Maximalizovat potenciál destinace

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Představte si modelovou situaci – máte lázně, můžete se poměrně čerstvě pyšnit značkou UNESCO, ­nabízíte celou řadu unikátních zážitků i kulturního bohatství… Nemáte ale žádný pětihvězdičkový hotel. Můžete zaujmout náročnou či bonitní klientelu? V případě Ústeckého kraje, který se nám stal v tomto případě modelem, je odpověď jasná.

Ústecký kraj to má s lákáním náročnějších turistů trochu složitější – s chybějícími možnostmi ubytování té nejvyšší kategorie musí v marketingových aktivitách využít poněkud jiné „zbraně“ než kupříkladu Praha či sousední Karlovarský kraj. Přesto dle zástupců oddělení cestovního ruchu toho má v nabídce pro segment bonitních turistů více než dost. „Jednak jsou to Lázně Teplice, kam před propuknutím pandemie koronaviru mířili především hosté z Blízkého východu a Ruska,“ zmínil jedno želízko v ohni vedoucí oddělení cestovního ruchu Ústeckého kraje Jiří Válka a dále pokračoval ve výčtu: „Kromě toho je to určitě Hornický region Erzge­birge/Krušnohoří, který je od roku 2019 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, či oblast Českého Švýcarska.“ Skutečnost, že zaujmout cíleně bonitní klientelu bez zázemí kvalitních hotelů západního střihu je obtížné, přitom potvrzuje i destinační manažer turistické oblasti České Švýcarsko Jiří Rak. Je to dle něj především proto, že v kontextu České republiky představují tento segment primárně návštěvníci ze západoevropských zemí, USA a dalších anglicky mluvících států. Proto si Jiří Rak myslí, že „neexistuje žádná strategie pro tuzemský cestovní ruch ve spolupráci s destinacemi včetně směrování bonitních klientů jinam než do Prahy, lázní a míst UNESCO“.

Umět zaujmout

Přesto si však vybrané cílové skupiny v rámci segmentu náročných turistů v Ústeckém kraji na své jednoznačně přijdou. „Pro milovníky gastronomie máme v kraji několik oceněných restaurací i kaváren, dále pak skvělé víno a pivo nebo různé regionální produkty. Pro požitkáře se tu pak nabízí například i originální Off-road safari, nejdelší zipline v Česku v horském středisku na Klínech nedaleko Litvínova, plavba na raftech na Labi, ferrata v Děčíně, wakeboard v Třebouticích, trailparky na Klínovci a Klínech a spousty dalších možností,“ vyjmenoval dále přednosti kraje Jiří Válka. Kromě toho pak tyto turisty mohou zaujmout i zážitkové trasy a cíle v Českém Švýcarsku. V tomto případě jejich další rozvoj závisí dle Jiřího Raka na transparentnějších dohodách s organizacemi věnujícími se ochraně přírody.

Kraj i jednotlivé turistické oblasti proto nemají bonitní klientelu jako svou primární cílovou skupinu. Naopak se zaměřují na tradičnější skupiny návštěvníků. V tu­ristické oblasti Dolní Poohří jsou to kupříkladu milovníci přírody, gastronomie a historie či legend, a to bez ohledu na jejich bonitu. „Kromě standardní spolupráce s Němci jsme v roce 2019 navázali vztah i s Poláky a přesvědčili jsme se, že tito návštěvníci jsou ochotni si výlet skutečně užít, a to včetně finanční aktivity. Nedělají rozdíly v tom, kolik / kdo / za co utratí. Jednají spontánně a přemýšlejí o návštěvě jako o zážitku, který je potřeba si nejen užít, ale svým způsobem ho i recipročně podpořit,“ představil své zkušenosti ředitel Destinační agentury Dolní Poohří Lukáš Pichlík a dodal: „Druhou skupinou jsou pak Jihokorejci. Pro ty je potřeba připravit program šitý na míru, neboť jsou velmi dynamičtí. Za krátký čas požadují velké množství různorodých zážitků. I s těmi jsme v roce 2019 navázali bližší kontakt.“ Proto je dle Lukáše Pichlíka potřeba zájem těchto turistů podchytit a co nejvíc jej využít. „U žateckého piva, kláštereckých minerálních pramenů, lounské historie či kadaňských legend se totiž zastaví nejedna duše bez rozdílu národnosti či bonitní skupiny,“ vysvětlil dále. Obě výše zmíněné národnosti se navíc zajímají o nabídku této turistické oblasti i v době restrikcí z důvodu šíření koronaviru. „Do budoucna díky tomu můžeme být oblíbenou cílovou destinací pro segment náročných turistů,“ doplnil ředitel Destinační agentury Dolní Poohří. A zmínil, že díky spolupráci s agenturou CzechTourism se podařilo partnerům v Koreji zaslat nabídku produktů na rok 2021, přičemž jim samozřejmě vévodilo žatecké pivo, které je pro tyto turisty historicky opravdu neuvěřitelným lákadlem.

 

Odkud přijíždějí

Ústecký kraj se ve svých marketingových aktivitách zaměřuje v případě segmentu bonitních turistů vedle sousedních zemí (Německo, Polsko, Slovensko) také na Benelux, Skandinávii, Rusko a již zmíněný Blízký východ. Kromě sousedních států míří konkrétně do Dolního Poohří i náročnější turisté z krajů Plzeňského, Karlovarského či Středočeského. Zůstávají v průměru 3,5 dne a jejich útrata na jeden příjezd činí zhruba 11 000 Kč. V případě Českého Švýcarska se do turistické oblasti vydávají na kratší výlet především jednodenní návštěvníci, kteří přijíždějí primárně do Prahy, kde jsou ubytovaní.


Vytěžit příležitost

Potenciál turistické oblasti Dolní Poohří, a v zásadě tedy i Ústeckého kraje, pak vidí Lukáš Pichlík i v tom, že se do popředí stále více dere tzv. individuální turismus. A přestože se jednotlivé subjekty v cestovním ruchu nemohou věnovat každému návštěvníkovi zvlášť, jde s tímto také určitým způsobem pracovat. „Naší úlohou je vzbudit v těchto turistech zájem navštívit náš region – doporučit jim, co zde mohou prožít, jaké památky navštívit, případně kde se dobře najíst a přespat. A jejich reference poté pomáhají rozšiřovat povědomí o našem regionu mezi příbuzné, známé či kolegy,“ vysvětlil.

Podobně jako to vidí Jiří Válka v celokrajském kontextu, i Lukáš Pichlík věří, že region má velký potenciál, který ještě nebyl naplno využit. „Věřím ale, že jsme na správné cestě. Nejvíce jsou oceňovány nevšední zážitky ‚na vlastní kůži‘. Pokud je to navíc spojeno s obohacením vědomostí na základě legend, které se k regionu vážou, a bohaté historie, spolu se vzorkem autentické gastronomie, odjíždí turista zpravidla spokojen,“ řekl na závěr.

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Nahlédnutí do Rakouska

V závěrečném díle našeho miniseriálu o přeshraničních stezkách k našim sousedům se podíváme do Rakouska. Podmínky vstupu k našim jižním sousedům jsou obdobné jako do Polska. Ke vstupu je potřeba mít potvrzení o očkování, testu, případně prodělaném covidu. A pak už...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Bavorský les: Nenocujte v chráněné přírodě

V německém národním parku Bavorský les, který sousedí se Šumavou, se v poslední době zvýšil počet lidí, kteří nocují na zakázaných místech chráněného území. Podobný trend pozorují i zástupci Národního parku Šumava na české straně. Za nocování...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Chvilka na Slovensku, ale jen pro očkované

Slovensko má z našich sousedů nejpřísnější podmínky vstupu. Kdo nemá ukončené očkování proti covidu, musí – až na vyložené výjimky – nastoupit do desetidenní karantény. Následující tipy na jednodenní výlety tak využijete tehdy, pokud jste druhou...

Číst více