Místo papučí roušky?

Během letošní sezony to odhaduji následovně: „Vážení návštěvníci, vítám vás v loveckém salonku našeho zámku. Doufám, že jste si všichni před příchodem vydezinfikovali ruce, stejně se ale ničeho nesmíte dotýkat. Než se pustím do výkladu o historii, ráda bych se omluvila, pokud mi přes roušku špatně rozumíte. I vás bych ráda požádala, abyste měli roušky nasazené po celou dobu prohlídky, a abyste udržovali předepsané rozestupy. Nebojte se, uslyšíte mne, ve skupině je vás pouze pět. Tímto se vám také omlouvám, že jsme do skupiny nemohli vzít i vaši babičku, vaše rodina je bohužel příliš početná. Shledáte se později na nádvoří.“

I v případě památek platí, že jedinou jistotou je změna. Je mi jasné, že majitelům a správcům památek ta současná příliš radosti neudělá – přestože mohli své objekty otevřít, výpadek návštěvnosti (resp. příjmů ze vstupného) už letos nedoženou, i kdyby se rozkrájeli. Což po nich ani nikdo, doufám, nechce… A jak nová pravidla přivítají návštěvníci? Těžko říci. Na jednu stranu se jim zřejmě budou zamlouvat polosoukromé prohlídky v malých skupinkách, na druhou stranu je možné, že ne všem se bude líbit zpřísněný návštěvnický režim. Pevně ale doufám, že kvůli tomu nikdo na tuzemské hrady, zámky a další objekty nezanevře.

Osobně si myslím, že současná situace bude mít minimálně jeden pozitivní efekt. Totiž že našinci ve větší míře zamíří na památky, které dosud jejich pozornosti trochu unikaly. I proto jsme do tohoto vydání vybrali po jedné takové památce v každém kraji – berte je jako tip naší redakce pro vaše vlastní toulky či jako náměty na výlety pro vaše klienty.