Personální poradna: Pracovní projekt a smlouva na dobu určitou

Pro spolupráci na pracovním projektu používají zaměstnavatelé smlouvu na dohodu o provedení práce na dobu určitou nebo smlouvu na dohodu o pracovní činnosti. Pokud firmy chtějí využít služeb živnostníka, je pro ně velmi zajímavá takzvaná „mandátní smlouva“, jejímž předmětem je výkon nějaké činnosti.

Smlouva na dobu určitou se uzavírá v případě, že je práce zvláštní povahy a vyžaduje neobvyklé podmínky. Například při plnění úkolů v rámci vývojových a tvůrčích projektů s účelově vázanými prostředky, jejichž poskytování je vymezeno časově a druhem pracovních aktivit, nebo při zástupu za zaměstnance v době jeho nepřítomnosti.

Pro firmy je výhodné zaměstnávat na dobu určitou. Není to tolik závazné, co se týče daňových povinností. Ovšem z pohledu zaměstnance může mít tato pracovní situace za následek obavy z propuštění po vypršení platnosti smlouvy a z toho, že zůstane bez nároku na odstupné. Pracovního poměru na dobu určitou se však není nutné tolik obávat, protože není výhodný jen pro zaměstnavatele. I pro zaměstnance může být výhodné odejít od zaměstnavatele ke konkrétnímu, předem stanovenému datu.

Jaké jsou tedy oboustranné výhody a nevýhody těchto smluv o práci? Co můžeme říci o zaměstnaneckých odvodech, o možných problémech s absencí, o tom, čím hrozí paragrafy, kdo platí dovolenou a jak vysoké daně je nutné odvádět?

Zaměstnání, pracovní smlouvy, pracovní vztahy. S těmito pojmy se setkáváme každodenně. Kdokoliv z nás chce totiž nalézt dobré zaměstnání, které by uspokojilo jak jeho potřeby, tak i osobní ambice. Abychom správně pochopili každodenní pracovní problematiku, je nutné si uvědomit různé perspektivy pohledů na danou věc. Všechny vztahy, a ty pracovní obzvlášť, přinášejí nejrůznější oboustranné povinnosti.

Nejběžnější pracovní smlouvy jsou trojího druhu. Klasický pracovní poměr na dobu neurčitou zavazuje zaměstnavatele k odvádění sociálního a zdravotního pojištění. Dávka zahrnuje hrubou mzdu a 34 % z této navíc. Dále pak má zaměstnanec nárok na dovolenou a na platbu prvních tří týdnů nemoci a poskytnutí pracovní či peněžní náhrady.

Jinak je tomu u smlouvy na dobu určitou. Přechodníkem mezi oběma je například dohoda o pracovní činnosti, která je vhodná při vedlejší pracovní aktivitě. Odpracujeme si u ní přibližně 20 hodin týdně. Jde o pracovní poměr na částečný úvazek. Z hrubého příjmu se podílíme na obou pojištěních, a tím se odpracovaná doba započítává do důchodu.

Zaměstnavatel doručuje na sociální úřad dávky nemocenského pojištění, vyhotovuje Evidenční listy důchodového pojištění a platí za zaměstnance minimální zdravotní pojištění v případě úplné absence. Na dovolenou v tomto případě zaměstnanec nemá nárok. Jeho volno je neplacené. Smlouva se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou a může být vypovězena i jednostranně, a to s patnáctidenní výpovědní lhůtou.

Díky nízkým odvodům a nákladům je dnes u zaměstnavatelů velmi populární smlouva na dohodu o provedení práce. Není však už tak výhodná jako dříve. DPP je uzavírána písemně na dobu určitou nebo na provedení určitého úkolu. Odpracujeme si u ní 300 hodin ročně, proto je vhodná pro brigády a přivýdělky. Zaměstnavatel je u ní povinen dodržovat minimální mzdu. Sociální a zdravotní pojištění se platí až po překročení odměny ve výši 10 000 Kč. Zálohová daň z měsíčního příjmu je 15 procent. Zaměstnanec má nárok na nemocenské dávky v případě nemoci a zaměstnavateli z toho plynou všechny registrační poplatky. Nárok na dovolenou ani jiné výhody zde neexistují.

Tato dohoda se sjednává na období jednoho roku a nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Může být automaticky prodlužována na rok i opakovaně. Jakékoliv změny jsou možné pouze na základě vzájemné dohody a písemnou formou.

Sjednávání a opakování pracovního poměru ve smlouvě odpovídá výši úvazku příslušného pracovního místa a děje se tak vždy podle podmínek ustanovených v zákoníku práce. Při více pracovních poměrech se každý z nich posuzuje odděleně.

Kromě zmíněných závazků existují pro zaměstnavatele i různé možné komplikace. Jedním takovým problémem může být například absence. Podle zákona existuje pro zaměstnance povinnost informovat o dočasné pracovní neschopnosti. Pokud se tak nestane, absence pracovníka nebude omluvena. O tomto může rozhodnout pouze zaměstnavatel a činí tak v dohodě s odborovou organizací a podle zákoníku práce. Postihem může být zkrácení mzdy o 1–3 dny za jeden zmeškaný pracovní den, protože podle zákona zaměstnanci náleží odměna pouze za vykonanou práci. Pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonané zaměstnancem může dojít i k výpovědi. V krajním případě, kdy po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, byť i jen po dobu běhu výpovědní lhůty, může dojít dokonce k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Firmy v Česku nevyužívají jen zaměstnanecké pracovní vztahy, běžně spolupracují i s živnostníky. V těchto případech je nutné vždy důkladně promyslet předmět poptávky a další podrobnosti týkající se zájmů obou stran. Vždy dbáme na vhodnost smlouvy a na její soulad s obsahem a náplní práce. Momentálně došlo k zpřísnění zákona. Inspektoři dnes sledují, zda smlouvy OSVČ opravdu popisují náplň práce, kterou dotyční pro firmu dělají. Pracujícím s IČO se totiž přidávají nové a nové úkoly, mění se jejich odpovědnost, až reálný stav věcí vůbec neodpovídá smlouvě.

Jedna z možných druhů smluv, kterou firma používá pro spolupráci s živnostníkem, je tzv. mandátní smlouva, vhodná pro obchodní zastupování. Jejím předmětem je výkon jakékoliv činnosti, jejíž výsledek nejde hmotně zachytit. Nárok na odměnu zůstává i tehdy, když práce očekávaný výsledek nepřinese. Živnostník jedná jménem firmy a podle jejich přesných pokynů. Odchylky jsou tolerovatelné jen z nutnosti a v zájmu druhé strany. I při prokázání nevýhodnosti podepsané obchodní smlouvy má živnostník právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Ing. Pavla Berkovámanaging director v personální agentuře Dream job
pavla@dream-job.cz
Tel: +420 602 723 046