Co nás táhne do Skandinávie?

Panenská příroda, vikingská historie, vysoký životní standard, bezpečnost, výjimečnost i tak trochu tajemná atmosféra. To vše činí ze skandinávských zemí atraktivní turistické cíle. V globálním měřítku nehraje region z hlediska počtu přijíždějících turistů první ligu, jeho význam ale do budoucna nejspíš ještě poroste.

Švédsko, Norsko, Dánsko a Finsko, které budeme pro účely tohoto článku (trochu nepřesně) považovat za Skandinávii, toho mají mnoho společného. Zároveň se ale v řadě faktorů liší, často diametrálně. I proto jsou ale lákavé a mají na globálním trhu cestovního ruchu nezastupitelný význam. Pohled do statistik napovídá, že zatím si byly ony čtyři země vzájemně hlavními zdrojovými trhy, i díky aktivitám tamních turistických centrál však rostou také příjezdy ze vzdálenějších trhů. Pojďme se podívat na potenciál každé z uvedených zemí v evropském cestovním ruchu.

Nejvýznamnější destinací je jednoznačně Švédsko. Počet turistů mířících do této země neustále roste, zpomalován je ale zpevňujícím se kurzem švédské koruny. Zatímco v roce 2008 přivítalo Švédsko 8,7 mil. zahraničních turistů, v roce 2012 zapsali švédští statistici do příslušné kolonky hodnotu 10,9 mil. osob. A letos půjde o bezmála 14 milionů turistů ze zahraničí. Rizikem pro cestovní ruch může být švédská imigrační politika, resp. vyhrocující se situace kolem uprchlické krize.

V Dánsku se počet přijíždějících zahraničních turistů po rapidním propadu v roce 2011 a následném růstu o rok později ustálil na zhruba devítimilionové úrovni, na níž setrvá i v následujících letech. Lehce roste v Dánsku průměrná délka pobytu zahraničního turisty – v současnosti dosahuje téměř 6 dnů.

Graf 1: Predikce příjezdů zahraničních turistů do severských zemí v roce 2017 (v mil. osob)	Graf 2: Podíl severských zemí na jejich hotelové kapacitě v roce 2017 (dle počtu pokojů)
Zdroj: predikce Canadean	Zdroj: Timetric Canadean; Zpracování: vlastní

Tab.: Počet přenocování zahraničních turistů v severských zemích v letech 2010–2019

*) Data a odhad za roky 2015–2019 nejsou k dispozici 
Zdroj: Canadean, Timetric, UNWTO, národní statistiky

A konečně Finsko. To se rovněž těší rostoucímu zájmu zahraničních turistů, byť zde hovoříme o poněkud nižších objemech. V roce 2009 do země přijelo asi 3,4 mil. cizinců, v roce 2013 už 4,3 milionu. Přestože v roce 2014 zaznamenalo Finsko 21procentní pokles příjezdů ze svého nejdůležitějšího zdrojového trhu, tedy z Ruska, analytici společnosti Canadean předpokládají další stabilní (byť jen velmi pozvolný) růst celkového počtu turistů ze zahraničí. Průměrná délka pobytu je ve Finsku ještě delší než v Dánsku, přesahuje 7 dní.

Češi ve Skandinávii

Skandinávie bývá obvykle charakterizována jako chladná, krásná, drsná či tajemná. Poslední adjektivum se dá bez váhání použít i na statistiky týkající se výjezdů do skandinávských zemí. V tabulkách, v nichž Český statistický úřad sleduje výjezdový cestovní ruch, nenajdete ani jednu ze skandinávských zemí. Podobně tajemné jsou i výkazy severských statistických úřadů. Nezbývá než empiricky odhadnout, že do Norska, Švédska, Dánska a Finska ročně vycestuje několik desítek tisíc obyvatel České republiky. Samostatnou kapitolou je pak Island, který bývá občas v rámci širšího geografického pojetí považován za část Skandinávie, podobně jako třeba Faerské ostrovy. Pokud bychom se drželi rigidního výkladu, pak bychom za skandinávské země museli považovat jen Švédsko, Norsko a Dánsko.

O poznání přesnější přehled máme o tom, co našince na chladný sever táhne. Podle Petra Buriana z CK Periscope Skandinávie mají Češi dlouhodobě největší zájem o Norsko. „Je tomu tak z titulu největší škály přírodních zajímavostí fjordy počínaje, dosažitelnými ledovcovými splazy a krásnou přírodou pokračujíce a možností dosažení polárního kruhu nebo Nordkappu konče,“ vysvětluje Burian. Švédsko, i když má rovněž krásnou přírodu, je cílem spíše pro poznávací zájezdy. „V zimě pak vede Finsko, kde se dá sledovat polární záře za méně peněz než v Norsku. Rovněž letecké spojení je v zimě do Finska lepší,“ říká Burian.

Touha po pobytu v panenské přírodě severských zemí stojí za rostoucí popularitou pobytů v pronajatých chatách a chalupách. Popularita tohoto produktu by podle Petra Buriana mohla ještě vzrůst, pokud se Švédsku podaří propagovat se jako nejlevnější ze skandinávských destinací. Oblíbená jsou i severská města jakožto cíle eurovíkendových pobytů. A pak jsou tu rarity typu zájezdů postavených na specifických zimních sportech (mushering, putování na sněžných skútrech), již zmíněné zájezdy spojené s pozorováním polární záře, expedice za polární kruh, pobyty v ledovém hotelu a další spe­ciality. Lákadlem jsou rovněž památky UNESCO, kterých jen Švédsko nabízí hned 15 (Dánsko 8, Norsko 8, Finsko 7).

Za rybami

Pro velkou část Čechů je Skandinávie synonymem pro rybaření. Tušili jste mimochodem, že jsme národem rybářů? Český rybářský svaz měl v roce 2015 asi 240 000 členů. Jen pro srovnání – fotbalistů je u nás registrováno asi 318 000, hokejistů cca 110 000. A popularita Skandinávie je mezi tuzemskými rybáři naprosto pochopitelná. Zatímco k našim rybníkům a řekám chodí většina z nich jen „koupat háček“ a oprašovat rybářskou latinu, ve Skandinávii (a speciálně pak v Norsku coby nejčastějším cíli rybářských zájezdů) má šanci na slušný úlovek prakticky každý, tedy i méně zdatný rybář nebo úplný amatér. Alespoň podle Zdeňka Edelmanna, majitele cestovní kanceláře Pepa, která se na rybářské zájezdy specializuje. Počet Čechů, kteří se vydávají do Skandinávie kvůli rybaření, odhaduje Edelmann na dvacet tisíc. Popularita severského rybaření je dána i tím, že se jedná o rybolov na moři, pro tuzemce exotický.

20 000 Čechů vycestuje ročně do Skandinávie za rybařením

Pokud bychom pátrali po trendech v cestách za skandinávským rybařením, pak musíme jednoznačně zmínit poptávku po čím dál kvalitnějších službách. „Každoročně roste poptávka po větších a výkonnějších motorových lodích, žádané jsou komfortnější domy v té nejlepší poloze a v ideálním termínu. Někdy bez ohledu na cenu,“ všímá si Zdeněk Edelmann. Růst poptávky po kvalitních lokalitách v nejlepších termínech však podle jeho slov zároveň znamená snížení zájmu o vedlejší sezonu… Z dalších trendů pak zmiňuje růst počtu těch, kteří za rybařením do Skandinávie cestují letecky. Zájem o zájezdy s vlastní či dokonce autobusovou dopravou klesá. Nastíněné trendy budou podle Edelmanna pokračovat i v příštích letech. Podobný tlak na kvalitu podle něj hlásí i cestovní kanceláře z Německa, Belgie, Švédska, Polska či Ruska. Pokračovat ale zřejmě bude i sisyfovský boj s neoprávněným podnikáním, který se týká i trhu s rybářskými zájezdy.

Foto: Shutterstock.com

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz