Turistů, kterým vyhovuje jezdit patnáct let na stále stejné místo kdesi u Jadranu či do stejné horské chaty v Alpách, ubývá. Přirozenou touhou většiny cestovatelů je objevovat nové země, poznávat tamní lidi a jejich zvyky, kulturu, gastronomii… Cestovní kanceláře to nutí přicházet stále s novými nabídkami a do katalogů zařazovat dříve netušené destinace. Jednou z těchto alternativ se v posledních letech stává například Libanon. Země, známá v uplynulých desetiletích zejména z novinového a televizního zpravodajství v souvislosti s občanskou válkou a politickou nestabilitou, se v posledních letech mění v mondénní destinaci hojně navštěvovanou společenskou smetánkou z různých koutů světa.
Libanon zažil všechno: občanskou válku (1975–1990), vojenskou okupaci, vraždy významných osobností a nekonečnou politickou nestabilitu. V posledních měsících je v zemi klid a cestovní ruch zde vzkvétá. Letos v červenci do Libanonu přijelo více než milion turistů a to je podle ministerstva turistiky rekordní číslo. Očekává, že letošek bude z turistického hlediska mimořádný. Z velké části jde o členy velké libanonské diaspory, ale také o turisty z arabských zemí a dalších končin. Výjimkou nejsou ani ti, které do země přivádí touha navštívit místa, kde se ještě vcelku nedávno válčilo.
Plážové nudistické party, velkolepé večírky korunované slavnými osobnostmi, jako je dědička podílu hotelového impéria Paris Hiltonová, kasina. Bejrút si opět získává pověst metropole slavností a nejrůznějších výstřelků na Blízkém východě, napsala před nedávnem agentura AFP. Někteří prý neváhají zaplatit třeba 1 000 dolarů za láhev šampaňského v luxusním podniku, kde je pro dámské oblečení předepsán minimalismus.
Okolí hotelu Riviera, před čtyřmi lety dějiště pokusu o vraždu protisyrsky zaměřeného ministra, však nyní žije rytmem vesele se bavící společnosti, která tančí celou noc. „Máme kluby v Káhiře, ale ty se tomu zde nemohou vyrovnat,“ svěřil se redaktorům AFP Vafík, šestadvacetiletý egyptský finanční poradce. Sklenku whisky v ruce a kubánský doutník v ústech.
 Mešita Al Omari v Bejrútu |
Třicetiletý Sami sem přijel z Německa na krátkou dovolenou. Vysvětluje, jak musel vyjednávat, aby si mohl zajít do velmi luxusního Sky Baru. Pak se ve tři hodiny v noci zastavil v malé restauraci a noc ukončil na pláži. „Spal jsem jen tři hodiny,“ prohlašuje tento architekt. „Když jsem přišel na pláž, sotva jsem začal pít kávu. Přátelé mi kávu vyhodili a místo ní mi nalili do plastové sklenice vodku.“ „Toto město je velmi rozmanité,“ přidává se jeho přítelkyně, čtyřiadvacetiletá grafička Jasmína. „Každý tu najde, co si přeje. Je to velká slavnost bez konce,“ prohlašuje.
Cena láhve šampaňského může v některých barech dosáhnout až 15 000 dolarů (asi 260 000 Kč), ale pravidelní návštěvníci Palais Crystal například soudí, že taková investice stojí za to. V Bejrútu je rovněž noční klub B018, který se stal slavným svou architekturou, která připomíná podzemní bunkr, a svou polohou na místě masakru z války v roce 1976.
Město přetéká nočními podniky, restauracemi a kluby, avšak přístup do luxusních míst není snadný a někdy je třeba si místo rezervovat měsíce dopředu. Univerzitní profesorka Ranja žijící v New Yorku si rezervovala místa ve svých podnicích ještě dávno před příjezdem do Bejrútu. Libanonská metropole, občas také přezdívaná Paříž Blízkého východu, se mimochodem umístila na první příčce turistických cílů, jejichž návštěvu v letošním roce doporučoval čtenářům prestižní list The New York Times ve své cestovatelské příloze.
Někteří Libanonci hrdě líčí, jak zábavy za ničivé války v létě 2006 mezi Izraelem a Hizballáhem pokračovaly, ale mimo Bejrút, především v křesťanských oblastech v horách.
Jiní věří, že nejhorší je pryč a že se jejich země zbavila pověsti konfliktní zóny, ale pětadvacetiletý inženýr Zijád žijící v Kataru si myslí, že léto 2009 je jen přestávka. „Myslím, že chtějí, abychom si užili příjemné léto, než se zase pustí do svých bojů,“ tvrdí v narážce na soupeřící frakce, které zemi rozdělují.
 Českými turisty oblíbené pohoří Šuf |
Z České republiky zatím turisté do Libanonu příliš nejezdí, v nabídkách cestovních kanceláří se však tato země přece jen najít dá. Jedná se především o poznávací zájezdy, jejichž účastníci navštíví Bejrút, archeologický areál Byblos, křižácký hrad Sidon, někdejší metropoli Fénické říše Tyre, starověký Baalbek či pohoří Šuf. Často bývají tyto zájezdy kombinovány s návštěvou Sýrie či Jordánska. Na stránkách Ministerstva zahraničních věcí visí od letošního dubna varování před „nepodstatnými cestami do země“, které reagovalo na napjatou situaci před červnovými parlamentními volbami v Libanonu. Nyní je v zemi relativní klid, ovšem vzhledem k tomu, že situace v oblasti se může rychle měnit, je dobré aktuální stav konzultovat s Velvyslanectvím ČR v Libanonu (např. e‑mailem na adrese consulate.beirut@embassy.mzv.cz nebobeirut@embassy.mzv.cz ).
Text: -pmu- a -čtk-
Foto: Jochen Enderlin, Heretiq (Wikimedia)