O rok více, o krok dále

„Identita je to, co opravdu jsme, a image je to, co si druzí o nás myslí a jak nás vnímají. Sjednotit tyto dva pojmy není jednoduché, ale my se o to snažíme a soustavně budujeme lepší image Chorvatska. Nejlepším příkladem je reklama na CNN, ve které jsme se z válečné země stali prototypem bezpečné a krásné země, vhodné pro příjemnou dovolenou, a prezentováni jsme jako zachovalé Středozemí,“ hodnotí svoji práci pan Niko Bulić, ředitel Hlavního úřadu HTZ v Záhřebu. Při příležitosti nadcházející turistické sezony 2003 jsem jej poprosila o odpovědi na několik aktuálních otázek.

Loňský rok byl velmi úspěšný pro chorvatský turistický ruch bez ohledu na to, že byl v rámci světového měřítka prohlášen za jeden z nejtěžších. Chorvatsko jako jediná země ve Středomoří dosáhla nárůstu turistů. Pozitivní trend je vidět na všech úrovních. Od roku 1997 Chorvatsko zaznamenává nepřetržitý růst cestovního ruchu, který je obzvláště intenzivní od roku 2000. Procházíme poválečným vývojovým obdobím, ale všechny kontrolní výsledky jsou v průběhu doby soustavně lepší. Stabilizovali jsme růst, získali důvěru partnerů, sebevědomí a na trhu je o nás zájem.

Jaký trend provází letošní sezonu?

V letošním roce očekáváme zvýšení fyzického objemu cestovního ruchu o 3-5 % a nárůst příjmů od 5 – 10 %. Světové události, jako jsou válečné konflikty, recese a epidemie, mají samozřejmě vliv na turistické výsledky i v Chorvatsku, ale naštěstí jsme bezpečnou turistickou destinací. Růst turistického ruchu se sice poněkud zpomalil, ale nezastavil.

Co pokládáte za nejdůležitější k uskutečnění strategických cílů očekávaných od chorvatského turistického ruchu?

Pokud chceme do konce desetiletí jako chorvatské turistické optimum dosahovat kolem 11 milionů zahraničních návštěvníků, kteří by společně s domácími turisty realizovali cca 60 – 70 milionů registrovaných noclehů v Chorvatsku a z čehož by mělo vyplynout podle konzervativní metody 6-7 miliard USD ročně, pak musíme jako společnost (stát) zaujmout vůči cestovnímu ruchu jasné stanovisko. Musíme definovat ekonomicko-finanční podněty a státní politiku tak, abychom povzbudili cestovní ruch jako trh, na kterém docílíme hospodářský růst, finanční efekty, novou zaměstnanost a rovnoměrnější regionální rozvoj. Velmi důležité jsou otázky infrastruktury, budování dálnic a ostatních komunikací a představují nejlepší způsob vytváření předpokladů pro aktivaci našich turistických potenciálů.

Pracuje se na intenzivní obnově silnic a dálnic. Neočekáváte v nadcházející letní sezoně tradiční dopravní kolapsy?

Na tuto problematiku musíme pohlížet racionálně. Především je potřebná dobrá organizace a dále je nutné smířit se s tím, že několik víkendů v příjezdu i odjezdu ve „špičce“ sezony budou dopravní zácpy, protože jsou na celém světě a my nejsme výjimkou. Dopravní problémy v našich turistických destinacích jsou výzvou soudobého rozvoje a mohou se řešit pouze soustavným úsilím o zlepšování silniční infrastruktury, trajektových linek a přístavů, parkovacích míst a moderních garáží. Vzhledem k tomu, že 70 % našich hostů přijíždí automobilem, nesmíme v občasných dopravních zácpách hned vidět „kolaps“, ale snažit se situace racionálně a plánovaně řešit.

Od roku 2000 jste zintenzivnili projekt „MILUJI CHORVATSKO“. Co přináší?

Projekt „MILUJI CHORVATSKO“ je trvalou součástí aktivity Chorvatského turistického sdružení již od roku 1997. Těžiště dosavadních aktivit spočívalo v ekologicko-edukativní kampani, jejímž cílem bylo dosáhnout příkladnějšího vztahu obyvatelstva vůči svému životnímu prostředí. Aktivity jsou určeny všem generacím od nejmladších po nejstarší a konají se pod heslem „Více kvítí, méně smetí“. Naším přáním je, aby všichni lidé pochopili, že lepší životní prostředí je důležité především pro ně samotné a samozřejmě i pro jejich hosty. „Modrý květ“ je akce, při níž se oceňují nejlépe upravená turistická místa, kterou HTZ provádí samostatně v přímořské části Chorvatska, a „Zelený květ“ je název pro stejnou akci, probíhající ve vnitrozemské části.

Jaké jsou hlavní znaky chorvatského turistického ruchu v současnosti?

V první řadě úplný návrat optimismu a víry v perspektivní turistickou budoucnost nejen u turistických pracovníků, ale i potenciálních majitelů, investorů a bankéřů. Snažíme se o to, aby obsazenost kapacit základních ubytovacích objektů převýšila poslední předválečný rok (vlastenecká válka), z čehož vzniká potřeba zvýšení ubytovacího základu chorvatského turistického ruchu z existujících sto tisíc hotelových lůžek na optimálních dvě stě tisíc. Velký důraz klademe též na znovuzískání významných turistických trhů a partnerů. Zlepšování cestovních komunikací Dalmácie zvyšují turistické aktivity na pobřeží a vyžadují velmi pozorný a konkrétní přístup k využívání prostoru. Soustřeďujeme se na zájmy majitelů hotelových portfejí, protože bez úspěšných pracovníků, kteří jsou spokojeni se svým postavením, nelze dosáhnout stálého turistického rozvoje. Snažíme se, aby Chorvatsko získalo pozici turisticky úspěšné středomořské země.

Ptala se Lenka Vargová