aneb Fakta, o kterých jste možná nevěděli

Sociální sítě nejsou pro každého. Platí to i v cestovním ruchu. Jaký tedy vlastně mají pro nás potenciál? A jakým způsobem s nimi pracovat?

Sociální sítě ovlivňují naše rozhodování

Už delší dobu platí, že internet je nejdůležitější místo, kde hledáme informace související s cestováním. Konkuruje mu pouze osobní doporučení. Ostatní komunikační kanály hrají spíše doplňující úlohu, případně přispívají k dotváření image značky. To, že se ale rozhodujeme na základě informací na sociálních sítích, je relativní novinka.

Graf 1: Počet uživatelů sociální sítě Facebook a Instagram v krajích ČR

Pozn.: Zahrnuje uživatele od 18 let

Marketingové a komunikační kampaně v prostředí sociálních sítí samozřejmě nejsou nic nového. Nicméně v současnosti potvrzují výzkumy také to, že příspěvky našich přátel či dokonce samotných značek na sociálních sítích, mohou samy o sobě spustit procesy, na základě kterých se rozhodujeme o dovolené a mohou vést přímo i k jejímu plánování.

Graf 2: Podíl uživatelů sociální sítě Facebook a Instagram na celkové populaci v krajích ČR

Pozn.: Zahrnuje uživatele od 18 let, údaje v procentech

Podle dat, která zveřejnil nedávno týdeník Ad Week na svém webu, přiznává 52 procent uživatelů sítě Facebook, že se nechávají při plánování dovolené nebo výletu inspirovat fotografiemi, které na této síti sdílejí jejich přátelé. Stejně velká skupina uživatelů řekla, že je takováto forma inspirace přiměla přemýšlet o dovolené, aniž by to původně zamýšleli. Fotografie je ovlivnily spontánně. A co je ještě zajímavé, že se více než 80 procent fanoušků firemních stránek (případně značek, destinací, hotelů atp.) považuje za spokojené zákazníky ­těchto firem. Pokud tedy přijde nový impuls přímo z firemní stránky (tedy nikoli pouze od jejich „nezaujatých“ přátel), může je to reálně motivovat k další akci, resp. návštěvě.

Jak jsme na tom v České republice?

Pro mě osobně jsou výše naznačené závěry opravdu silný argument pro to, abychom se sociálními sítěmi zabývali už na prvním místě. Jak jsme na tom ale v České republice? Kam upřít zrak?

Graf 3: Počet fanoušků cestování na sociální síti Facebook a Instagram v krajích ČR

Pozn.: Zahrnuje uživatele od 18 let

Podle čísel z ledna 2017 je na české nejoblíbenější sociální síti Facebook přibližně 4 740 000 uživatelů. Druhá nejpopulárnější síť Instagram hostí přibližně 1 090 000 uživatelských účtů. To jsou ohromná čísla. Ale neznamená to nutně, že tyto počty představují potenciál trhu cestovního ruchu. A už vůbec to neznamená, že má smysl pokoušet se oslovit potenciální návštěvníky plošnou reklamou na sociálních sítích. Kde jinde než v cestovním ruchu musíme brát ohledy na dojezdovou vzdálenost?

Podívejme se proto do jednotlivých krajů.

V průměru používá Facebook kolem 40 procent a Instagram přibližně 8–9 procent obyvatel v každém kraji. Dle očekávání se však vymyká Praha, kde používá Facebook 77 procent a Instagram 21 procent obyvatel. V případě Facebooku mírně vyčnívá i Jihomoravský kraj s 45procentním pokrytím. Efektivita působení v krajích je tak nasnadě (viz grafy 1 a 2).

Skutečný potenciál vyčtete z dat

Jelikož nás zajímají především lidé, kteří deklarují zájem o cestování, Facebook i Instagram nám nabízejí nástroje, jak se k nim přiblížit. Obě sociální sítě skýtají možnost přesného zacílení nejen podle sociodemografických skupin, ale také podle zájmů uživatelů.

Celkově najdeme na Facebooku 2,5 mil. uživatelů se zájmem o cestování, na Instagramu jich je 880 000. Facebooku vévodí Praha, následuje Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. V případě Instagramu je pozice těchto krajů stejně dominantní (viz graf 3).

Graf 4: Počet fanoušků podle zájmu na sociální síti Facebook v ČR

Pozn.: Zahrnuje uživatele od 18 let

Při detailnějším pohledu zjistíme, že 750 000 českých uživatelů Facebooku má mezi svými koníčky hory, 660 000 se zajímá v souvislosti s cestováním o hotely a 210 000 má mezi svými zájmy zoo a 140 000 lidí zajímají tematické zábavní parky. Našli jste se mezi poskytovateli těchto služeb? V přiloženém grafu najdete také další oblasti zájmů, které můžete na sociálních sítích poměrně snadno uchopit a dostat se k příslušné cílové skupině (viz graf 4).

Milenialové tvoří nadpoloviční většinu

O marketingovém potenciálu tzv. milenialů jsme si nedávno přečetli zajímavé informace i na stránkách COT. Ať už je definujeme jakkoli, podstatné je, že pro tuto generaci je internet přirozeným prostředím. Touto optikou to pro nás při práci se sociálními sítěmi může být nejzajímavější a hlavně nejsnadněji dostupná skupina uživatelů.

V tomto kontextu stojí za pozornost, že relativně úzká skupina milenialů (v našem případě jednoduše příslušníci věkové skupiny 20–35 let používající Facebook nebo Instagram) tvoří více než polovinu všech příznivců nejrůznějších volnočasových aktivit a aktivit spojených s cestováním (viz graf 5).

Graf 5: Podíl milenialů na celkovém počtu fanoušků vybraných aktivit v síti Facebook

Pozn.: Zahrnuje uživatele od 18 let, údaje v procentech

To je další zajímavý údaj, se kterým můžeme pracovat, pokud naše nabídka cílí na příslušníky této skupiny a zvažujeme využití sociálních sítí pro marketing a komunikaci. Důležité je mít na paměti, že sociální sítě nejsou pouze profilová stránka na Facebooku, Instagramu nebo na jiných sítích, ale je to především určitý způsob obousměrné krátkodobé či střednědobé komunikace s uživateli, udržování vztahu a budování důvěry.

Krom toho mějte na paměti, že sociální sítě jsou místem, které dokáže nejen ovlivnit, ale spustit kroky vedoucí k realizaci objednávky, jak ukázal zmiňovaný průzkum magazínu Ad Week.

A jak jste na tom vy? Máte svou stránku na sociální síti nebo aktivně používáte Facebook či Instagram pro komunikaci s návštěvníky?