Maroko si ve své vizi ohraničené rokem 2020 vytklo ambiciózní cíl – přilákat alespoň 20 milionů turistů ročně. Tedy dvojnásobek počtu turistů, který do země zavítal v loňském roce. Je marocká vize reálná? Nejspíš ne, ale…

Maroko patří mezi přední severoafrické destinace a počty turistů přijíždějících sem ze zahraničí rychle rostou. Ve snaze podpořit tento trend definovala marocká vláda v roce 2010 vizi, podle které by se měl počet příjezdů do roku 2020 prakticky zdvojnásobit a dosáhnout hodnoty 20 milionů. Naprosto stejný cíl si mimochodem vytyčila i dubajská vláda. Jenže zatímco v případě Dubaje je naplnění (resp. překonání) vize téměř jisté, Maroko nejspíš zůstane za očekáváním. Příjezdy do Maroka již několik let oscilují kolem hodnoty 10 milionů turistů ročně (loni 10,3 mil.). Experti ze společnosti GlobalData očekávají, že se mezinárodní příjezdy do Maroka mezi lety 2010 a 2020 zvýší zhruba o třetinu (na cca 12,4 mil.). Důvody netřeba příliš rozpitvávat, podobný vývoj zaznamenávají i další severoafrické destinace. Přestože je Maroko relativně stabilní zemí, pokud jde o politický a bezpečnostní vývoj, obavy z cestování do severní Afriky se projevují i zde. Před možnými teroristickými útoky v Maroku (poslední se zde odehrál v roce 2011) ostatně varovaly třeba britské úřady – a Británie je třetím nejdůležitějším zdrojovým trhem pro marocký incoming. Podobná varování zazněla i v Německu, Kanadě či Austrálii.
Na druhou stranu je v Maroku možné sledovat několik pozitivních trendů. Jedním z nich je diverzifikace zdrojových trhů, díky které bude marocký incoming méně náchylný k výkyvům. Vedle Francie, která je tradičně nejdůležitějším zdrojovým trhem marockého incomingu (a zároveň i nejčastějším zahraničním cílem Maročanů cestujících do zahraničí), a geograficky blízkého Španělska, sází Maroko na více či méně nové trhy. Díky uvolnění vízových povinností například rapidně roste počet přijíždějících Číňanů, v absolutních číslech ale zatím představují jen zlomek (0,1 %) zahraničních hostů. Po loňské návštěvě marockého krále v Rusku přibývá v marockých letoviscích i rusky hovořících klientů. Statistiky hovoří i o rostoucích počtech turistů z Japonska, Jižní Koreje či Brazílie.
Marocký incoming v číslech

Druhým pozitivním trendem jsou rostoucí nároky turistů přijíždějících do země. V reakci na jejich poptávku v zemi přibývá hotelů vyšších tříd. Celkově se má počet ubytovacích zařízení v Maroku v letech 2016–2021 zvýšit o 5,5 procenta, tempo růstu v segmentu luxusních hotelů má být zhruba 8,3 procenta. Luxusní hotely se také mohou pochlubit nejvyšší průměrnou obsazeností – loni dosáhla hodnoty asi 45,6 procenta. V příštích letech se očekává jak růst obsazenosti, tak průměrné ceny.
Marocká vláda zároveň podporuje diverzifikace turistických produktů, aby země uspokojila širší spektrum potenciálních zájemců – rozvíjejí se kulturní produkty, notně jsou propagována přímořská letoviska, vznikají nové produkty přírodního turismu apod. V plánu jsou také nemalé investice do související infrastruktury – v roce 2020 by například měla být zahájena výstavba nového letiště u Marrákeše, které by po dokončení mělo mít kapacitu asi 10 mil. pasažérů ročně. Během deseti let by zde mělo být proinvestováno víc než 544 mil. USD. Investice to rozhodně není zbytečná, Marrákeš je mezi leteckými dopravci v kurzu. Jen Ryanair sem během aktuálního letového řádu nabídl spojení hned z třinácti evropských letišť. Celkem nyní tento irský nízkonákladový dopravce nabízí 68 linek do Maroka, na kterých by měl přepravit víc než tři miliony pasažérů ročně.
Jakkoli je naplnění 20milionového cíle v případě Maroka nereálné, země se z hlediska cestovního ruchu ubírá kýženým směrem. Pokud nesleví ze svého úsilí, může svým konkurentům způsobit nemálo vrásek. Klíčový se pro budoucí úspěch na poli turismu jeví zejména rozvoj přímořských letovisek a investice do dopravní infrastruktury i do vývoje produktů pro náročnější klientelu. A pochopitelně marketingové aktivity vyzdvihující Maroko jako bezpečnou destinaci, což se při současném vývoji ve světě může zdát jako úkol z nejtěžších.
(Článek čerpá mj. z dat poskytnutých agenturou CzechTourism)