Zlatý věk organizovaných zájezdů do Severní i Jižní Ameriky je už pryč, většina Čechů tam cestuje individuálně. Pro touroperátora to ale nemusí být pohroma. O tom, jak se s touto výzvou vypořádala liberecká cestovní kancelář America Tours, jsme hovořili s jejím jednatelem Michalem Kuželem. A řeč byla i o trendech v cestování do obou částí amerického kontinentu.
Jak hodnotíte loňský rok, pokud jde o cestování do Ameriky?
Opět se potvrdilo to, co jsem předpovídal už před více než 25 lety – lidé do Ameriky čím dál víc cestují individuálně. Tedy já tenkrát říkal, že k tomu dojde do pěti let a ono to trvalo pětkrát tolik… Zatímco počty zájemců o organizované zájezdy začínají s ustupující jazykovou bariérou logicky stagnovat, přibývá klientů středního věku, kteří jsou už vyzrálí a zjišťují, že je příjemné nechat si i individuální cestu připravit specialistou. Stejně tak nás s oblibou vyhledávají třeba rodiny. A nemusí jít o komplexní aranžmá, často přicházejí klienti třeba s tím, že už mají nakoupené letenky a po nás chtějí zajistit program a služby na místě. Musím říct, že při současných podmínkách, které dopravci nabízejí svým prodejcům, jsem za tento model možná i radši. I když… stavět plán cesty na již hotových termínech se zdá mnohem jednodušší, ale často laciná letenka bývá vykoupena nějakou „zradou“ v pozadí, třeba lokálním svátkem, který hodně zvedne ceny daleko kolem. Jsem raději, když se zájezd „postaví“ kompletně u nás, ale ani dílčím službám se nebráníme – klient je náš pán. Lidé, kteří přicházejí s rámcovou představou, co a jak by chtěli v Americe vidět, a ideálně také s reálnou představou, kolik by za to chtěli utratit, už letos v celkových počtech dokonce dohánějí ty, kdo vybírají z katalogových zájezdů. Odhaduji, že letos zájemci o individuální cesty poprvé převáží.
Nicméně katalog stále vydáváte…
Ano, katalog je a pár let ještě jistě bude důležitým nástrojem. Už jako zdroj inspirace, co je možné na cestách do Ameriky vidět a zažít. Tedy i mnozí z těch, kdo s námi vycestují individuálně, se inspirovali katalogovými nabídkami. Pravda, už katalog nevydáváme v padesátitisícovém nákladu jako dřív, ale i pětadvacet tisíc je, myslím, pořád ještě slušné číslo.
Jsou v zájezdech do Ameriky patrné nějaké trendy, pokud jde o zájem o jednotlivé země?
Nejsou příliš výrazné, ale jsou. Pokud jde o Severní Ameriku, v posledních třech letech roste zájem hlavně o Kanadu. A to nejen kvůli krásám tamní přírody, ale i proto, že je tam méně turistů než v USA, kde už v některých oblastech museli přistoupit k jisté regulaci turismu. Některé národní parky a monumenty v USA jsou opravdu ve vyšší sezoně přeplněné až k prasknutí, a úřady chystají drastická omezení vstupu a vjezdu. Ta ale dopadnou bohužel především na touroperátory, tedy ty, kdo vozí své klienty ve skupinách, a ve svých důsledcích panují obavy, že tato regulace „vyžene turisty z autobusů a posadí je do aut“. Plánované opatření totiž spočívá nejenom v nutnosti vlastnit licenci na vstup a vjezd, ale i v mnohem vyšších poplatcích za tyto licence a vstupy. Může se proto stát, že organizovaný zájezd s průvodcem bude dražší než stejná cesta pronajatým vozem. Počty aut v parcích tak mohou paradoxně vzrůstat… Ale v této části Ameriky je nutné hrát podle tamních pravidel, a nové legislativě se musíme přizpůsobit. Zpět k trendům – po veletrzích GO a HW je zřetelné, že po několika letech vzrůstajícího zájmu o východ USA a Kanady se zájem opět přesouvá spíše na západ, a to hlavně do přírody, města už tolik netáhnou.
Nehraje roli i rozšiřující se nabídka přímých letů mezi Českem a USA?
Ty jsou pro účely zájezdů využívány jen velmi málo. Jsou totiž v porovnání s lety s přestupem drahé. Přímá linka totiž optikou amerických dopravců znamená větší pohodlí a za to je třeba zaplatit. A to český turista, pro kterého je stále klíčovým parametrem cena, příliš neakceptuje. Dle mého názoru přímé spojení s USA nahrává spíše incomingovým touroperátorům.
Osobně mám pocit, že když se mluví o Americe, Čechům na mysli automaticky vytane hlavně její severní část. Nejsou Střední a Jižní Amerika tak trochu Popelkou?
Ve Střední Americe je už poměrně známá Kostarika, případně kombinace Kostariky s Panamou. Trochu stranou zatím zůstává Nikaragua, která je také krásná a bezpečná. Kostariku určitě můžu doporučit i na individuální dovolenou, během které zemi procestujete půjčeným autem. Jen je potřeba zvládnout domluvit se španělsky nebo alespoň anglicky.
V Jižní Americe se už poměrně hodně Čechů podívalo do Peru. Skoro bych řekl, že ten, kdo si chtěl „zapíchnout další vlaječku do mapy“, už tak učinil. V Peru se dostáváme do situace, v jaké jsme byli před patnácti lety v USA nebo Kanadě. To znamená, že všichni potenciální zájemci už tam byli a ti, kterým se tam líbilo, se vracejí podruhé či potřetí s touhou poznat v této zemi zase nová místa.
A pak tu máme dvě země, které se nerozpakuji nazvat destinacemi budoucnosti. Konkrétně Chile a Argentinu. Tyto destinace nelze dost dobře oddělit, je to jedna část jihoamerického kontinentu rozdělená hornatou hranicí. Obě země nabízejí nepřeberné množství cestovatelských perel, ze kterých si vybere každý… Společné jim je, že tam zatím není tolik turistů, přitom je tam bezpečno, velmi slušná dopravní i další infrastruktura a mnoho turistických atraktivit.
Foto: America Tours
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
