Středočeský kraj chce vytěžit potenciál vodní turistiky

V dubnovém vydání jsme vás seznámili se spolkem Středočeské vodní cesty, který se od loňského roku stará o rozvoj vodní turistiky na území Středočeského kraje. K tomuto tématu se vracíme také následujícími řádky – najdete na nich rozhovor s krajským radním pro oblast regionálního rozvoje, cestovního ruchu a sportu Martinem Draxlerem. Hovořili jsme nejen o vodní turistice jako takové, ale i o dalších otázkách spojených s rozvojem cestovního ruchu ve středních Čechách.

Jak vnímáte z hlediska kraje důležitost vodní turistiky?

Řekl bych, že přestože územím kraje protékají dvě největší české řeky, byl až donedávna fenomén vodní turistiky podceňován. Tento dluh se nyní pokoušíme splatit, protože si dobře uvědomujeme výjimečnost kraje a obrovský rozvojový potenciál našich řek pro cestovní ruch.

Jak konkrétně?

Mimo jiné tím, že jsme založili spolek Středočeské vodní cesty, jehož hlavním cílem je právě rozvoj vodní turistiky a rekreační plavby, a to včetně marketingu. V této oblasti samozřejmě spolek koordinuje své aktivity se Středočeskou centrálou cestovního ruchu. A jsem rád, že činnost spolku přináší první hmatatelné výsledky. Zatím asi nejviditelnějším jsou webové stránky www.stredoceskevodnicesty.cz, na kterých uživatelé najdou ucelené informace nejen pro rekreační plavbu, ale také pro vodáky i ostatní zájemce o rekreaci v okolí vodních cest. Aktuálně pak spolek pracuje na publikaci, která u nás nemá obdoby a která významně přispěje k tomu, aby se lidé na našich vodních cestách cítili příjemně a bezpečně. Mám na mysli Almanach rekreační plavby, který přinese veškeré informace důležité pro tento typ cestovního ruchu. Obsahem bude výtah ze základních pravidel, jak se na vodě chovat a pohybovat, mapy, kontakty na přístaviště i poskytovatele dalších služeb kolem vody i mnohé další informace. Naší ambicí je přiblížit se maximálně tomu, na co jsou milovníci rekreační plavby zvyklí ze zahraničí, například z Holandska, byť to je pro nás v tomto směru obdivovaným, ale zřejmě nedostižným vzorem.

V úvodu jste řekl, že potenciál vodní turistiky byl u nás podceňován. Jak konkrétně se to nyní projevuje?

Zájemců je mnoho, jejich poptávce ale neodpovídá kapacita ani stav potřebné infrastruktury, tedy přístavů, kotvišť, vývazišť, parkovišť pro auta, míst pro opravy, spouštění lodí na vodu i jejich zazimování. Zdaleka největším problémem je ale nedostatek míst pro čerpání pohonných hmot a fekálních vod z plavidel. Máme sice k dispozici studie, v nichž jsou navrhována místa pro vybudování takovéto infrastruktury, narážíme ale na nedostatek financí a složitost procesu získávání potřebných povolení pro realizaci staveb. V řadě případů vázne i komunikace s majiteli dotčených pozemků. Nejednou se musíme potýkat i s těžko pochopitelným odporem místních komunit, kterým je rekreační plavba trnem v oku. Když to zjednoduším – lidé, kterým řadu desetiletí nevadila flotila velkých lodí kyvadlově přepravující uhlí do elektrárny Chvaletice, nyní protestují proti tomu, že by na stejném toku Labe měla plout rekreační plavidla…

I přes tyto potíže se snažíme najít možnosti řešení a maximálně využít potenciál vodních cest na území kraje. K tomu nám pomáhá pracovní skupina pro rozvoj rekreační plavby ve Středočeském kraji, kterou kraj ustanovil na svém Odboru dopravy. Na podporu vodní turistiky jsme také loni vyhlásili Středočeský fond doprovodné infrastruktury, z kterého mohli zájemci čerpat prostředky například na budování vývazišť. Celková dotace byla ve výši 4 miliony korun a z tohoto našeho dotačního titulu se dostalo podpory třeba vývazištím v Lázních Toušeň a v Káraném. Počítáme s tím, že v letošním roce by měl fond pokračovat, o konkrétních podmínkách jednáme. Předpokládaná částka pro letošní rok je 6 milionů korun.

Mimo to také ve spolupráci s Ředitelstvím vodních cest hledáme možnosti, jak dofinancovat břehové části velkých přístavišť. Příkladem může být marina v Davli, kde je třeba dofinancovat úpravy na břehu, konkrétně toalety, chodníky apod.

 Zmínil jste Ředitelství vodních cest. Spolupracujete na rozvoji vodní turistiky i s dalšími institucemi?

Pochopitelně, sami bychom ničeho nedosáhli. Neobejdeme se například bez spolupráce s Povodím Vltavy, Povodím Labe či Státní plavební správou. Formou konzultací jsme se například s těmito partnery podíleli na vývoji webové aplikace, kterou připravil tým specialistů a studentů ČVUT a která dokumentuje a eviduje technické kulturní dědictví na Labsko-vltavské vodní cestě. Aplikace detailně zachytila 84kilometrový úsek Vltavy od Štěchovic po Mělník a 240 kilometrů dlouhý tok Labe od Pardubic k hranici s Německem. Na webu lidé najdou podrobnou databázi vodních děl, kde si počtou jak o technických parametrech, tak i o pozadí jejich vzniku. V aplikaci lze najít také digitalizované dokumenty, které se týkají historie vodní cesty – třeba mapy a zmínky ve starých publikacích, a to včetně perliček. Naše podpora spočívala v konzultacích ohledně marin, kotvišť a půjčoven. Aplikace byla spuštěna před pár týdny a já věřím, že bude návštěvníky našich vodních cest hojně využívána.

Předpokládám, že úzce spolupracujete i se sousedními kraji…

Řeky samozřejmě neznají hranice, a spolupráce s ostatními kraji, v našem případě s Jihočeským a Ústeckým, je tedy naprosto přirozená. A za sebe jedním dechem dodávám, že také příjemná a inspirativní.

S Jihočeským krajem a Jihočeskou centrálou cestovního ruchu rozvíjíme projekt Vltava etapa 1, jehož smyslem je představit řeku nejen jako vodní cestu, ale nabízí také cestu k zážitkům v jejím blízkém okolí – na obou březích, pěšky i na kole. Vltavu chceme tímto projektem prezentovat jako destinaci nabízející celoročně a za každého počasí nepřeberné množství atraktivních zážitků.

Jihočeský kraj je pro nás velkou inspirací. Díky splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Orlíkem zažívá rozkvět rekreace nejen na řece, ale také rozvoj služeb kolem ní. Zajeďte se podívat třeba do marin v Českém Vrbném nebo v Hluboké nad Vltavou, které patří k nejkrásnějším v Česku – ty doslova praskají ve švech a z dokončení vodní cesty těží také hotely, restaurace a další podnikatelé v cestovním ruchu.

Hejtmanky obou našich krajů loni podepsaly během českobudějovického festivalu Lodě na vltavské vodě memorandum o spolupráci, jehož cílem je urychlit realizaci investičních priorit, mimo jiné prohloubení plavební dráhy pod plavební komorou Kořensko, realizaci základní sítě rekreačních přístavů včetně servisních center a také výstavbu velkých lodních zdvihadel na přehradách Orlík a Slapy. A že nejde jen o plané sliby, dokládá třeba dění na vodním díle Orlík. Tam byla už letos na jaře dokončena stavební část modernizace výtahu, který slouží k přepravě sportovních a turistických lodí, díky čemuž mohla být už na začátku května zahájena plavební sezona. Toto lodní zdvihadlo bylo v minulých letech při nedostatku srážek často mimo provoz. Prodloužením návodní části o 10 metrů v první fázi modernizace však byla minimální hladina pro plavení lodí snížena o 3,5 metru, což umožňuje udržet výtah v chodu i při extrémním suchu. Modernizace bude pokračovat příští rok výměnou plošinového vozíku s téměř dvojnásobnou nosností – od roku 2022, kdy budou práce dokončeny, bude možné výtahem přepravovat lodě o hmotnosti až 6,5 tuny.

A na jakých projektech spolupracujete s Ústeckým krajem?

S ním a s jeho Destinační agenturou České středohoří nás spojuje projekt Marketingová podpora poskytovatelů služeb cestovního ruchu na významných vodních cestách v Ústeckém a Středočeském kraji. Zaměřen je pochopitelně na řeku Labe, která rovněž nabízí mnoho příležitostí k prožití krásných chvil. A to jak na hladině, tak v okolí.

Odhaduji, že klíčové bude asi propo­jení zejména s cyklostezkami a cyklo­trasami…

Přesně tak. V současnosti realizujeme důležité úseky Labské cyklostezky mezi Mělníkem a Neratovicemi. Do budoucna bude zajímavé také propojení jihočeské a středočeské části Vltavské cyklostezky, která by na území našeho kraje navazovala na úsek právě budovaný v kraji Jihočeském, konkrétně tedy na stezku vedoucí z Lipna až po Týn nad Vltavou. Vltavská cyklostezka propojující šumavskou přehradu Lipno s mimořádnými místy, jako jsou vltavské kláštery, hrady a zámky, a také přehradní nádrže Orlík a Slapy, a vedoucí dále přes Prahu kaňonem Vltavy na Mělník s napojením na mezinárodní Labskou stezku se může stát do budoucna ve spojení s vodní cestou jednou z hlavních rozvojových os cestovního ruchu.

S dovolením se vrátím ještě k Labi jako takovému. Osobně mám pocit, že v souvislosti s rekreační plavbou je tak trochu popelkou. Synonymem pro zážitky na vodě je, alespoň pro lidi v mém okolí, především Vltava, a ještě spíše její přehrady.

Tím se vracíme de facto na začátek našeho rozhovoru. Potvrzuje to, že potenciál našich vodních cest je podhodnocen, resp. nevyužit. A u Labe je to možná patrnější než u Vltavy. Přitom střední Labe toho nabízí opravdu hodně. Aby se mohla rekreační plavba a s ní spojený turistický ruch rozvíjet i v této oblasti, připravuje Ředitelství vodních cest v koordinaci se Středočeským krajem realizaci základní sítě rekreačních přístavů. Ještě letos by měla být zahájena výstavba rekreačních přístavů v Mělníku, Čelákovicích, Brandýse nad Labem, Nymburku, Poděbradech a v Kolíně. V plánu jsou i další lokality. A pro zajištění ekologického provozu bude muset být realizována také síť servisních center. Věřím, že středočeské Labe i Vltava se mohou v příštích letech i díky našemu přičinění stát stejně atraktivními destinacemi vodní turistiky, jako jsou již dnes Vltava jihočeská, případně Baťův kanál.

Text: -pmu-
Foto: Středočeský kraj, Středočeské vodní cesty

Další informace o vodní turistice ve Středočeském kraji najdete na:
www.stredoceskevodnicesty.cz