Tři pilíře německé propagace a pár zajímavých čísel
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Více výsledků...
Podobně jako třeba v minulém vydání o Rumunsku je možné i o Polsku hovořit jako o jedné z destinací budoucnosti. Polsko je přitom na této cestě o notný kus dál. Věhlas některých jeho turistických cílů už dávno překonal hranice Evropy. V některých ohledech se z Polska stává silný konkurent dalším zemím v regionu.
Polský turistický sektor se v uplynulých letech utěšeně rozvíjel. Incoming těžil jednak z marketingových aktivit národní turistické centrály, ale také z některých významných mezinárodních akcí, investic do infrastruktury (např. rozšíření Letiště Jana Pavla II. v Krakově) či z přízně nízkonákladových dopravců, kteří zemi spojují s mnoha evropskými zdrojovými trhy.
Jak je patrno z grafu 1, incoming do Polska zažíval v uplynulých letech spíš evoluci než revoluci. Mezinárodní příjezdy do země rostly od roku 2009 sice relativně pomalu, zato bez výkyvů. Zatím poslední dostupná data hovoří o tom, že v roce 2016 do Polska zavítalo víc než 17,4 mil. zahraničních turistů, tedy cca o 4,4 procenta meziročně víc. Jednodenních návštěvníků loni k našim severním sousedům přicestovalo asi 63 milionů. Pro příští období (do roku 2020) pak odborníci z GlobalData předpovídají růst o 7,29 procenta, do dvou let by tak měla země vykázat téměř 24 mil. příjezdů ze zahraničí. K naplnění tohoto cíle mají v dlouhodobém horizontu přispět některé významné akce, jako třeba Summit NATO v roce 2016 nebo loňské mistrovství Evropy mužů v odbíjené. A nezanedbatelný je také vliv statusu Evropského hlavního města kultury, kterým se v roce 2016 honosila Vratislav.Turisté jezdí do Polska hlavně v rámci klasického (volnočasového) turismu, který měl cca 38% podíl. Následovaly služební cesty (27 %) a návštěvy známých a příbuzných (22 %). Zajímá-li vás, jakého věku jsou turisté přijíždějící do Polska, vězte, že polovinu představují lidé ve věku 35–54 let, necelou pětinu pak turisté mezi 25 a 34 lety.
Graf 1 – Mezinárodní příjezdy do Polska v letech 2005–2016 (v tis. osob)
Zdroj: UNWTO, zpracování vlastní
Nejčastěji do Polska přijíždějí turisté z okolních zemí, přičemž víc než třetinový podíl mají Němci. Ze vzdálenějších trhů potkáte v Polsku s největší pravděpodobností Brity, Francouze, Italy, Američany či Nizozemce. Detailní přehled o teritoriální struktuře polského incomingu v roce 2016 přináší graf 2. Podíl těchto zemí se samozřejmě v čase mění. Například u ruské klientely zaznamenali polští statistici významný (cca 13%) propad v roce 2015, který byl způsoben 25% znehodnocením rublu vůči zlotému.
Čím dál významnější roli hrají v polském incomingu hosté z Číny. Loni v září jejich počet poprvé v (nedlouhé) historii překročil magickou hranici 100 000, za celý loňský rok je počet čínských hostů v polských hromadných ubytovacích zařízeních odhadován na cca 130 000. Do značné míry se zde promítají marketingové aktivity polského touristboardu, který otevřel své oficiální zastoupení v Číně teprve v listopadu 2015. Již o rok dříve ale Polská turistická organizace vyvíjela v Číně propagační aktivity, do kterých podle informací GlobalData investovala přes 11 mil. USD.
Pokud jde o české turisty, těch se v loňském roce v Polsku ubytovalo asi 118 000, Slováků pak víc než 78 000.
Významnou roli hraje v polském incomingu příroda. Turisté často míří do hor, konkrétně do Tater, Krkonoš, Pienin a Stolových hor, do Bělověžského národního parku, k Mazurským jezerům či do Wolinského národního parku. Z měst jsou populární zejména Krakov (který už začíná řešit některé z problémů spojených s overtourismem), Vratislav, Gdaňsk, Varšava, Poznaň, Lublin a Toruň.
Graf 2 – Příjezdy do Polska podle zdrojových zemí v roce 2016
Zdroj: Central Statistical Office of Poland
V letošním roce se dá očekávat další růst příjezdů do Polska. Už proto, že země se dostala na žebříček 10 nejlepších destinací, které svým čtenářům doporučil k návštěvě v roce 2018 známý cestovní průvodce Lonely Planet. Autoři průvodce chválí především historické centrum Krakova (kde vyzdvihují i jeho cenovou výhodu oproti Praze či Berlínu) a Gdaňska nebo krásy měst Lublin, Toruň a Tarnów. K návštěvě doporučili i horské městečko Zakopane nebo Bělověžský národní park. V neposlední řadě bylo Polsko pochváleno za příznivé ceny v dopravě a gastronomii.
Foto: Shutterstock.com
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism.)

Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.

Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.

Mozaika charakterizuje světoznámé památky Poreče – a mozaika je mottem brandu celého města: „You complete us“.