První písemná zmínka o Kouřimi, doložena z roku 1261, dává za vzor kouřimské opevnění pro nově vznikající středověká města.
Je mnoho měst, pro která je opevnění typické, Kouřim však zaujímá výjimečné místo. Zdejší hradební systém se dochoval v mimořádném rozsahu (cca 1 250 m) a ojedinělé původnosti zdiva a jeho detailů, a právě toto řadí kouřimské opevnění k předním dokladům fortifikačního stavitelství na území střední Evropy. V roce 1995 byly hradby vládou ČR prohlášeny za národní kulturní památku a v loňském roce vznikla po celém jejich obvodu naučná stezka „Středověké opevnění města Kouřimi“ s odbornými texty PhDr. Vladislava Razíma. Výstavba kouřimského opevnění vznikala v přímé souvislosti na výstavbu nově založeného královského města v polovině 13. století a byla ukončena v polovině 16. století. Opevnění se skládalo ze čtyř bran, kterými ústily čtyři hlavní ulice z náměstí. Menší branou, zvanou katova fortna, která byla jedinou možnou vstupní branou pro osobu „stavu nečistého“, kterou byl městský kat, dvojitým hradebním pásem se 16 polokruhovými a čtyřhrannými baštami a mohutného valu. Tři hlavní brány Kolínská, Olešecká i Malotická, včetně katovy fortny byly odstraněny v průběhu 19. století. Jedinou dodnes dochovanou je brána Pražská, která byla nejdůležitějším vjezdem do města, neboť kolem procházela zemská stezka od Prahy. Pražská brána vznikla v 70. letech 13. století jako dvoupatrová hranolová věž navazující na hradební zdi. Zaklenutý průjezd byl uzavíratelný ve vnější části spouštěcí mříže, po níž se dochovaly hluboké drážky v pilířích, vnitřní průjezd chránila vrata. Samotná brána byla chráněna městským příkopem a rozsáhlým předbraním, které však bylo ve 30. letech 19. století zbořeno a příkop zasypán.
Radka Jirkovská, IC Kouřim