„Hej, podnikateli, zaměstnáváš postižené? Ne? Zaplať! Nemáš z čeho, protože jsme ti zavřeli podnik? Nezájem, zaplať!“ Ne, toto není úryvek ze scénáře k pokračování Princezny se zlatou hvězdou na čele, ale realita všedních dnů. Ta pro podnikatele opravdu není pohádková…
Všichni podnikatelé (včetně těch v cestovním ruchu), kteří zaměstnávají více než 25 lidí, musejí do poloviny února zaplatit miliony na náhradním plnění za zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Povinnost se týká i těch, kteří musí mít z rozhodnutí vlády zavřeno. Česká unie cestovního ruchu (ČUCR) proto volá po úpravě pravidel.
Podle současně platných regulí (konkrétně zákona o zaměstnanosti) musí podnikatel, které ve své firmě o více než 25 zaměstnancích nezaměstnává 4 % pracovníků se zdravotním postižením, odebrat výrobky a služby od firem, které OZP zaměstnávají. Podle tiskové zprávy ČUCR se jedná o cca 250 000 Kč za jedno neobsazené místo pro osobu se zdravotním postižením. Případně má takový podnikatel povinnost odvést do státního rozpočtu částku ve výši 2,5násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každé neobsazené pracovní místo. Oba způsoby lze kombinovat.
Většina firem si podle ČUCR vybírá první z výše uvedených kompenzačních způsobů – náhradní plnění – protože jim za normálních podmínek umožňuje nakoupit produkty nebo služby, které reálně potřebují. Problém ovšem je, že podnikatelé, kteří byli nuceni v důsledku protiepidemických opatření vlády své provozy zavřít, nebyli této povinnosti ušetřeni.
„Obvykle každý rok tímto způsobem nakupujeme do hotelů prostěradla, počítače nebo čisticí prostředky, ale za stávající situace nechceme pořizovat věci, které pak mohou ležet nevyužité ve skladech,“ říká Viliam Sivek, prezident České unie cestovního ruchu a majitel společnosti Sivek Hotels. „Při 75 zaměstnancích musím odvést 259 584 Kč nebo odebrat zboží či služby v náhradním plnění ve výši 726 831 Kč. Nejde ale konkrétně o nás. My své závazky splníme, bude-li to nutné. Upozorňujeme jen na velký problém, který budou za měsíc řešit stovky firem. Vzhledem k zákazu činnosti nebo jejímu omezení v souvislosti s pandemií covid-19 budou mít s plněním obtíže,“ vysvětluje Viliam Sivek. Na stejný problém poukazuje také Martin Plachý, viceprezident České unie cestovního ruchu a spolumajitel skupiny Royal Spa: „V případě našich lázní je částka, kterou musíme vynaložit na náhradní plnění, vyšší než jeden milion korun. Odpuštění odvodů, v horším případě prodloužení lhůty do konce roku, by nejen nám, ale všem zavřeným provozům, velmi pomohlo.“
Česká unie cestovního ruchu proto požádala vládu, aby vzhledem k velmi obtížné situaci podnikatelů v cestovním ruchu, způsobené opatřeními proti pandemii covid-19, upravila stávající pravidla. Viliam Sivek adresoval jménem unie dopis ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi s žádostí o pomoc a projednání problému s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Reakce MPSV na návrh prodloužit odběr výrobků náhradního plnění až do konce letošního roku, případně odpustit postiženým podnikům stanovené odvody, však prý byla negativní – změna pravidel není údajně možná.
Jistě, v tomto případě lze argumentovat tím, že stát potřebuje nějakým způsobem financovat podporu zaměstnávání handicapovaných občanů. Proti tomu nelze říct ani popel. Na druhou stranu by si ale měli úředníci z ministerstva pod Emauzy vzít do ruky kalkulačku a pečlivě vše znovu spočítat. Při současném přístupu se může stát, že po skončení koronavirové krize už v cestovním ruchu nebude, kdo by odebíral výrobky náhradního plnění či platil příslušné odvody…
