Tři pilíře německé propagace a pár zajímavých čísel
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Více výsledků...
Křišťálově čisté vody, teplý slunce svit, úlevné pláže a poklidný rytmus života Středomoří činí z tohoto zemského ráje už drahnou řádku let zemi zaslíbenou turistům z celé Evropy, kteří v něm hledají únik před ústrky moderního života. Ale časy a zákaznické preference se mění.
Kolísavá intenzita globálních otřesů, politická nestabilita, ekonomická nejistota a rozdílná úroveň rozvoje turistické infrastruktury – to všechno ve vzájemné kombinaci ovlivňuje zákaznický výběr novými a mnohdy nepředpokládanými způsoby.
Některé z nejstarších a nejoblíbenějších bran do Středomoří jsou svědky toho, jak jejich podíl na trhu nahlodávají větry změn, protože obavy o bezpečnost nebo jen prostá šetřivost odvádí zákazníky k novým pastvinám. Přidejme k tomu ještě nové investice, vznik nových destinací s agresivním marketingem, nabídky lepší kvality služeb a modernější infrastruktury než kdy jindy v minulosti a je nasnadě, že dojde k demografickému posunu destinací.
Říci, jak se posunují a kterým směrem, je úplně jiná otázka. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) prosazovala už v roce 1995 a pak znovu v roce 2000 ideu systému Turistických satelitních účtů (TSA) jakožto způsobu standardizace shromažďování dat v jednotlivých zemích, která by pomohla analyzovat trh a určit slabá místa. Myšlenka to byla dobrá, ale nikdy nenabyla nějaké koherentní podoby, protože shromážděná data, jak je sebraly národní centrály cestovního ruchu a ministerstva cestovního ruchu ve Středomoří, zůstala fragmentovaná a zacházelo se s nimi podle jednotlivých metodik té které instituce. Tato skutečnost způsobuje, že efektivní srovnání je přinejlepším obtížné a v některých případech téměř nemožné. Údajů máme nicméně k dispozici dost, a dokud nebudou satelitní účty zavedeny u všech členů WTO, budeme se muset spokojit s tím, co je po ruce. Ve snaze získat lepší přehled alespoň o některých pohybech, které mají na země Středomoří vliv, vybrali jsme osm klíčových destinací, u nichž byly k dispozici alespoň částečné statistiky: Turecko, Izrael, Maltu, Kypr, Chorvatsko, Francii, Španělsko a Tunisko. A zde máte to, na co jsme přišli, a závěry, ke kterým jsme byli schopni dojít.
Turecko
Předsednictvo Státního statistického úřadu v Turecku uvádí za období od ledna do října 4,3% nárůst počtu turistů, kteří do Turecka přijeli. Celková statistika za rok 2003 je stále otevřená, ale období mezi lednem a říjnem se dá efektivně využít jako základ k meziročním srovnáváním. Celkový počet návštěvníků Turecka byl v těchto obdobích následující:
2001 – 10 700 966
2002 – 12 027 916
2003 – 12 550 706
Zatímco rok 2002 byl ve srovnání s předcházejícím rokem svědkem náhlého 12,4% nárůstu v počtu přijíždějících turistů, zisk roku 2003 činil jen 4,3 %. Vezmeme-li v úvahu napětí v tomto regionu a válku v Iráku, není to špatný výsledek.
Turecko bohužel doposud nerozlišuje zahraniční návštěvníky podle zemí jejich původu a namísto toho je rozděluje podle základních geografických regionů. Za stejné období od ledna do října přijížděli do Turecka turisté z následujících oblastí:
– | 2002 | 2003 | změna |
země OECD (Evropa) | 7 343 443 | 7 294 222 | -0,7% |
ostatní evropské země | 1 516 979 | 1 578 796 | 4,1% |
země SNS | 1 503 760 | 1 878 566 | 24,9% |
Izrael
Pokud jde o srovnatelnou statistiku, i v případě Izraele jsme narazili na stejné obtíže. Izraelské Ministerstvo cestovního ruchu poskytuje souhrnné údaje o celkovém počtu návštěvníků i rozdělení podle zemí, odkud přijeli.
Kompletní roční statistika příjezdového cestovního ruchu do Izraele zaznamenala ve srovnání s rokem 2001 29% pokles na 862 000 osob. Statistika za 1. pololetí roku 2003 ukazuje 2% nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2002. Je zjevné, že podstatný podíl na propadu cestování do Izraele má opětovné propuknutí otevřeného násilí mezi Izraelem a Palestinci a také samozřejmě válka v Iráku.
Rozpis roku 2002 podle regionů vypadá následovně:
Region | celkem | podíl | změna od r. 2001 |
Evropa | 469 000 | 54 % | -33 % |
Amerika | 261 000 | 30 % | -26 % |
Asie | 78 000 | 10 % | -28 % |
Rozdělení podle zemí:
Země | celkem | změna od r. 2001 |
Spojené státy | 206 000 | -23 % |
Francie | 118 000 | -9 % |
Velká Británie | 97 300 | -33 % |
Německo | 38 000 | -43 % |
Rusko | 37 000 | -40 % |
Kanada | 25 100 | -27 % |
Nizozemí | 23 000 | -48 % |
Údaje týkající se České republiky nebyly k dispozici. Ale Izrael rovněž oznámil, že za 1. polovinu roku 2003 zaznamenal v případě některých zdrojových trhů nárůst v celkové výši 2 %.
Země | celkem | změna v % |
Spojené státy | 104 777 | 14 % |
Francie | 58 479 | 13 % |
Argentina | 3 945 | 17 % |
Itálie | 8 825 | 15 % |
Malta
I když jsou statistické informace z Malty velmi obsažné, dostaneme se v okamžiku, když je chceme porovnávat s jinými destinacemi, opět do potíží. Příčina tkví v tom, že Malta poskytuje čísla o příjezdech nikoliv od ledna do října jako Turecko, ale od ledna do listopadu.
Zde jsou příjezdy podle zdrojových zemí:
Země | 2001 | 2002 | 2003 | změna 2002/2003 |
Velká Británie | 28 405 | 29 489 | 27 552 | -6,6 % |
Německo | 7 809 | 6 974 | 7 449 | 6,8 % |
Itálie | 3 647 | 3 973 | 3 611 | -9,1 % |
Francie | 2 909 | 2 884 | 2 198 | -24 % |
Spojené státy | 1 145 | 1 292 | 1 560 | 20,7 % |
Kypr
Statistiky příjezdů na Kypr podle zemí jsou naštěstí vyčerpávající a obsahují vývoj po měsících stejně jako roční celkové počty už od r. 1999. Procentní změny si ale budete muset spočítat sami.
Země | 2001 | 2002 | 2003 |
Velká Británie | 1 486 700 | 1 337 640 | 1 235 838 |
Německo | 214 149 | 173 711 | 108 136 |
Řecko | 89 758 | 93 217 | 92 250 |
Švédsko | 127 415 | 99 750 | 83 355 |
ČR (18. na seznamu) | 9 891 | 13 820 | 11 790 |
Chorvatsko
Je to po dlouhou dobu jedna z nejoblíbenějších turistických destinací a vůbec nejpopulárnější pobřežní destinace pro České turisty. Chorvatsko nabízí souhrnné údaje o návštěvnících podle národností a zachycuje i procentní změny. Jediným problémem při vzájemném srovnávání je to, že data se týkají období od ledna do září. Celkové počty návštěvníků od ledna do září jsou tedy následující:
2001 – 6 248 194
2002 – 6 624 452
2003 – 7 036 898
Navzdory všem nemocím tohoto světa vykazuje Chorvatsko v turistickém sektoru konzistentní nárůst. Ten činil v roce 2002 ve srovnání s předcházejícím rokem 5,8 % a v roce 2003 5,7 %. Zlepšená infrastruktura a dobrá kvalita za rozumné peníze udělaly z Chorvatska jedno z nejpopulárnějších prázdninových míst ve Středozemí. K nárůstu příjezdového cestovního ruchu do Chorvatska v roce 2003 mohly přispět jak napětí na Středním východě, tak válka v Iráku, protože turisté vyhledávali bezpečné plážové destinace dosažitelné pozemní dopravou a nepříliš vzdálené od domova.
Příjezdy turistů do Chorvatska vypadaly následovně:
Země | 2001 | 2002 | 2003 |
Německo | 1 229 959 | 1 398 520 | 1 455 793 |
Itálie | 1 006 577 | 1 049 665 | 1 153 993 |
Slovinsko | 852 039 | 846 709 | 894 177 |
ČR | 737 542 | 692 024 | 693 819 |
Rakousko | 646 246 | 652 023 | 666 186 |
Francie
V případě vedoucí světové turistické destinace, kterou je Francie v oblasti příjezdů už dlouhá léta, bylo velmi obtížné přijít k souhrnné statistice vypovídající o tom, kdo vlastně do Francie jezdí. Ke všemu jen malá část této obrovské země leží na pobřeží Středozemního moře a klíčovou francouzskou destinací je Paříž. Získaná statistika tedy poskytne přinejlepším jen velmi mlhavý obrázek.
V roce 2002 navštívilo Francii celkem 77 milionů turistů a zde je přehled o zdrojových regionech:
Region | podíl |
Evropa | 89,7 % |
Ameriky | 6,0 % |
Afrika | 1,2 % |
Asie | 3,0 % |
Podíly zdrojových trhů na příjezdovém cestovním ruchu do Francie:
Země | podíl |
Velká Británie a Irsko | 18,4 % |
Německo | 18,6 % |
Nizozemí | 16,4 % |
Belgie a Lucembursko | 11,0 % |
Itálie | 10,2 % |
Švýcarsko | 4,0 % |
Spojené státy | 3,9 % |
Španělsko | 3,9 % |
Japonsko | 0,9 % |
Španělsko
Španělsko má podstatně větší proporci svého pobřeží ve Středomoří, ale při statistickém srovnávání s Francií se dostáváme do týchž potíží. Španělský národní statistický úřad nabízí velmi podrobné rozdělení informací podle regionů od Alavy až k Zaragoze. Statistiky obsahují vedle počtu návštěvníků dokonce i počet přenocování podle typů ubytovacích zařízení. Ale opět narážíme na problém spočívající v tom, že prosté srovnání je výjimečně obtížné. Údaje, které jsme získali od Národního statistického úřadu, se týkají období od ledna do listopadu roku 2002. Celkový počet turistů, kteří v ten rok Španělsko navštívili, byl 11 626 488 osob. Zde je rozdělení podle zemí:
Země | 2003 | podíl |
Velká Británie | 1 878 717 | 31,2 % |
Německo | 1 674 206 | 27,8 % |
Francie | 323 609 | 5,4 % |
Itálie | 210 765 | 3,5 % |
Spojené státy | 207 676 | 3,4 % |
ČR | 13 016 | – |
Tunisko
Tunisko se v České republice rychle stává jednou z nejfavorizovanějších turistických destinací a během minulého roku vykázalo výjimečný růst. Tento 9,6milionový národ má pro turisty k dispozici 214 379 lůžek a cestovní ruch učinil jednou ze svých nejvyšších priorit. V roce 2003 bylo v Tunisku zhruba 90 000 Čechů, což je téměř 50% nárůst ve srovnání s rokem předcházejícím, ke kterému navíc došlo v období zvýšené geopolitické nejistoty po většinu roku.
Celkové příjezdy:
2000 – 5 075 513
2001 – 5 387 300
2002 – 5 063 538
2003 (I-IX) – 4 754 690
Příjezdy podle zemí vycházejí takto:
Země | 2002 | 2003 |
Francie | 885 167 | 833 989 |
Německo | 613 666 | 488 481 |
Itálie | 375 160 | 379 773 |
Velká Británie | 257 799 | 223 189 |
Belgie | 122 111 | 132 596 |
ČR | 58 813 | 90 038 |
Závěry
Když se podíváme na údaje, které máme k dispozici, je jasné, že nějaké kategorické závěry, odrážející specifické trendy v destinacích kolem Středozemního moře, můžeme dělat jen stěží. Ale můžeme říci, že válečný konflikt a obavy o bezpečnost držely turisty blíže k domovu. Například v roce 2003 vyjelo méně Němců na Kypr nebo do Izraele a spíše si jeli svou touhu po radovánkách na slunci a v moři ukojit do Chorvatska. V důsledku obnoveného násilí zažil v roce 2002 Izrael mohutný propad v počtu zahraničních turistů a v roce 2003 se dočkal jen velmi skromného nárůstu. V téže době rovněž přišly o část návštěvníků i Malta a Kypr, pravděpodobně v důsledku zvýšených obav o bezpečnost v souvislosti s konflikty v regionu, kombinovaných s trendem „zůstat blízko domova“. I Tunisko zažilo svůj pokles v celkovém počtu návštěvníků, přestože počet turistů z některých zemí, jako je Česká republika, podstatně vzrostl díky agresivnímu marketingu jak na straně operátorů, tak na straně Národní centrály cestovního ruchu a častým charterovým letům do regionu. Jednou ze zemí, které jasně těžily z okolností a situace, jež se v roce 2003 v destinacích jižního a východního Středozemí vytvořila, bylo Turecko. Opět přinesl své ovoce razantní marketing a někdy téměř až na náklady sražené ceny, které do země přilákaly davy lidí. Podstatnou část z nich tvořili turisté ze Společenství nezávislých států.
Z údajů, které jsme získali od statistických úřadů a národních centrál, ale vyplývá ještě jeden důležitý závěr, a to sice, že by bylo nanejvýš záhodno standardizovat sběr statistických dat a metodologii, abychom mohli lépe pochopit měnící se trendy na trhu cestovního ruchu. Nechce to nic jiného, než přijít na to, že doba pro zavedení systému Turistických satelitních účtů WTO vrcholně nazrála. Jinak nikdy nepřijdeme na to, co znamenají všechny ty změny, ke kterým kolem nás dochází.
Kip Bauersfeld
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
Mozaika charakterizuje světoznámé památky Poreče – a mozaika je mottem brandu celého města: „You complete us“.