AČCKA přináší aktuální informace i historii procesu přijetí nařízení.

Evropský parlament na svém plenárním zasedání dne 9. července přijal po pětiletém období příprav a projednávání na různých úrovních tolik sledovaný návrh Nařízení o společných pravidlech pro provozování služeb letecké přepravy v EU, které vstoupí v platnost následující den po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Zveřejnění je předpokládáno počátkem října 2008.

Nařízení reguluje činnost leteckých společností a zároveň se významně dotýká činnosti cestovních kanceláří, cestovních agentur a prodejců letenek a řeší některé významné otázky, např. otázku definice leteckého tarifu.

Přijaté nařízení mj. zavádí:

• povinnost transparentních cen letecké přepravy,
• zákaz diskriminace v přístupu k leteckým tarifům na základě místa pobytu či usazení,
• přísnější pravidla finanční kontroly leteckých přepravců,
• sankce za nedodržování ustanovení nařízení.

Nařízení nezavádí mechanismus povinného pojištění leteckých přepravců proti insolvenci a vztahuje se na poskytování leteckých služeb s odletem z letiště umístěného na území EU (nevztahuje se tudíž na odlety z „třetích“ zemí do EU).

Návrh nařízení, předložený Evropskému parlamentu Evropskou komisí s cílem konsolidovat a modernizovat jednotný trh letectví v EU, podléhal proceduře tzv. spolurozhodování (co-decision), tzn. že návrh musel být přijat jak Evropským parlamentem, tak Radou Evropy.

Historie přípravy a projednávání nařízení

• 2003 – 2006: příprava návrhu nařízení v Evropské komisi, ECTAA aktivně připomínkovala;
• červenec 2006: Evropská komise přijímá návrh nařízení – definice leteckého tarifu zavádí povinnost konečných cen, nezavádí povinné pojištění leteckých přepravců proti insolvenci, neřeší nediskriminační přístup k leteckým tarifům, nařízení se vztahuje jen na vnitroevropské lety, nezavádí sankce za nedodržování ustanovení;
• březen 2007: návrh je předložen do prvního čtení v Evropském parlamentu;
• červenec 2007: Evropský parlament přijímá v prvním čtení legislativní usnesení – definice leteckého tarifu překvapivě nezavádí povinnost konečných cen a umožňuje oddělené účtování letištních a bezpečnostních tax a daní a poplatků vybíraných státem, zavádí mechanismus povinného pojištění leteckých přepravců proti insolvenci, zavádí nediskriminační přístup k leteckým tarifům, vztahuje se na odlety z letiště na území EU a nově i na odlety z „třetích“ zemí do EU provozovaných přepravci z EU, členské státy mají povinnost zavést sankce za nedodržování;
• říjen 2007: Rada Evropy neschválila legislativní usnesení EP z prvního čtení, hlavním důvodem je nesouhlas se zavedením mechanismu povinného pojištění, RE doporučuje zavedení mechanismu povinného pojištění, po vyhodnocení dopadu systému ochrany, v rámci jiné legislativní normy a doporučuje v definici leteckého tarifu přesněji definovat jednotlivé položky, které mohou být účtovány odděleně, ale o kterých musí být klient předem informován. RE zároveň uvažuje nezavádět povinnost nediskriminačního přístupu k leteckým tarifům;
• počátek listopadu 2007: v zájmu urychleného přijetí nařízení Rada Evropy a Evropský parlament pracují na tzv. „neformálním kompromisu“, který vede k přijetí politické dohody těchto dvou orgánů ohledně sporných bodů (pokud dochází k takové politické dohodě, průběh druhého čtení v Evropském parlamentu a následně schválení Radou Evropy má obvykle již hladký průběh a prostor pro pozměňovací návrhy je omezen, pozn. autora);
• 30. listopad 2007: Rada Evropy přijímá „politickou dohodu“ s Evropským parlamentem – oba orgány se dohodly, že do nařízení nebude zahrnuta povinnost pojištění leteckých přepravců proti insolvenci, definice leteckého tarifu bude zahrnovat povinnost informovat klienta „v každém okamžiku“ o konečné ceně, povinnost nediskriminačního přístupu k leteckým tarifům bude zachována, nařízení se bude vztahovat jen na odlety z EU a bude zachována povinnost stanovení sankcí za nedodržování nařízení;
• duben 2008: Rada Evropy přijímá na základě politické dohody s Evropským parlamentem tzv. „Společné stanovisko“ k návrhu nařízení, nařízení je předloženo do druhého čtení v Evropském parlamentu;
• 9. červenec 2008: Evropský parlament přijímá ve druhém čtení Společné stanovisko Rady Evropy, parlamentní komise TRAN nepředkládala vzhledem k politické dohodě žádné pozměňovací návrhy, legislativní proces dospívá ke svému závěru;
• říjen 2008: Nařízení bude zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den po zveřejnění.

Z přijatého nařízení uvádíme nejvýznamnější ustanovení:

Definice leteckého tarifu (čl. 23, § 1)

Nařízení přináší následující definici leteckého tarifu: „Letecké tarify a letecké sazby za letecké služby z letiště nacházejícího se na území členského státu EU, které jsou dostupné veřejnosti, musí obsahovat při nabídce nebo zveřejnění v jakékoliv podobě, včetně prostřednictvím internetu, použitelné podmínky. Konečná cena, jež má být zaplacena, musí být v každém okamžiku uvedena a zahrnuje použitelný letecký tarif nebo leteckou sazbu, jakož i všechny uplatnitelné daně, poplatky, přirážky a platby, jež jsou nevyhnutelné a předpokládané v okamžiku zveřejnění. Kromě konečné ceny se uvedou alespoň tyto údaje:

a) letecký tarif nebo letecká sazba,
b) daně,
c) letištní poplatky a

d) další poplatky, přirážky nebo platby, jež souvisí například s bezpečností nebo palivem, pokud položky uvedené v písmenech b), c) a d) byly připočteny k leteckému tarifu nebo letecké sazbě. Volitelné příplatky se sdělují jasným, průhledným a jednoznačným způsobem na počátku každé rezervace a cestující je přijímají na základě projevu vůle.“

Definice leteckého tarifu sice stanovuje oddělené účtování příplatků, tax a daní k základnímu tarifu, nicméně celková cena k úhradě musí být uvedena v každém okamžiku zveřejnění a rezervace. Tato definice znamená faktickou povinnost leteckých společností aplikovat od prvního okamžiku konečnou cenu letenky.

Dle sdělení Evropské komise do leteckého tarifu nevstupují případné servisní poplatky aplikované prodejci letenek. Evropská komise zároveň předběžně sdělila, že toto ustanovení se vztahuje výhradně na prodej letenek veřejnosti (ať je zajišťován leteckými společnostmi, cestovními kancelářemi/agenturami nebo prodejci letenek) a nevztahuje se na prodej zájezdů.

Nediskriminační přístup k leteckým tarifům (čl. 23, § 2)

Nařízení zakotvuje nediskriminační přístup k leteckým tarifům na základě místa pobytu či usazení: „Přístup k leteckým tarifům a leteckým sazbám za letecké služby z letiště nacházejícího se na území členského státu EU, dostupným veřejnosti, se poskytne bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa pobytu zákazníka či místa usazení zástupce leteckého dopravce či jiného prodejce letenek ve Společenství.“

Přísnější finanční kontrola leteckých přepravců (čl. 8 a 9)

Nařízení zakotvuje vyšší kompetenci národních úřadů vydávajících leteckou licenci kontrolovat finanční hospodaření leteckých přepravců a odebrání licence v případě finančních potíží. Intenzivnější kontrola je zaměřena na letecké společnosti během prvních dvou let po zahájení činnosti, kdy musí každých šest měsíců příslušnému úřadu předložit ověřené účty (čl. 8). Pakliže se u leteckého přepravce objeví zřetelné náznaky existence finančních potíží nebo bylo-li proti němu zahájeno úpadkové řízení, provede příslušný úřad hloubkové posouzení finanční situace a do tří měsíců přezkoumá status provozní licence a informuje Evropskou komisi (čl. 9).

Sankce (čl. 24)

Nařízení zakotvuje povinnost členských států zajistit dodržování pravidel a stanovit sankce za jejich porušení. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Požadavky ECTAA

Systematickou činností jak přímo na úrovni Evropské komise, tak prostřednictvím členských asociací, včetně AČCKA, a jejich působením na národní europoslance se podařilo docílit prosazení většiny z požadovaných pozměňovacích návrhů nařízení oproti návrhu původně předloženému Evropskou komisí v roce 2006. ECTAA usilovala zejména o zavedení povinného mechanismu na ochranu cestujících proti důsledkům úpadku leteckých společností (nebylo dosaženo), o zavedení publikování leteckých tarifů zahrnujících všechny taxy, poplatky, daně a příplatky (dosaženo), o zakotvení nediskriminačního přístupu k leteckým tarifům (dosaženo), o rozšíření rozsahu působnosti nařízení na lety s odletem z letiště na území členského státu EU a na lety kontrahované přepravcem z EU s odletem z letiště na území třetí země do EU (dosaženo z 50 %, nařízení se vztahuje na odlety z EU) a o stanovení povinnosti členských zemí dohlížet na dodržování pravidel včetně sankcí za nedodržování (dosaženo). ECTAA, za aktivního přispění AČCKA, tak opětovně dokázala svůj velký vliv na finální podobu evropské legislativy mající dopad na cestovní ruch.

Ing. Roman Škrabánek
Prezident AČCKA
Člen Strategic Committee ECTAA

www.accka.cz ; www.ectaa.org