Podobně jako třeba v minulém vydání o Rumunsku je možné i o Polsku hovořit jako o jedné z destinací budoucnosti. Polsko je přitom na této cestě o notný kus dál. Věhlas některých jeho turistických cílů už dávno překonal hranice Evropy. V některých ohledech se z Polska stává silný konkurent dalším zemím v regionu.
Polský turistický sektor se v uplynulých letech utěšeně rozvíjel. Incoming těžil jednak z marketingových aktivit národní turistické centrály, ale také z některých významných mezinárodních akcí, investic do infrastruktury (např. rozšíření Letiště Jana Pavla II. v Krakově) či z přízně nízkonákladových dopravců, kteří zemi spojují s mnoha evropskými zdrojovými trhy.
Jak je patrno z grafu 1, incoming do Polska zažíval v uplynulých letech spíš evoluci než revoluci. Mezinárodní příjezdy do země rostly od roku 2009 sice relativně pomalu, zato bez výkyvů. Zatím poslední dostupná data hovoří o tom, že v roce 2016 do Polska zavítalo víc než 17,4 mil. zahraničních turistů, tedy cca o 4,4 procenta meziročně víc. Jednodenních návštěvníků loni k našim severním sousedům přicestovalo asi 63 milionů. Pro příští období (do roku 2020) pak odborníci z GlobalData předpovídají růst o 7,29 procenta, do dvou let by tak měla země vykázat téměř 24 mil. příjezdů ze zahraničí. K naplnění tohoto cíle mají v dlouhodobém horizontu přispět některé významné akce, jako třeba Summit NATO v roce 2016 nebo loňské mistrovství Evropy mužů v odbíjené. A nezanedbatelný je také vliv statusu Evropského hlavního města kultury, kterým se v roce 2016 honosila Vratislav.Turisté jezdí do Polska hlavně v rámci klasického (volnočasového) turismu, který měl cca 38% podíl. Následovaly služební cesty (27 %) a návštěvy známých a příbuzných (22 %). Zajímá-li vás, jakého věku jsou turisté přijíždějící do Polska, vězte, že polovinu představují lidé ve věku 35–54 let, necelou pětinu pak turisté mezi 25 a 34 lety.
Graf 1 – Mezinárodní příjezdy do Polska v letech 2005–2016 (v tis. osob)
Zdroj: UNWTO, zpracování vlastní
Nejčastěji do Polska přijíždějí turisté z okolních zemí, přičemž víc než třetinový podíl mají Němci. Ze vzdálenějších trhů potkáte v Polsku s největší pravděpodobností Brity, Francouze, Italy, Američany či Nizozemce. Detailní přehled o teritoriální struktuře polského incomingu v roce 2016 přináší graf 2. Podíl těchto zemí se samozřejmě v čase mění. Například u ruské klientely zaznamenali polští statistici významný (cca 13%) propad v roce 2015, který byl způsoben 25% znehodnocením rublu vůči zlotému.
Čím dál významnější roli hrají v polském incomingu hosté z Číny. Loni v září jejich počet poprvé v (nedlouhé) historii překročil magickou hranici 100 000, za celý loňský rok je počet čínských hostů v polských hromadných ubytovacích zařízeních odhadován na cca 130 000. Do značné míry se zde promítají marketingové aktivity polského touristboardu, který otevřel své oficiální zastoupení v Číně teprve v listopadu 2015. Již o rok dříve ale Polská turistická organizace vyvíjela v Číně propagační aktivity, do kterých podle informací GlobalData investovala přes 11 mil. USD.
Pokud jde o české turisty, těch se v loňském roce v Polsku ubytovalo asi 118 000, Slováků pak víc než 78 000.
Významnou roli hraje v polském incomingu příroda. Turisté často míří do hor, konkrétně do Tater, Krkonoš, Pienin a Stolových hor, do Bělověžského národního parku, k Mazurským jezerům či do Wolinského národního parku. Z měst jsou populární zejména Krakov (který už začíná řešit některé z problémů spojených s overtourismem), Vratislav, Gdaňsk, Varšava, Poznaň, Lublin a Toruň.
Graf 2 – Příjezdy do Polska podle zdrojových zemí v roce 2016
Zdroj: Central Statistical Office of Poland
V letošním roce se dá očekávat další růst příjezdů do Polska. Už proto, že země se dostala na žebříček 10 nejlepších destinací, které svým čtenářům doporučil k návštěvě v roce 2018 známý cestovní průvodce Lonely Planet. Autoři průvodce chválí především historické centrum Krakova (kde vyzdvihují i jeho cenovou výhodu oproti Praze či Berlínu) a Gdaňska nebo krásy měst Lublin, Toruň a Tarnów. K návštěvě doporučili i horské městečko Zakopane nebo Bělověžský národní park. V neposlední řadě bylo Polsko pochváleno za příznivé ceny v dopravě a gastronomii.
Foto: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism.)
Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.