Více výsledků...
Foto: Shutterstock.com
Zaměstnavatelé musejí počítat s tím, že pandemie covid-19 proměňuje preference zaměstnanců. Nově jsou největší prioritou udržení zaměstnání a flexibility získané během karanténních opatření. Ukazuje to průzkum personální agentury ManpowerGroup Česká republika.
V důsledku koronavirové krize se nám doslova před očima mění svět, na který jsme byli zvyklí. V cestovním ruchu možná dokonce rychleji než v mnoha dalších sektorech. Proměnou prochází samozřejmě i pracovní trh. „Zažíváme výjimečnou dobu a rychlost, s jakou měníme způsob práce a své priority, je těžko srovnatelná s obdobím předchozích let. V těchto nepředvídatelných časech se současná krize stává katalyzátorem nové budoucnosti práce,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. S cílem zjistit, jak krize proměňuje trh práce, provedla tato personální agentura průzkum mezi 8 000 zaměstnanců v 8 zemích po celém světě. Zjišťovala, jaké mají lidé pocity z návratu do práce, čeho se obávají a co je pro ně nejdůležitější.
Většina zaměstnanců (91 %) se shodla v tom, že jejich největší prioritou je udržet si práci. Jedinou výjimkou jsou zaměstnanci v oblasti IT, jejichž prioritou zůstává flexibilita. Největší obavy (94 %) mezi zaměstnanci jsou z návratu starého způsobu práce a ztráty flexibility, kterou během karanténních opatření získali. Osm z 10 zaměstnanců si přeje lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. A 43 % zaměstnanců doufá, že skončí pevná pracovní doba. Většina zaměstnanců by ráda docházela do práce 2–3 dny v týdnu. V této souvislosti je ovšem třeba podotknout, že cestovní ruch a hotelnictví patří mezi obory, kde jsou u většiny pracovních pozic podobné požadavky prakticky nerealizovatelné.
Všechny vlády v dotazovaných zemích poskytly velice rychle po vypuknutí pandemie pomoc. Lišila se podoba pomoci: USA poskytly podporu přímo zaměstnancům, státy Evropy a Singapur poskytly podporu zaměstnavatelům za účelem nahrazení mzdy a zachování pracovních míst. Až vlády ukončí či pozastaví podporu, začne být ekonomický dopad citelnější.
Na pracovišti nyní zaměstnanci oceňují především jistotu, že zdraví, bezpečnost, pohoda a spokojenost jsou pro zaměstnavatele na prvním místě. Důvěra a transparentnost nebyly nikdy tak důležité a zaměstnavatelé vědí, že pro nastolení důvěry potřebují pracovat s daty. Proto jsou nyní klíčové průzkumy mezi zaměstnanci, získávání zpětné vazby, konzultace a komunikace. Citovaný průzkum ukázal, že pokud jde o pocity z návratu do práce, panují mezi jednotlivými generacemi poměrně velké rozdíly.
Generace Z (ročník 1996 a mladší)
Ze všech skupin se těší na návrat do práce nejvíce (51 %). Mají větší chuť učit se a vytvářet si půdu pro kariérní postup a vyšší mzdu.
Mileniálové (1981–1996)
Na návrat do práce se těší ze všech skupin nejméně (38 %). Vyžadují více ujištění, že nemocní zaměstnanci zůstanou doma. Nejvíce se chtějí vyhnout dojíždění do práce a jsou nejméně ochotní přijít o získanou flexibilitu.
Generace X (1964–1980)
S návratem do práce pociťují největší úlevu ze všech skupin. Ohledně zdraví si dělají nejmenší starosti. Nejvíce se na návratu do kanceláře těší na spolupráci s kolegy a soustředění.
Baby Boomers (1945–1963)
Těší se na návrat, protože preferují osobní spolupráci. Nejvíce si cení hranice mezi osobním a pracovním životem.
„Zaměstnanci se shodují v tom, co si v budoucnosti přejí – udržet si práci, být zdraví, učit se a rozvíjet dovednosti a už se nevracet ke starému způsobu práce. Při bližším pohledu vidíme, že pravděpodobně dojde k ještě výraznějšímu rozdělení pracovní síly. Ti, jejichž dovednosti jsou vyhledávané, mohou požadovat navýšení mzdy a práci na dálku, díky které nemusejí tolik dojíždět. Mají větší míru flexibility, a mohou si tak nastavit rodinný a pracovní život podle svého. Oproti tomu jsou zaměstnanci, kteří mají méně vyhledávané dovednosti, musejí dojíždět na pracoviště a jsou vystaveni větším rizikům (snížení mzdy, propouštění, poslání na ‚překážky‘). Zároveň mají omezenější možnost práce z domova, díky které mají nižší flexibilitu a tím i menší rovnováhu mezi osobním a pracovním životem,“ říká Jaroslava Rezlerová.
Podle Jaroslavy Rezlerové dochází od března k největší proměně pracovní síly a poptávky po dovednostech od druhé světové války: „Změna je navíc velice rychlá. Krize posiluje poptávku po technických a měkkých dovednostech, na které jsme se již nějakou dobu zaměřovali a jejichž potřebu jsme předpovídali. Akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků se týká zejména oblasti technologií. Neustále roste poptávka po odbornících na kybernetickou bezpečnost, vývojářích softwaru a datových analyticích. Komunikace, přizpůsobivost, empatie, iniciativa a spoustu dalších měkkých dovedností jsou v době rychlých změn a veliké nejistoty důležitější než kdy dřív.“
Podle průzkumu z června 2020 COVID-19 Infects more men than women Světového ekonomického Fóra má krize ze zdravotního hlediska závažnější dopad na muže, ale ekonomická a sociální krize má dlouhodobější dopad na ženy. U žen je větší pravděpodobnost dočasného přerušení práce kvůli péči o děti či blízké a zároveň se více obávají návratu na pracoviště. Oproti tomu muži s návratem do práce pociťují větší úlevu, spokojenost a důvěru.
Studie Mezinárodní organizace práce (ILO) COVID-19 and the world of work z dubna 2020 uvádí, že ženy jsou více zastoupeny v odvětvích, které covid-19 zasáhl nejvíce: 63 % žen pracuje v umění a kultuře, 59 % v odvětví ubytování a stravování a 54 % pracuje na administrativních pozicích.
Přes 30 % zaměstnanců muselo být během karantény zároveň učiteli, rodiči nebo pečovateli, a prodloužil se jim tak jejich pracovní den. Nastolit rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem je proto dnes důležitější než dříve.
Pro pracující rodiče je na pracovišti nejdůležitější oddělení práce a osobního života, socializace s kolegy a pohodlnější pracovní zázemí. Pokud pracují z domova, je pro ně nejdůležitější, že nemusejí dojíždět do práce, a ušetřený čas tak stráví se svou rodinou. V budoucnosti rodiče u svých zaměstnavatelů ocení jistotu zaměstnání, příležitosti rozvíjet své dovednosti a více práce domova.
Máme příležitost vytvořit budoucnost, která bude lépe odpovídat tomu, co si zaměstnanci vždy přáli – větší flexibilitu, větší důvěru, možnost lépe sladit pracovní a osobní život a pracovat více na dálku.
Sociální cestovní ruch je jednou z priorit rozvoje cestovního ruchu v Evropské unii. Navíc je po mnoho desetiletí budován a rozvíjen v mnoha turisticky vyspělých státech Evropy (např. Švýcarsko, Francie). V těchto zemích existují funkční systémy podpory sociálního cestovního ruchu...
Kutná Hora láká na vícedenní pobyty. Přehled památek UNESCO, vstupné, otevírací doba a tipy, jak si město užít bez spěchu.
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
