Právní okénko ACK ČR

Pro červencové právní okénko jsem byla požádána o zpracování otázky odpovědnosti cestovní agentury ze zprostředkování prodeje zájezdu. Jedná se o široké zadání, a proto se s ohledem na vymezený prostor tentokrát zaměřím jen na dvě z mnoha odpovědnostních situací, a sice zaprvé na situaci, kdy cestovní agentura zprostředkovává prodej zájezdu pro subjekt, který není držitelem platného živnostenského oprávnění pro provozování cestovní kanceláře a zadruhé na situaci, kdy cestovní agentura zprostředkovává zájezd prodávaný cestovní kanceláří, která není pojištěna proti úpadku.

Odpovědnost cestovní agentury ze zprostředkování prodeje zájezdu

Úvodem stručně k základnímu pojmu, totiž k odpovědnosti. Právní odpovědnost je definována jako sekundární právní povinnost, která vzniká jako následek porušení určité primární právní povinnosti. Podle druhu primární povinnosti, která byla porušena, rozlišujeme různé typy odpovědností; ve vztahu k diskutovanému problému je vhodné se zmínit o odpovědnosti správní, trestní a občanskoprávní.

Jednotlivé druhy odpovědnosti jsou spojeny s odlišnými sankcemi, jakožto nepříznivými následky porušení primární povinnosti. Jedná se zejména o povinnost zaplatit pokutu či strpět jiné omezení, např. odnětí nebo pozastavení živnostenského oprávnění u správní odpovědnosti, povinnost vykonat trest a uhradit škodu podle trestního zákona u trestní odpovědnosti a typicky povinnost nahradit škodu u občanskoprávní odpovědnosti.

Pro další výklad je podstatné, že pro vznik všech uvedených typů odpovědnosti je potřeba zavinění na straně cestovní agentury, ať již ve formě úmyslu nebo nedbalosti. Odpovědnosti se tedy zprostí cestovní agentura, která prokáže, že byť k porušení povinnosti došlo, ona je nezavinila. Pro tyto účely je důležité, jak bude blíže rozvedeno u jednotlivých typů odpovědnosti, aby cestovní agentura měla pevně nastavené závazné interní postupy, které nejen, že fungují jako prevence, ale současně mohou posloužit jako důkaz o její nevině. Posuzování zavinění u jednotlivých typů odpovědnosti však vykazuje odlišnosti.

Správní odpovědnost

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, stanoví základní podmínky provozování cestovní agentury. Mezi těmito základními podmínkami je obsažen zákaz zprostředkování prodeje zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří, tj. subjekt, který buď vůbec není podnikatelem, nebo sice podnikatelem je, ale není držitelem platné koncese k organizaci, nabízení a prodeji zájezdů. Porušení uvedeného zákazu je závažným porušením, s nímž živnostenský zákon spojuje sankci odnětí nebo pozastavení živnostenského oprávnění.

JUDr. Klára Havlíčková,
Holubová-advokáti s. r. o.

Pokračování článku je jako obvykle na www.ackcr.cz