Nová budoucnost práce: Co zaměstnanci chtějí?

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Zaměstnavatelé musejí počítat s tím, že pandemie covid-19 proměňuje preference zaměstnanců. Nově jsou největší prioritou udržení zaměstnání a flexibility získané během karanténních opatření. Ukazuje to průzkum personální agentury ManpowerGroup Česká republika.

V důsledku koronavirové krize se nám doslova před očima mění svět, na který jsme byli zvyklí. V cestovním ruchu možná dokonce rychleji než v mnoha dalších sektorech. Proměnou prochází samozřejmě i pracovní trh. „Zažíváme výjimečnou dobu a rychlost, s jakou měníme způsob práce a své priority, je těžko srovnatelná s obdobím předchozích let. V těchto nepředvídatelných časech se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. S cílem zjistit, jak krize proměňuje trh práce, provedla tato personální agentura průzkum mezi 8 000 zaměstnanců v 8 zemích po celém světě. Zjišťovala, jaké mají lidé pocity z návratu do práce, čeho se obávají a co je pro ně nejdůležitější.

Globální dopady na zaměstnance

Většina zaměstnanců (91 %) se shodla v tom, že jejich největší prioritou je udržet si práci. Jedinou výjimkou jsou zaměstnanci v oblasti IT, jejichž prioritou zůstává flexibilita. Největší obavy (94 %) mezi zaměstnanci jsou z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali. Osm z 10 zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. A 43 % zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina zaměstnanců by ráda docházela do práce 2–3 dny v týdnu. V této souvislosti je ovšem třeba podotknout, že cestovní ruch a hotelnictví patří mezi obory, kde jsou u většiny pracovních pozic podobné požadavky prakticky nerealizovatelné.

 Všechny vlády v dotazovaných zemích poskytly velice rychle po vypuknutí pandemie pomoc. Lišila se podoba pomoci: USA poskytly podporu přímo zaměstnancům, státy Evropy a Singapur poskytly podporu zaměstnavatelům za účelem nahrazení mzdy a zachování pracovních míst. Až vlády ukončí či pozastaví podporu, začne být ekonomický dopad citelnější.

Pocity zaměstnanců z návratu do práce

Na pracovišti nyní zaměstnanci oceňují především jistotu, že zdraví, bezpečnost, pohoda a spokojenost jsou pro zaměstnavatele na prvním místě. Důvěra a transparentnost nebyly nikdy tak důležité a zaměstnavatelé vědí, že pro nastolení důvěry potřebují pracovat s daty. Proto jsou nyní klíčové průzkumy mezi zaměstnanci, získávání zpětné vazby, konzultace a komunikace. Citovaný průzkum ukázal, že pokud jde o pocity z návratu do práce, panují mezi jednotlivými generacemi poměrně velké rozdíly.

Generace Z (ročník 1996 a mladší)
Ze všech skupin se těší na návrat do práce nejvíce (51 %). Mají větší chuť učit se a vytvářet si půdu pro kariérní postup a vyšší mzdu.

Mileniálové (1981–1996)
Na návrat do práce se těší ze všech skupin nejméně (38 %). Vyžadují více ujištění, že nemocní zaměstnanci zůstanou doma. Nejvíce se chtějí vyhnout dojíždění do práce a jsou nejméně ochotní přijít o získanou flexibilitu.

Generace X (1964–1980)
S návratem do práce pociťují největší úlevu ze všech skupin. Ohledně zdraví si dělají nejmenší starosti. Nejvíce se na návratu do kanceláře těší na spolupráci s kolegy a soustředění.

Baby Boomers (1945–1963)
Těší se na návrat, protože preferují osobní spolupráci. Nejvíce si cení hranice mezi osobním a pracovním životem.

Prohlubování nerovností

„Zaměstnanci se shodují v tom, co si v budoucnosti přejí – udržet si práci, být zdraví, učit se a rozvíjet dovednosti a už se nevracet ke starému způsobu práce. Při bližším pohledu vidíme, že pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusejí tolik dojíždět. Mají větší míru flexibility, a mohou si tak nastavit rodinný a pracovní život podle svého. Oproti tomu jsou zaměstnanci, kteří mají méně vyhledávané dovednosti, musejí dojíždět na pracoviště a jsou vystaveni větším rizikům (snížení mzdy, propouštění, poslání na ‚překážky‘). Zároveň mají omezenější možnost práce z domova, díky které mají nižší flexibilitu a tím i menší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem,“ říká Jaroslava Rezlerová.

Jak krize mění poptávku po dovednostech

Podle Jaroslavy Rezlerové dochází od března k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války: „Změna je navíc velice rychlá. Krize posiluje poptávku po technických a měkkých dovednostech, na které jsme se již nějakou dobu zaměřovali a jejichž potřebu jsme předpovídali. Akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká zejména oblasti technologií. Neustále roste poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích. Komunikace, přizpůsobivost, empatie, iniciativa a spoustu dalších měkkých dovedností jsou v době rychlých změn a veliké nejistoty důležitější než kdy dřív.“

Jaký dopad má krize na ženy?

Podle průzkumu z června 2020 COVID-19 Infects more men than women Světového ekonomického Fóra má krize ze zdravotního hlediska závažnější dopad na muže, ale ekonomická a sociální krize má dlouhodobější dopad na ženy. U žen je větší pravděpodobnost dočasného přerušení práce kvůli péči o děti či blízké a zároveň se více obávají návratu na pracoviště. Oproti tomu muži s návratem do práce pociťují větší úlevu, spokojenost a důvěru.

Studie Mezinárodní organizace práce (ILO) COVID-19 and the world of work z dubna 2020 uvádí, že ženy jsou více zastoupeny v odvětvích, které covid-19 zasáhl nejvíce: 63 % žen pracuje v umění a kultuře, 59 % v odvětví ubytování a stravování a 54 % pracuje na administrativních pozicích.

A co na to rodiče?

Přes 30 % zaměstnanců muselo být během karantény zároveň učiteli, rodiči nebo pečovateli, a prodloužil se jim tak jejich pracovní den. Nastolit rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem je proto dnes důležitější než dříve.

Pro pracující rodiče je na pracovišti nejdůležitější oddělení práce a osobního života, socializace s kolegy a pohodlnější pracovní zázemí. Pokud pracují z domova, je pro ně nejdůležitější, že nemusejí dojíždět do práce, a ušetřený čas tak stráví se svou rodinou. V budoucnosti rodiče u svých zaměstnavatelů ocení jistotu zaměstnání, příležitosti rozvíjet své dovednosti a více práce domova.

Aby byla nová realita lepší pro všechny

Máme příležitost vytvořit budoucnost, která bude lépe odpovídat tomu, co si zaměstnanci vždy přáli – větší flexibilitu, větší důvěru, možnost lépe sladit pracovní a osobní život a pracovat více na dálku.

  1. Proč se vracet do práce?
    Co potřebují manažeři, aby mohli vést lidi na dálku? Jak mohou být zaměstnanci produktivnější při práci z domova? Důležité je, aby manažeři pochopili potřeby každého zaměstnance, aby se vyhnuli nepodloženým domněnkám a podvědomým předsudkům při hodnocení výkonu zaměstnanců.
  2. Dovednosti se mění, buďme připraveni
    Potřebné dovednosti se budou neustále měnit. Podporovat zaměstnance ve vzdělávání a osvojování nových dovedností, podporovat učení na dálku, aby znalosti zaměstnanců odpovídaly stále se měnícím potřebám firmy.
  3. Flexibilita a rovnováha pro všechny
    Práce na dálku není jediná možnost, jak zaměstnancům zajistit větší pracovní flexibilitu a umožnit lepší sladění pracovního a osobního života. U pozic, kde je nutná přítomnost na pracovišti, mohou firmy svým zaměstnancům nabídnout možnost určit si začátek a konec pracovní doby a flexibilnější plánování práce.
  4. Fyzická a emoční pohoda = nové BOZP
    Pandemie covid-19 vyvolává pocity izolace, stresu, strachu a úzkosti a také vede k zamyšlení nad hodnotou zdraví, pohody, rodiny a komunity. Na emoční pohodu je třeba klást stejný důraz jako na fyzická či organizační opatření (např. udržování odstupu).
  5. Budování odolnosti lidí a firmy
    V době, kdy se zvyšuje stres a největší obavou zaměstnanců je, že přijdou o práci, je klíčové silné vedení (i na dálku), transparentní a častá komunikace, kultura, která umožňuje kombinovat práci na pracovišti a z domova, a podporovat zdraví.

Nejnovější články z rubriky Data/Analýzy

Foto: Shutterstock.com

Turistů v Praze přibylo, rány ale dál krvácejí

Počet turistů, kteří se v letošním druhém čtvrtletí ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních v metropoli, se po loňském propadu způsobeném covidovou pandemií zvýšil o 90 procent. Služeb ubytovacích zařízení v hlavním městě od dubna do konce června využilo 252 427 lidí,...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

CzechTourism: V tuzemských hotelech se v srpnu ubytoval rekordní počet Čechů

Služeb tuzemských hotelů a dalších hromadných ubytovacích zařízení během srpna využil rekordní počet českých turistů - zhruba 848 400. Ve srovnání s loňským druhým prázdninovým měsícem je to nárůst o 8,4 procenta, oproti srpnu 2019 počet domácích turistů v českých...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Profil typického turisty v Kraji Vysočina

Dalším krajem, na který se zaměříme v našem seriálu věnovaném demografickým charakteristikám a spotřebnímu chování návštěvníků jednotlivých tuzemských regionů, bude Vysočina. I tentokrát ukážeme, jací domácí a zahraniční turisté do kraje před příchodem covidové pandemie přijížděli, kolik utráceli, kde...

Číst více