Patří pracovníci infocenter do Katalogu prací?

Měly by se v Katalogu prací objevit pozice Pracovník turistického informačního centra a Vedoucí pracovník turistického informačního centra? Jaká pro a proti s sebou případný zápis do katalogu nese? To byly některé z otázek, na které hledali odpovědi účastníci říjnové COTakhle snídaně na téma Lesk a bída infocenter. Ukázalo se, že vše má svůj rub i líc.

Koho v „íčkách“ potkáme?

V České republice v současnosti působí kolem šesti set turistických informačních center. Přestože bývají často místy prvního kontaktu návštěvníků s destinacemi (loni jejich služeb využilo 6,85 mil. turistů!), a měla by tak být jejich výkladními skříněmi, ocitají se často na okraji zájmu oficiálních míst. Pro příklad netřeba chodit daleko – třeba v Katalogu prací byste pracovníky infocenter hledali jen marně, což má vliv na jejich odměňování.

V kolonce „zaměstnání“ byste u těchto osob našli nejčastěji funkci pracovník vztahů s veřejností, ale neobvyklé nejsou ani funkce jako administrativní pracovník, spisový pracovník, asistent, referent zahraničních vztahů, organizační pracovník, obchodní referent, propagační referent, správce informačních a komunikačních technologií, správce památkových objektů (kastelán), průvodce, technický redaktor, v řadách pracovníků informačních center ale najdete také výstaváře, redaktory, novináře a dokonce i jednoho knihovníka.

Výčet funkcí je ještě širší, každopádně v něm nefiguruje žádný pracovník turistického informačního centra či vedoucí pracovník turistického informačního centra, byť tyto pracovní pozice existují v národní soustavě povolání. Problém je v tom, že dosud nebyly zařazeny do Katalogu prací, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Katalogem prací je myšleno nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, které stanoví do jaké platové třídy je ten který pracovník zařazen. Své místo v tomto zákoně našli i poslové, kočí nebo mechanici akordeonů a foukacích harmonik, ale pracovníci TIC nikoli.

Pozice v Národní soustavě povolání

Funkce pracovníka TIC, resp. vedoucího pracovníka TIC dnes najdeme pouze v Národní soustavě povolání (NSP), což je internetová, otevřená a všeobecně dostupná databáze povolání, která by měla reálně odrážet situaci na trhu práce. Spolu s Národní soustavou kvalifikací (NSK) přináší důležité informace o kvalifikačních požadavcích, jež se následně promítají do vzdělávacího systému. NSP je tak zdrojem informací pro oblasti lidských zdrojů a profesního vzdělávání všech stupňů a měla by posilovat roli zaměstnavatelů v těchto oblastech, stejně jako by se měla stát základnou pro budoucí mobilitu a flexibilitu na trhu práce v kontextu celé Evropské unie. V NSP lze najít kvalifikační požadavky na pracovníka dané profese, popis jím vykonávaných činností, pracovní podmínky spojené s danou funkcí, obvyklou výši mzdy a řadu dalších informací.

Jedním z panelistů říjnové COTakhle snídaně na téma Lesk a bída infocenter byl i Ivan Tomší z odboru pracovně právní legislativy MPSV, který mj. řekl: „Národní soustava povolání je nástroj politiky zaměstnanosti a já kvituji s povděkem, že se asociace postavila do čela tvorby povolání, která jsou činná v této oblasti. Díky tomu vznikla v NSP povolání pracovník turistického informačního centra, resp. vedoucí pracovník turistického informačního centra. NSP slouží mj. orgánům působícím v oblasti zaměstnanosti, typicky úřadům práce, jako podklad pro přehled o volných pracovních místech, počtech uchazečů apod.“ NSP slouží i jako zdroj informací pro zájemce o rekvalifikační kurzy atp. Vedle toho existuje i národní soustava kvalifikací, což je nástroj politiky vzdělávání. Laicky řečeno, NSK přináší přehled toho, co by se měli zájemci o tu kterou práci dozvědět v rámci svého odborného vzdělávání. NSK je i vodítkem pro instituce, které usilují o akreditaci k přezkušování odborné kvalifikace. Zdálo by se tedy, že infocentra vlastně žádný problém nemají. Potíž ovšem tkví v tom, že informace z NSP nejsou pro zaměstnavatele závazné. Zřizovateli infocenter jsou nejčastěji města a obce, které se při zařazování zaměstnanců do platových tříd musejí řídit zmiňovaným Katalogem prací. Soukromá infocentra, případně ta, která mají status obecně prospěšné společnosti, mají v tomto ohledu situaci jednodušší – jejich zaměstnanci mohou být odměňováni de facto jakkoli…

A.T.I.C. ČR usiluje o zápis do Katalogu prací

Jednou z nejvýraznějších aktivit A.T.I.C. ČR z poslední doby je snaha o zařazení „pracovníka TIC“ do katalogu prací MPSV. Proč? Podle prezidenta A.T.I.C. ČR Pavla Hlaváče je důvod nabíledni – šíře spektra pracovních pozic, do kterých jsou aktuálně pracovníci TIC zaškatulkováni, se odráží i v rozptylu výše mezd. „Z našeho nedávného průzkumu mezi turistickými informačními centry vyplynulo, že začínáme na páté nebo šesté platové třídě, končíme na třídě osmé nebo deváté,“ vysvětlil Pavel Hlaváč na COTakhle snídani. „Jsme přesvědčeni, že na pracovníka turistického informačního centra jsou kladené velké nároky – jde o znalost minimálně dvou světových jazyků, znalost regio­nu, komunikativnost a další a další znalosti a dovednosti, a že by pracovníci infocenter měli být za svoji práci adekvátně odměněni. I od zástupců ministerstva práce a sociálních věcí víme, že takto náročná pozice by měla být zařazena minimálně do desáté platové třídy,“ odůvodnil snahu asociace o zařazení zmíněných pracovních pozic do Katalogu prací Pavel Hlaváč.

Požadavky asociace široce podporovány

A.T.I.C. ČR se v nedávné minulosti obrátila se žádostí o podporu svých požadavků na různé instituce, mj. i na ministerstvo pro místní rozvoj ČR a na CzechTourism. Generální ředitelka agentury CzechTourism Monika Palatková na COTakhle snídani poznamenala, že agentura má zejména v marketingové rovině s infocentry mnoho společného. „I v návaznosti na to, že bychom měli být potenciálně nositelem udržitelnosti projektu Národního systému kvality služeb, a i proto, že spolupracujeme s A.T.I.C. ČR na mystery shoppingu a na certifikaci TIC, snahy asociace jednoznačně podporujeme,“ uvedla Monika Palatková. Pracovníci TIC jsou totiž podle ní „vojáky v první linii“, kteří vykonávají náročnou práci. A obraz informačních center v očích jejich návštěvníků je do značné míry obrazem celého řízení cestovního ruchu v České republice. To z trochu jiného úhlu pohledu potvrdili na COTakhle snídani i přímo někteří pracovníci či provozovatelé infocenter, když konstatovali, že kvůli nedostatečnému ohodnocení často řady pracovníků TIC opouštějí vysokoškolsky vzdělaní kvalitní zaměstnanci. To je bohužel příznačné i pro některé další segmenty oboru…

Zápis v Katalogu prací jako dvousečná zbraň?

Jak bylo uvedeno, o podporu požádala A.T.I.C. ČR také ministerstvo pro místní rozvoj. To se k této žádosti podle ředitelky odboru cestovního ruchu Jitky Mattyašovské postavilo čelem, neboť popisovanou situaci úřad vyhodnotil jako jednu z překážek rozvoje cestovního ruchu. Obrátil se proto na MPSV s dopisem podporujícím aktivity A.T.I.C. ČR. Podle Jitky Mattyašovské se MMR dostalo odpovědi, že aktivitu musejí vyvinout zřizovatelé infocenter, tedy města a obce prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR. I ze strany tohoto svazu, stejně jako ze strany Asociace krajů ČR, se této podpory dostalo a veškeré tyto aktivity vyústily v jednání na půdě Poslanecké sněmovny PČR, během kterého projevili zástupci MPSV ochotu o problematice jednat. A.T.I.C. ČR proto nyní pracuje na výčtu činností, které jsou s prací zaměstnanců TIC spojeny, aby tak vznikl podklad pro oficiální zařazení pracovníků TIC do platových tříd. „Obecně by mělo platit pravidlo, že pracovník je ohodnocován podle nejnáročnější práce, kterou vykonává,“ poznamenala k tomu Jitka Mattyašovská.

Jenže právě v tom vidí úskalí Ivan Tomší z ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého se snaha zahrnout všechny činnosti vykonávané zaměstnanci infocenter do zmiňovaných dvou funkcí, o jejichž zápis do Katalogu prací asociace usiluje, může ve finále otočit proti těm, kterým má pomoci. Zaměstnanci infocenter totiž dnes často z titulu svých pracovních zařazení vykonávají kvalifikované práce typu stavby webových stránek, marketingových průzkumů apod., což jsou činnosti příslušející pracovníkům vyšších platových tříd. Pokud by ale byly veškeré tyto práce zahrnuty do popisu práce pracovníka turistického informačního centra, resp. vedoucího pracovníka turistického informačního centra, mohli by si mnozí zaměstnanci oproti dnešnímu stavu finančně pohoršit. Někteří zaměstnanci a vedoucí turistických informačních center ale na ­COTakhle snídani volali minimálně po metodické pomoci ministerstva či jiného orgánu. „Já osobně jsem oficiálně vedena jako technický redaktor novin, protože tomu tak ve městě vždy bylo, ale myslím si, že jsem spíše vedoucí infocentra,“ přispěla konkrétním příkladem Lenka Horejsková, která řídí turistické informační centrum ve Veselí nad Lužnicí. Podle dalších účastníků by se v této oblasti měli angažovat představitelé měst, obcí či krajů, coby zřizovatelů infocenter. Že by tedy námět pro Svaz měst a obcí či Asociaci krajů?

A.T.I.C. ČR každopádně nadále pracuje na přípravě podkladů pro analytiky ministerstva práce a sociálních věcí. Povede-li v budoucnu k zápisu pracovních pozic zaměstnanců infocenter do Katalogu prací, je v tuto chvíli ve hvězdách. Situaci budeme každopádně i nadále sledovat a na stránkách COT business se k ní bezesporu ještě vrátíme.

Foto: -pmu-
 

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz