Pirogovovo klinické sanatorium známé také jako Lázně Kujaľnik je nejstarším a unikátním střediskem bahenní léčby na Ukrajině, které nemá žádnou blízkou analogii ve světě. Toto lázeňské místo dobře znají nejen mnozí obyvatelé Ukrajiny, ale také hosté ze zahraničí, kteří cestují tisíce kilometrů, aby využili výjimečné dary limanu pro léčbu. V posledních desetiletích se ale objevily vážné problémy ohrožující existenci nejen lázní, ale i samotného limanu a vyžadující naléhavé řešení.
Lázeňský areál se nachází na okraji Oděsy, na úpatí Ževachovovy hory, na břehu bezodtokého slaného jezera, tzv. Kujaľnického limanu u ústí říčky Kujaľnik. Kujaľnický liman, který bývá také nazýván „oděské Mrtvé moře“, je oddělen od Černého moře asi 2-3 km širokým pruhem pevniny s různou zástavbou. Charakteristickým rysem limanu je, že na dně jsou vrstvy bahna obsahujícího množství různých minerálních částic a organických látek. Právě toto unikátní bahno je hlavním léčivým zdrojem v kujaľnických lázních, které mají dlouhou, zajímavou, ale ne vždy snadnou historii.
Pozornost zasluhuje sama Ževachovova hora. Ve skutečnosti jde o pouhých 40 m vysoký hliněný kopec, jenž je nejvýše položeným místem v Oděse. Až do 18. století Kozáci toto místo nazývali „Dovha Mohyla”. Své soudobé jméno pahorek dostal na počest generál-majora knížete Ivana Ževachova, který zde měl panství v 19. století. Byl to právě kníže Ževachov, kdo později daroval městu pozemky na výstavbu prvního balneologického letoviska v ústí Kujaľniku. Od historické budovy lázní vede na Ževachovovu horu cesta ohraničená dvěma mohutnými opěrnými stěnami. Tuto cestu napříč protíná schodiště, které vede až na vrchol hory, kde stojí brána, tzv. Kujaľnický oblouk.
Z plošiny na vrcholu se otevírá krásný výhled na centrum Oděsy, lázeňský areál, Černé moře, Chadžibejský a Kujaľnický liman, na jehož břehu se také nachází sanatorium. Na kopci stojí původně zcela osamocený starý dům, který snad kdysi patřil knížeti Ževachovovi. Místní jej nazývají „Vědmin dům“. Vchod ze sklepa vedl do katakomb. Vyústění jedné z chodeb lze vidět v opěrné zdi u kujaľnických schodů. Zpola zřícený dům, jenž je v majetku města Oděsa, dnes obývají dobrovolníci z „Federace záchrany zvířat“. Hora má dlouhou a mystickou historii, která byla objevena teprve nedávno díky nálezům archeologů. Během vykopávek bylo studováno dvacet šest různých komplexů starověku, mezi nimi starořecká kultovní svatyně obsahující tzv. „omfalus“, tj. střed světa”, kde je země spojena s nebesy. Traduje se, že toto místo má silnou energii a že je spjato s množstvím záhadných, nadpřirozených jevů.
Vznik lázní je spojen se jménem lékaře E. S. Andrejevského, který přesvědčil městské úřady o potřebě vytvořit zde zdravotnickou instituci. Dříve toto území bylo využíváno pouze k těžbě soli. V roce 1833 začala na pozemcích darovaných knížetem I. S. Ževachovem výstavba první dřevěné budovy sanatoria. V roce 1841 byla nemocnice rozšířena, objevily se již kamenné domy. V letech 1890–1892 byl vybudován lázeňský komplex podle projektu architektů N. K. Tolvinského a A. B. Minkuse. V té době to byly jedny z nejkrásnějších lázní v carském Rusku. Spolu s okolními pozemky pokrývaly zhruba 5 km². Byla zde i řada dalších, dnes často již zaniklých architektur, např. pravoslavný kostel, letní divadlo, nádraží, vily pro ubytování hostů a další parkové stavby. Hlavní lázeňská budova se skládala z osmi křídel připojených v rozích k uzavřenému, obdélnému centrálnímu nádvoří, jehož kryté galerie měly charakter průchozí kolonády. Na nádvořích se nacházely zahrady. Areál zahrnoval administrativní budovu, ordinace lékařů, bufet, čítárnu, sál pro různé aktivity a uprostřed galerie byla hala. Každý pavilon se skládal z mužských a ženských oddělení. Budova původně měla 4 věžičky nad křížením traktů, z nichž se dochovala pouze jediná. O původní podobě lázní vypovídají historická vyobrazení, z nichž vyplývá kontrast mezi minulostí a přítomností, viz např. Sanatorij „Kujaľnik“ (2020) či Kinka (2017). Během 2. světové války byly historické budovy značně poškozeny, některé i zničeny, ale po válce byl areál částečně rekonstruován. V dobách Sovětského svazu Kujaľnik sloužil jako lidové sanatorium.
Historický komplex bahenních lázní představuje výjimečně hodnotnou eklektistickou architekturu s převažujícími prvky staroruského stylu, příp. i neorenesance. V současné době je ve značně zchátralém stavu. Některá křídla staré budovy jsou úplně opuštěná, jen centrální část s vnitřním dvorem je stále funkční. Je zde umístěno Obecné bahenní terapeutické centrum. Život lázní je zčásti přestěhován do moderních budov. V areálu Sanatoria Kujaľnik se nachází několik funkcionalistických objektů z 80. let 20. století, a to zejména Palác kultury, budova menší polikliniky s bazénem a tři patnáctipatrové bloky určené k umístění hostů. Jsou zde prováděny také různé léčebné procedury. Momentálně se však využívají dva výškové bloky, z nichž jeden pouze na 50 %. Třetí výšková budova je opuštěná a tím velmi bizarní. Bazén, nově vybudovaný v roce 1985, má velmi zajímavý tvar pyramidy a spolu s ostatními moderními realizacemi je příkladem na svou dobu hodnotné moderní architektury. Na území střediska se nachází park, který je monitorován a vylepšován, jsou zde pěší stezky a lavičky.
V Lázních Kujaľnik lze léčit širokou škálu onemocnění. Léčí se zde nemoci spojené s nervovou soustavou a pohybovým ústrojím, onemocnění nervového systému, kožní a cévní onemocnění, ženská neplodnost a řada dalších zdravotních problémů. Léčebné bahno má unikátní složení. Obsahuje Chlorid sodný, Draslík, Vápník, Chlorid hořečnatý a další látky. Balení je jeden ze způsobů léčení za použití bahna. K léčebným účelům dále slouží terapeutická solanka zahřátá na 32 stupňů. Voda je dodávána ze studny o hloubce 90 metrů a je používána v balneoterapii od roku 1890. Působí blahodárně při léčbě různých žaludečních potíží i při zmírňování důsledků nadměrného užití alkoholu. Voda Kujaľnik se také prodává v láhvích, má využití i jako stolní voda.
Hotel Kujaľnik nabízí hostům 1–2lůžkové pokoje s klimatizací, sprchou, TV a lednicí. Stravování v Sanatoriu Kujaľnik je organizováno formou švédského stolu, který zahrnuje 3 různé pokrmy. Pokud je to předepsáno lékařem, někteří lázeňští hosté mohou mít zvláštní dietní menu. Ve volném čase se mohou hosté lázní procházet v okolí sanatoria nebo trávit čas v koncertních sálech, kde jsou každý den pořádány různé akce. Hostům je k dispozici také knihovna s různými zajímavými knihami. Ceny za jeden den lázeňského pobytu se pohybují v přepočtu z hřiven na koruny od 650 Kč do 2600 Kč v závislosti na druhu léčby a ubytování. Z centra Oděsy se můžete k hotelu dostat autobusem nebo taxíkem. Veškeré potřebné informace o ubytování a procedurách najdete na oficiálních webových stránkách sanatoria: https://kuyalnik.com/ru/.
Prostřednictvím telefonického rozhovoru s jednou z manažerek sanatoria byly zjištěny následující informace: Do kujaľnických lázní přijíždějí lidé jak ze všech koutů Ukrajiny, tak i ze sousedních zemí. Jsou to Rusové, Moldavané, Bělorusové, Poláci, Němci, a dokonce ojediněle i Američané. V posledních letech obsazenost v létě dosahovala až 70 %, což odpovídá počtu 1200-1300 lázeňských hostů. Mimo sezónu je ubytovací kapacita zaplněna pouze na 30 %, ovšem množství pacientů z Oděsy se zde léčí ambulantně. Hlavními návštěvníky Sanatoria Kujaľnik jsou pacienti starší 50 let, kteří tvoří 70 % všech hostů. Čtvrtina celkového počtu klientů jsou lidé mladší 50 let. Děti a mládež nejsou nejčastějšími zákazníky sanatoria a představují pouhých 5 %.
Výše představený lázeňský areál přímo vybízí k vytvoření návrhů na jeho revitalizaci. Jde nejenom o záchranu nedoceněné památky, ale i samotného lázeňského místa s výskytem jedinečných přírodních léčivých zdrojů. Bohužel, jak jsme při zmíněném telefonickém rozhovoru zjistili, rekonstrukce a revitalizace historické budovy nyní není plánovaná. Od roku 1991 až po současnou dobu sanatorium patří státní akciové společnosti „Ukrprofzdorovnycja“ na rozdíl od parků a pozemků, které patří městu Oděsa. Problémem je otázka privatizace lázní. Stát bohužel nevěnuje dostatečnou pozornost rozvoji lázní. Pro privatizaci je třeba najít vhodného investora, jehož zájmem je opravdu revitalizace Kujaľniku. Většina budov je ve špatném stavu a v některých křídlech rozlehlého komplexu dokonce žijí bezdomovci a potulní psi. V roce 2017 společným úsilím vedení sanatoria, městských úřadů a akciové společnosti Ukrprofzdorovnycja byla uskutečněna největší rekonstrukce Sanatoria Kujaľnik během existence nezávislé Ukrajiny. Došlo k revitalizaci určitých částí lázeňského areálu (parky, altánky), výměně podlah, výtahu v budově č. 2, instalace plastových oken, opravě sociálního zařízení na pokojích. Pro revitalizaci a modernizaci sanatoria byl vypracován projekt s názvem „Kujaľnik 2.0“, který měl být realizován společností Ribas Hotels Group (RHG). Došlo k modernizaci organizační struktury lázní. Vzniklo rezervační oddělení, finanční oddělení a zaměstnanci se zúčastnili školení pro zvýšení kvalifikace. V současně době RHG plánuje provést změnu loga Kujaľniku pro jeho popularizaci a chce více investovat do reklamy.
Lázně však potřebují i další akce, které by efektivně přispěly k jejich dlouhodobě udržitelnému rozvoji. S tím souvisí potřeba dalšího rozšíření lázeňského parku i do okolí historických budov a obnovení lázeňských cest v původním rozsahu. V některých hraničních částech lázeňské čtvrti lze uvažovat také o zřízení plotu, který by plnil obdobnou funkci jako ohradní zdi u historických zahrad a parků, tj. funkci vymezení uzavřeného urbanistického celku. U každé části objektu je třeba zvážit možné varianty využití. Např. věž z červených cihel stojící na břehu limanu v blízkosti stáčírny minerální vody by mohla být upravena na parkovou rozhlednu, nevyužívané trakty by mohly po rekonstrukci sloužit např. jako umělecké ateliéry, výstavní prostory atp. V prostoru lázní jsou tři výškové budovy, z nichž jedna není využívána. Tato budova zaujímá velkou plochu a teoreticky by bylo možné ji zbourat, což by poskytlo větší příležitost k využití a zlepšení území sanatoria.
Kromě problémů souvisejících s revitalizací a rekonstrukcí sanatoria je důležité také obrátit pozornost na zdaleka nejvážnější problém, totiž na ekologickou situaci v okolí. V dnešní době je hlavním rizikem postupné vysychání limanu, které může vést k vyhynutí vodní flóry a fauny, ztrátě jedinečných léčivých vlastností jezera. Mezi hlavní faktory, které způsobují snížení množství vody, patří globální oteplování, odběr vody z vodních toků tekoucích do limanu, ale také ilegální těžba písku na jeho březích, kdy hrozí, že dojde ke zničení svahů a ztrátě rekreačního zázemí. Odborníci začali přemýšlet o tom, jak zachovat ekosystém limanu. Existuje několik teoretických možností řešení tohoto problému, mezi nimi např. dodávka vody z oděského vodovodu či 50 km vzdálené přehrady ad. Reálně byly posuzovány dvě. První – obnovit přirozený stav řeky Velký Kujaľnik, která je zdrojem sladké vody pro liman. Druhá – dodávat vodu z Černého moře do Kujaľnického limanu. Vláda si zvolila druhou možnost, protože se předpokládalo, že je to levnější způsob. Dodávka mořské vody do limanu pomocí speciálního potrubí byla zahájena v roce 2014. Ale vyhodnocení tohoto opatření v roce 2015 nebylo učiněno kvůli nedostatku finančních prostředků na výzkum. Existují oprávněné obavy, že přítok mořské vody povede k hromadění solí v limanu. Už nyní zde slanost vody dosahuje 400 mg/l při normě 120 mg/l, což negativně ovlivňuje vodní flóru a faunu. Množství mikroorganismů se snížilo, což může vést k zániku léčivého bahna. Kujaľnický liman musí být neustále sledován, je třeba jej pravidelně čistit a provádět analýzu vody. Také je nutné se snažit o obnovení přítoku sladké vody, zejména z řeky Velký Kujaľnik. V roce 2018 byl přijat zákon Ukrajiny „O vyhlášení přírodních území Kujaľnického limanu v Oděse střediskem státního významu“. K vyřešení existujících problémů byl vytvořen „Regionální program pro zachování a obnovu vodních zdrojů Kujaľnického limanu na období 2019-2023“. Bohužel, doposud nebyla přijata žádná důležitá opatření pro řešení zmíněných ekologických problémů.
Lázně Kujaľnik představují jedinečný zdravotní komplex nejen na Ukrajině, ale i z celosvětového hlediska. Mnoho lidí zde nalezne řešení a pomoc při léčbě různých onemocnění. Nicméně veškerý možný potenciál zdaleka není využit. Kujaľnický liman a samotné sanatorium vyžadují naléhavou revitalizaci. Jde o turistickou destinaci v Oděské oblasti, která by mohla být velmi atraktivní a jistě by u návštěvníků zanechala mnoho pozitivních vzpomínek i zážitků namísto zklamání z devastace.
Článek vznikl pod vedením Mgr. Karla Kulicha, Ph.D. jako semestrální projektová práce zahraničních studentů 1. ročníku magisterského studijního programu Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. v rámci výuky českého jazyka s odborným zaměřením na hotelnictví, lázeňství a cestovní ruch.
Studentský autorský kolektiv:
Iryna Chernenko, Karina Zaitseva, Shoira Ibragimova, Vladislava Solodkaia, Nataliia Kazakova, Nataliia Marhita, Daria Bezprozvannykh, Anastassiya Kushenova, Elena Semenova, Kateryna Kosolapova, Ivan Kulinich
Aksanjuk, Michail. (2017). Kujaľnik: morskaja «žemčužina» bez opravy. In: ukrinform.ru [online]. ©2017 [cit. 2019-02-15]. Dostupné z: https://www.ukrinform.ru/rubric-regions/2365053-kualnik-morskaa-zemcuzina-bez-opravy.html
Bassejn sanatorija Kujaľnik. In: sanatorii-karpat.com [online]. ©2020 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://sanatorii-karpat.com/kuyalnik/
Čto lečat v sanatorii Kujaľnik Odessa «im. PIROGOVA». In: odecca.ru [online]. ©2017 [cit. 2021-05-01]. Dosupné z: https://www.odecca.ru/chto-lechat-v-sanatorii-kuyalnik.htm
Dedjulina, Aleksandra (ed.). (2019). Ževachova gora: voschititel’nyj vid na Odessu i zagadočnyje istorii. In: od.vgorode.ua [online]. © 2009–2021 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://od.vgorode.ua/news/dosuh_y_eda/416425-zhevakhova-hora-voskhytytelnyi-vyd-na-odessu-y-fakty-o-kotorykh-vy-ne-znaly
Grjazelečebnica sanatorija «Kujaľnik».In: deletant.livejournal.com [online]. ©2016 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://deletant.livejournal.com/191203.html
Komisarenko, Svitlana. (2019). Kujaľnik: status v pomošč‘. In: Prichernomorie.com.ua [online]. © 2005–2021 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://m.prichernomorie.com.ua/odessa/monitorings/2019-02-16/201096.php
Kto budet spasať ukrajinskoje «Mertvoje more»? (2020). In: golos.com.ua [online]. ©2020 [cit. 2020-10-07]. Dostupné z: http://www.golos.com.ua/rus/article/336692
Kinka, Stanislav. (2017). Odesskoje mertvoje more: iz istoriji Kujaľnitskogo limana. In: topor.od.ua [online]. © 2018 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://topor.od.ua/odesskoe-mertvoe-more-iz-istorii-kuyalynitskogo-limana/
Kinka, Stanislav. (2018). Ževachova gora: Šesť faktov iz istorii samogo strannogo mesta v Odesse. In: usionline.com [online]. ©2018 [cit. 2018-05-10]. Dostupné z:
https://usionline.com/zhevahova-gora-shest-faktov-iz-istorii-samogo-strannogo-mesta-v-odesse/
«Kujaľnik 2.0»: znamenityj odesskij sanatorij ždet polnoje obnovlenije – processom upravljajet častnaja kompanija. (2019). In: Dumskaya.net [online]. © 2008–2021 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://dumskaya.net/news/kuyalnik-2-0-znamenityy-odesskiy-sanatoriy-zhdet-104750/
Odesskoje Mertvoje more: Progulka po Kujaľniku i jego okrestnosťjam. Fotoreportaž. (2017). In: pushkinska.net [online]. ©2021 [cit. 2021-05-06]. Dostupné z: https://pushkinska.net/news/odesskoe-myortvoe-more-progulka-po-kuyalniku-i-ego-okrestnostyam-fotoreportazh
Opublikovano zakon pro ohološennja Kujaľnyka kurortom deržavnoho značennja. (2019). In: Ukrinform.ua [online]. © 2021 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://www.ukrinform.ua/rubric-tourism/2654393-opublikovano-zakon-pro-ogolosenna-kualnika-kurortom-derzavnogo-znacenna.html
Sanatorij „Kujaľnik“. (2020). In: Poskot.od.ua [online]. ©2013–2021 [cit. 2021-05-21]. Dostupné z: https://poskot.od.ua/sanatorij-kuyalnik/
Tymoščuk, Marija. (2014). Reanimacija Kujaľnyka: čy vrjatuje lyman mors’ka voda? In: Radiosvoboda.org [online]. © 2014–2021 [cit. 2021-05-01]. Dostupné z: https://www.radiosvoboda.org/a/26770870.html
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
