Ministr pro cestovní ruch: Egypt čeká turistický boom

Při příležitosti jeho návštěvy v Polsku jsem o rozhovor požádala současného egyptského ministra pro cestovní ruch. Mounir Fakhry Abdel Nour, který je v úřadu od února loňského roku, hovořil o svých poměrně ambiciózních plánech na podporu cestovního ruchu, díky kterým by měla země do pěti let zdvojnásobit počet turistů i příjmy z turismu. Dozvěděla jsem se mimo jiné, že země hodlá cílit na nové trhy a podporovat i jiné formy cestovního ruchu než klasické pobyty u moře.

Pane ministře, s jakými plány jste vstupoval do úřadu a jak se vám je daří realizovat?

Když jsem byl jmenován do úřadu, bral jsem to jako velkou výzvu. A zároveň jako povinnost, povinnost pomoci svému národu. Během uplynulého roku jsem se opravdu velmi snažil povzbudit cestovní ruch v zemi, a učinil jsem proto celou řadu rozhodnutí. Zároveň ale musím přiznat, že jsem měl na jedné straně velmi mnoho očekávání, na druhé pak mnoho zklamání. Jsem ale přesvědčen, že nyní je Egypt na pokraji opravdu velkého boomu v cestovním ruchu. A jsem si jist, že rozhodnutí, která jsem v průběhu roku učinil, přinesou své plody. Občas se mě lidé ptají, zda nelituji svého rozhodnutí stát se ministrem. Na to upřímně odpovídám, že rozhodně ne a že nelituji žádného ze svých rozhodnutí, která jsem jako ministr učinil. Pevně věřím, že se letos egyptský cestovní ruch vrátí na pozice, které mu v nedávné minulosti patřily a že se počtem zahraničních turistů přijíždějících do Egypta dostaneme na hodnoty z roku 2010. Pokud vše dobře naplánujeme a tyto plány pak také dobře zrealizujeme, je podle mne reálné, abychom do roku 2017 počet příjezdů ze zahraničí zdvojnásobili. Do pěti let by podle našich plánů měla země ročně přivítat 30 milionů turistů a příjmy z cestovního ruchu by měly dosáhnout asi 25 miliard dolarů.

Jak toho chcete konkrétně dosáhnout?

Myslím, že já i mí kolegové nosíme v hlavách vcelku jasné plány. Máme před sebou tři hlavní cesty, po kterých bychom se měli vydat. První cestou je diverzifikace našich trhů. Nemyslím si totiž, že hlavním zdrojem růstu pro nás budou tradiční západoevropské trhy. Ty jsou již ve stadiu zralosti, a pokud skýtají potenciál pro další růst, tak jen velmi malý. Musíme proto zaklepat na dveře jinde, na „nových" trzích, za které považuji i trhy východoevropské, kde cítím ještě velký nevyužitý potenciál. To se týká i České republiky, ta je právě jednou ze zemí, které považujeme za důležité. Už proto, že v Česku cítíme velké sympatie vůči Egyptu, kterých bychom rádi využili. Proto budeme pokračovat v našich marketingových aktivitách na vašem trhu a usilovat o zvýšení počtu českých turistů cestujících do Egypta. Je to jedna z našich priorit.

Dalšími skutečně novými trhy jsou pro nás Čína, Indie, Vietnam, Jižní Korea, Brazílie, Argentina, Mexiko, Chile. A jsme si dobře vědomi, že na těchto trzích musíme také používat zcela jiné marketingové přístupy a techniky, než s jakými pracujeme v Evropě. Turisté z těchto vzdálených zemí, kteří musejí cestovat třeba 25 tisíc mil, totiž obvykle nezůstávají pouze v jedné cílové destinaci, ale snaží se poznat několik zemí. Proto bychom se měli na těchto trzích prezentovat společně s dalšími státy z našeho regionu, například s Řeckem, Tureckem, Libanonem a dalšími. Tyto společné aktivity se nyní snažíme iniciovat a rozvíjet.

Hovořil jste o třech cestách. Jaké jsou tedy ony dvě zbývající?

Druhou cestu bych pojmenoval jako diverzifikaci produktu. Země v našem regionu staví obvykle svoji propagaci na slunci, moři a plážích. Egypt by se podle mého názoru měl odlišit a lákat na poušť, safari, wellness, produkty náboženského cestovního ruchu nebo na sport. Například zde v Polsku jsme nyní spustili komunikační aktivity zaměřené na fotbalové kluby, které by zejména v zimním období, kdy jsou jejich hřiště pokryta sněhem, mohly přijíždět třeba na měsíční tréninkové pobyty do Egypta. Naše země nabízí nejen veškerou potřebnou infrastrukturu, ale také vysoce kvalitní zdravotní péči a další služby, které sportovci potřebují. A pokud hovořím o náboženském cestovním ruchu, nemám tím na mysli jen produkty zaměřené na muslimské věřící, ale také na křesťany. V Egyptě je mnoho křesťanských památek, přičemž historie některých sahá až do 4. století.

A třetí cesta?

Tou je bezpochyby kvalita. Musíme se zaměřit na zvýšení úrovně našich služeb. Egypt byl dosud prodáván jako levná destinace a chceme-li to změnit, musíme jednoznačně zapracovat na kvalitě služeb. To bude vyžadovat přípravu tréninkových programů pro personál na všech úrovních a ve všech oblastech. Bez toho se nám nemůže podařit zdvojnásobit příjezdy do země i příjmy z cestovního ruchu.

Budete nějakým způsobem podporovat i zahraniční touroperátory nebo letecké společnosti zaměřující se na cestování do Egypta?

Ano, i to je cesta, kterou postupujeme. Zavedli jsme incentivní program na podporu charterových leteckých společností přivážejících turisty do Egypta, zejména pak do Hurghady, Šarm aš-Šajchu, Luxoru, Asuánu a dalších důležitých destinací. Původně byl tento program naplánován do konce dubna tohoto roku, pravděpodobně ale dojde k jeho rozšíření na období celého roku. Máme také program na podporu marketingových aktivit cestovních kanceláří, kdy se podílíme na financování jejich kampaní zaměřených na zájezdy do Egypta. Ve východní Evropě, tedy i v České republice, připravujeme také vlastní propagační kampaně. Účastníme se veletrhů, inzerujeme v médiích, děláme zkrátka vše, co je potřeba pro podporu příjezdů z této části světa. Zjednodušeně řečeno se snažíme, aby co nejvíce lidí zažilo teplo egyptského slunce, našich pláží a moře, ale také vřelé přijetí ze strany Egypťanů.

Text: Gabriela Ben Ahmed
Foto: Egypt Tourism Authority, Thinkstockphotos.com