek, které hrají důležitouroli v pražském cestovním ruchu, ročně je navštíví téměř milion návštěvníků.Malé procento z nich při této příležitosti zavítá do obory, přestože serozprostírá na druhém břehu Vltavy. Jejich rozhodnutí je racionální. Nabízenéslužby a jejich kvalita jsou omezené a hlavně povědomí a propagace pěšícesty přes Stromovku jsou nízké. Řešením by bylo marketingové napojeníStromovky na uvedené „tahouny“ pražského cestovního ruchu. K nim jetřeba přiřadit i Výstaviště se širokou škálou nabídky atraktivit (Matějskápouť, veletrhy apod.), dále Veletržní palác NG. Zpestřením by byla nabídkaprohlídky unikátních prostor Ekotechnického muzea v Bubenči.
Jaké byly závěry, které se opakovaly s malými obměnami u všechpěti skupin řešitelského týmu? Stromovka je:

• jedinečnou lokalitou, která je dobře dostupná
• místem častých výletů a procházek Pražanů s možností rekreace a sportu
• místem kulturního vyžití v samotné oboře i jejím okolí

Slabou stránkou je:

• občerstvení
• stavebnětechnický stav historických objektů
• orientační systém
• nechuť k netradičnímu řešení problému
• nedostatek vytrvalosti a vůle

Velkou nadějí je možnost dohody se silnými nebo známými partnery v okolía následné společné stanovení marketingové strategie pro cestovní ruchve Stromovce jak pro Pražany, tak pro domácí i zahraniční návštěvníky ituristy.
 

Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy, odbor městské zeleně, 2001

Jarmila Netková