O cestovním ruchu s hejtmanem Martinem Havlem

Jen o málokterém kraji bylo v poslední době, pokud jde o cestovní ruch, slyšet tolik, jako o Karlovarském. Média samozřejmě informovala o zahajování lázeňské sezony v jednotlivých městech kraje, o stažení nominace Krušnohoří na zápis do seznamu UNESCO, o kandidatuře Západočeského lázeňského trojúhelníku tamtéž či přípravách krajské destinační agentury. O tom všem a mnohém dalším jsme hovořili i my s člověkem nejpovolanějším, totiž s hejtmanem Karlovarského kraje Martinem Havlem.

Jak jste spokojen s ubytovacími statistikami kraje za uplynulý rok?

Karlovarský kraj stále patří k těm regionům, které jsou mezi turisty velmi oblíbené a kde počet návštěvníků roste, což mne samozřejmě těší. Podle nejnovějších statistik navštívilo v prvním čtvrtletí letošního roku kraj okolo 197 000 lidí, což je oproti minulému roku o téměř 18 procent víc. Je to nejvyšší tempo růstu ze všech českých a moravských krajů. Meziročně se zvýšil i počet přenocování v kraji, a to zhruba o 10 procent. Samozřejmě, že na druhé straně se místní hotely potýkají s výrazným úbytkem ruské klientely, který byl zapříčiněn celkově zhoršenou ekonomickou situací v Rusku a hlavně propadem hodnoty rublu. Odrazilo se to i v hospodaření karlovarského letiště, počet cestujících poklesl skoro o 60 procent. Historicky přitom patří lázeňští hosté z Ruské federace k nejvýraznějšímu segmentu v cestovním ruchu, navíc přijíždějí většinou na delší dobu. Mám ale radost z toho, že náš kraj čím dál víc „objevují“ také domácí turisté a doufám, že se k nám budou vracet.

Chceme mnohem víc kooperovat s privátním sektorem, například s majiteli lázeňských zařízení, to by měli být naši partneři.

Prezident Zeman při své březnové návštěvě kraje naznačil, že v cestovním ruchu by kraji mohl pomoct zvýšený příliv čínských turistů a také lázeňských hostů z Číny. Sdílíte tento jeho optimismus?

Ano, prezident pobýval v našem kraji krátce předtím, než Českou republiku navštívil jeho čínský protějšek. V této souvislosti jsme se tedy bavili i o možnosti, že by náš kraj profitoval ze zvýšeného přílivu čínských turistů, případně lázeňských hostů. Navíc přímý let Praha–Peking přinesl zlevnění cen letenek a jednoznačně podpořil zájem Číňanů o cesty do naší země. Podle dosavadních zkušeností víme, že zatím do našeho kraje čínští návštěvníci přijíždějí na jednodenní výlety z Prahy. Proto bude jedním z mnoha úkolů naší nově vznikající destinační agentury, aby připravila takovou nabídku, která by čínské turisty mohla zaujmout natolik, že setrvají déle. Osobně si myslím, že naše léčebná lázeňská péče, jež má tradičně velmi vysokou úroveň, pro ně může být zajímavá, proto se snažíme co nejvíce propagovat nabídku, ať už při setkání s představiteli partnerského Changpingu, formou press tripů pro čínská média nebo prezentací pro touroperátory.

Kraj měl letos v dubnu spustit destinační agenturu Živý kraj, kvůli určitým „porodním bolestem“ však ke spuštění dojde až v lednu příštího roku. Jak vnímáte projekt krajského destinačního managementu vy osobně?

Zahájit činnost destinační agentury není jednoduché, protože se do jejích aktivit zapojuje řada partnerů, například jednotlivá města nebo spolky. Tento projekt má moji plnou podporu, protože různé formy propagace našeho kraje samozřejmě existují, nicméně destinační management se musí postarat o to, aby šlo o aktivity systematické, ucelené a hlavně koordinované jedním subjektem. Jinak bychom asi nemohli počítat s úspěchem na zahraničních trzích; naše nabídka musí být sofistikovaná a cílit i na náročné turisty. Bez spolupráce s městy se pochopitelně destinační agentura neobejde, v lázeňském regionu je to nemyslitelné. Chceme ale mnohem víc kooperovat s privátním sektorem, například s majiteli lázeňských zařízení, to by měli být naši partneři – jedině tak je možné provázat jednotlivé aktivity, produkty, a tím v kraji zlepšit celkovou infrastrukturu cestovního ruchu. Co se týče financování – destinační agentura bude sloužit jako tvůrce a správce společného peněžitého fondu, do kterého budou zakladatelé přispívat. Předpokládaná výše ročního rozpočtu činí asi 19 milionů korun. Tato částka v sobě nese kromě prostředků na marketing také náklady na provoz organizace. Počítáme v budoucnu ale i s tím, že by agentura měla být schopna dosáhnout na dotace z národních programů a podobně.

Snímek z Večera Karlovarského kraje na karlovarském letišti

V časopisu mj. informujeme o tom, že Sasko nečekaně stáhlo žádost o zápis Krušnohoří na seznam UNESCO. Věříte tomu, že bude tato oblast na seznam po dopracování projektu a opětovném podání žádosti opravdu zapsána?

Odborníci z poradního orgánu UNESCO pro hodnocení nominací (ICOMOS) doporučili doplnit a dopracovat nominační dokumentaci projektu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří/Erzgebirge, kterou připravila saská strana společně s českými partnery, a předložit ji později, než se plánovalo. Je třeba si uvědomit, že je to velmi složitá a nadnárodní nominace, která zahrnuje celou řadu míst v Čechách i v sousedním Německu, jež bude muset především svou část doladit. Bylo by samozřejmě nejlepší, kdybychom mohli v nominačním procesu pokračovat podle původního harmonogramu, ale na druhé straně jsme rádi, že hodnotitelé potvrdili ojedinělou světovou hodnotu území Krušnohoří, a společný projekt je tak stále „ve hře“. U takto náročných nominací je běžné, že se podklady upravují a doplňují i vícekrát. Upravená dokumentace bude předložena k opětovnému posouzení na počátku roku 2017.

A dostane se podle vás na seznam UNESCO i krajský „lázeňský trojúhelník“?

Pevně věřím, že se to podaří. Možná jste zaznamenali, že se v uplynulých dnech mluvilo vyřazení některých lázeňských měst z nadnárodní sériové nominace, ale nakonec, po jednání mezinárodních skupin, mezi jedenácti evropskými lázněmi, které o nominaci usilují, zůstal celý Západočeský lázeňský trojúhelník, tedy Karlovy Vary, Ma­riánské a Františkovy Lázně. To potvrzuje význam našich lázeňských měst v evropském kontextu. Jen dodám, že zúčastněné státy chtějí předložit nominaci Centru světového dědictví v lednu 2018.

Klíčovou částí cestovního ruchu v Karlovarském kraji je přirozeně lázeňství. Tato oblast však není prosta problémů – mj. se v posledních letech objevilo vícero „lázeňských“ hotelů, které si ale tento přídomek nezaslouží. Kraj, pokud vím, chtěl prostřednictvím kontrol tento stav změnit. Jaké výsledky přineslo toto vaše snažení a jak se podle vás bude situace vyvíjet v příštích letech?

Už delší dobu nás trápilo, že řada hotelů zneužívá toho, že sídlí v kraji lázeňství, a tato zařízení se neoprávněně prezentovala jako hotely poskytující lázeňskou péči. Přitom ale nesplňovala legislativní požadavky a klamala tak potenciální hosty. Rozhodli jsme se proto loni se zástupci České obchodní inspekce obeslat okolo čtyřiceti subjektů společnou výzvou, aby se přestaly prezentovat jako poskytovatelé lázeňské péče, když nemají povolení k užívání přírodního léčivého zdroje a souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče. Někteří vyšli naší výzvě vstříc a za to jim patří dík. Začátkem března se konala kontrola na místě v Mariánských Lázních v případě čtyř zařízení. Skutečně se ukázalo, že se vytipované subjekty veřejně prezentují jako zařízení poskytující lázeňskou péči, ačkoli k tomu nemají příslušná oprávnění vydávaná krajským úřadem, resp. Českým inspektorátem lázní a zřídel. Se všemi kontrolovanými zahájila Česká obchodní inspekce správní řízení, ve kterém může být uložena sankce až do výše 5 milionů korun. Kontroly ve spolupráci ČOI a Karlovarského kraje budou pokračovat i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Ostatní provozovatelé jistě pochopí, že nekalé obchodní praktiky tolerovat nebudeme.

Jaké budoucí příležitosti v oblasti cestovního ruchu vidíte pro kraj? A vnímáte i nějaké případné hrozby?

Znovu se vrátím k tomu, co už zaznělo, v rozvoji cestovního ruchu si velmi slibujeme od zahájení činnosti destinační agentury, která bude systematicky prezentovat a propagovat atraktivity regionu. Věřím, že se nám také postupně podaří nahradit citelný propad návštěvnosti lázeňských hostů z Ruské federace a posílit příliv domácích turistů. Lázeňské hotely kromě lázeňské péče hrazené zdravotními pojišťovnami už dnes mají skvělé portfolio balíčků specializovaných na relaxační pobyty, pobyty pro seniory nebo rodiny s dětmi. Jednáme o možnosti zavedení pravidelné letecké linky z karlovarského mezinárodního letiště do Düsseldorfu. Loni v prosinci začala jednání o možnosti zavedení charterových letů do Tel Avivu-Jaffy. Provozovatelé volnočasových areálů v Krušných horách, ale i v dalších částech kraje, čím dál více rozšiřují nabídku nejen v zimní sezoně, kdy skvěle fungují jedny z nejlepších skiareálů v zemi na Klínovci a na Plešivci, ale i v létě – ať už jde o nové trailové tratě pro cyklisty, nabídky adrenalinových sportů, půjčovny terénních koloběžek atd. Naše golfová hřiště patří k vyhledávaným top cílům zkušených hráčů i těch, kteří hrají pro radost. Byl bych rád, aby náš kraj návštěvníci nevnímali pouze jako jednostranně zaměřený na lázeňství, ale aby objevili i nabídku přírodních krás, dnes už oblíbenou a vyhledávanou cyklostezku Ohře, aby se seznámili s nově otevřenými montánními památkami jako je důl Jeroným na Sokolovsku, důl Mauritius na Hřebečné u Abertam, štolu č. 1 v Jáchymově a další.

Rozvoj cestovního ruchu v kraji, ale i v celé naší zemi a v Evropě může velmi negativně ovlivnit bezpečnostní situace v souvislosti s uprchlickou krizí. Sousedíme s Bavorskem a Saskem, o to víc si uvědomujeme rizika, která by mohla nastat.

Foto: Karlovarský kraj

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz