Česká metropole se ve dnech 16. – 17. června stala dějištěm druhého ročníku konference Golf Business Forum. Více než dvě stovky developerů, architektů, provozovatelů golfových klubů a dalších profesionálů z 29 zemí světa se v Praze sešly proto, aby si vyměnily názory a zkušenosti, ale především odhalily nové investiční možnosti regionu Evropy, Středního východu a Afriky. Organizátorem Golf Business Fora 2005 byla opět společnost KPMG, na organizaci se podílela také Central European Countries Travel Association (CECTA). Záštitu nad akcí převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a agentura CzechTourism.
Během dvoudenní akce se v Praze hovořilo mimo jiné o možnostech financování golfových projektů, o otázkách spojených s vlastnictvím či pronájmem nemovitostí souvisejících s provozem golfového hřiště, pozornosti se dostalo marketingu golfových hřišť, rozvoji golfové turistiky a mnoha dalším otázkám. Letošní fórum bylo speciálně zaměřeno na Českou republiku a Chorvatsko.
Nad perspektivami golfu v České republice se zamýšleli (zleva): Milan Veselý z České golfové federace, Roberto Ciampella z Manghi Group, Markéta Svatoňová z MMR, Lenka Kostrounová z ČSOB a Petr Uhlík z Golf Clubu Konopiště |
Den první – jak na golfu vydělat?
V úvodní části konference přednesl Andrea Sartori z maďarského zastoupení KPMG zprávu srovnávající náklady na budování a rozvoj golfových hřišť a resortů v Evropě, na Středním východě a v Africe, tedy v oblasti, která v současnosti registruje na 6 750 golfových hřišť a 4,2 mil. hráčů. V následných panelových diskuzích pak odborníci z různých koutů světa diskutovali o tom, zda má smysl angažovat pro návrh hřiště renomované a velmi draze placené architekty, a hovořili o mezinárodních trendech při výstavbě golfových resortů. Na přetřes přišla také problematika marketingu golfového hřiště, řešily se otázky spojené s provozováním golfových akademií a účastníci hledali cesty, jak zlepšit efektivitu podnikání v oblasti golfu.
Den druhý – zaostřeno na Chorvatsko a Česko
Jednání druhého dne byla zaměřena na perspektivní golfové destinace, kterými jsou Chorvatsko a Česká republika. V Chorvatsku se golf a golfová turistika dostaly do popředí zájmu před pěti lety, kdy si stát začal naplno uvědomovat důležitost ces-tovního ruchu pro národní hospodářství.
Nás pochopitelně nejvíce zajímala ta sekce konference, v níž byla řeč o České republice a jejích golfových perspektivách. Jednání přilákalo slušný počet zájemců a vyvolalo poměrně živou diskuzi.
Z úvodního příspěvku Stanislava Červeňana z české pobočky KPMG se účastníci dozvěděli, že přes-tože má v České republice golf již stoletou tradici, golfový potenciál země není zdaleka naplno využit. Zpráva KPMG říká, že v Čechách a na Moravě je v současnosti 64 golfových hřišť, z toho 52 normovaných. V zemi působí 103 golfových klubů, které sdružují na 20 tisíc aktivních hráčů. Česká republika by měla všemi prostředky usilovat o zvýšení počtu hráčů, mají-li se všechna hřiště uživit. Podle několika odborných studií by měla země do roku 2014 dosáhnout optimálního dvojnásobného počtu hřišť a trojnásobného počtu registrovaných hráčů. Další hráči by se měli rekrutovat z řad zahraničních golfových turistů.
Velký podíl na úspěchu konference měli její organizátoři – zleva Gill Wilson z CECTA, Stanislav Červeňan a Andrea Sartori z KPMG |
Propagace České republiky coby golfové destinace je proto jedním ze záměrů Ministerstva pro místní rozvoj a agentury CzechTourism. Informovala o tom Markéta Svatoňová z MMR. K podpoře golfových projektů podle ní slouží finance ze strukturálních fondů Evropské unie, o jejichž alokaci rozhoduje MMR. Golf, respektive golfovou turistiku pak hodlá ministerstvo propagovat v balíčcích s lázeňstvím, přesněji s jeho wellness programy. Na to však reagoval Stanislav Červeňan tím, že podle jiné studie KPMG nabízejí české a moravské lázně podobných programů nedostatečné množství. Z elektronického hlasování účastníků konference vyplynula rada, jak Česko skrze golf propagovat. Za nejúčinnější považují tito odborníci direct marketing, menší roli hraje inzerce v televizi a v časopisech či spolupráce s golfovými kluby. Jen malý význam má prezentace na veletrzích a výstavách v zahraničí.
Podpoře golfové turistiky se publikační činností a dalšími aktivitami věnuje Česká golfová federace (ČGF) a také Czech Golf Travel Association, zmínil Milan Veselý z ČGF. Českou republiku pak označil za dobrý cíl pro investice do golfu. Na tom se shodli i další účastníci, tedy Roberto Ciampella z developerské skupiny Manghi Group a Petr Uhlík z Golf Clubu Konopiště. Pro rozvoj golfové turistiky v České republice hovoří její poloha v srdci Evropy, dostatek kvalitních pozemků, všeobecně nižší náklady či kvalita infrastruktury. A v neposlední řadě také boom nízkonákladové letecké dopravy, kterou golfoví turisté využívají stále častěji. Obecně se čeští účastníci snažili ukázat zemi s velmi dobrou golfovou perspektivou a golf jako sport, který je již dnes přístupný velké většině obyvatel země.
Příklady táhnou
V závěru konference se účastníci seznámili s tím, jak k propagaci a rozvoji golfové turistiky přistupují některé evropské země. Slovo dostali účastníci z golfové kolébky, tedy ze Skotska, sousední Velké Británie, z Rakouska orientovaného na německý trh a také z Kypru, kde první golfové hřiště vzniklo teprve před 11 lety. Konference ukázala, že nejenže je každý golfový projekt unikátní, ale také každá destinace přistupuje ke golfové turistice jinak. Společné prvky a doporučení přeci jen existují. Pro účastníky ze zemí střední a východní Evropy bylo například nesporně přínosné dozvědět se, že v době mnohonásobného převisu nabídky nad poptávkou je budoucnost golfové turistiky v přímém marketingu a v maximalizaci hodnoty, která je klientům nabízena. Trh je velmi citlivý na cenu, jednotlivé destinace si silně konkurují. Stále těžší situaci budou mít specializované cestovní kanceláře, o jejichž nabídky zájem již dnes stagnuje. Pro rozvoj golfu ve střední a východní Evropě je podle Gill Wilson z CECTA nutné, aby v tomto regionu existovala jednotná strategie.
Druhý ročník Golf Business Fora uzavřel golfový turnaj účastníků na Karlštejně. O místě konání ročníku třetího nebylo dosud rozhodnuto, je ale dosti pravděpodobné, že napřesrok se konference uskuteční v některé z mladých golfových destinací, například na Kypru.
-pmu-
———————————————————————
Závěry ze srovnávací studie KPMG:
• Ekonomická úroveň regionu spolu s lokální poptávkou a úrovní poptávky po cestovním ruchu často rozhodují o tom, jak velká, jak kvalitní a jak drahá golfová hřiště se budou v příslušné destinaci stavět.
• Zvýšení golfové penetrace ve východní Evropě a dalších méně rozvinutých trzích je podmíněno výstavbou relativně levných golfových hřišť dosažitelných pro široké spektrum populace.
• Šancí pro tyto rozvíjející se golfové trhy jsou zejména 9jamková hřiště, náklady na jejichž výstavbu jsou zhruba třetinové oproti klasickým osmnáctijamkovým hřištím.
• Ve východní Evropě jsou golfová hřiště budována především z osobních zájmů a zápalu pro golf. Jen malá část investorů očekává od těchto projektů návratnost investic.
• V tradičních a rozvinutých golfových destinacích mají šanci na úspěch hřiště, která nabídnou i široké spektrum doplňkových aktivit a jejichž výstavba je spjata s rezidenčním projektem.
• Golf jako takový i výstavba golfových hřišť se neobejdou bez osobních vazeb. Při volbě architektů a stavebních firem hrají více než v jiných oborech důležitou roli osobní doporučení a příslušnost ke golfové komunitě.