Zhruba 80 milionů korun ročně vyberou obce s lázeňským statusem v České republice na místním poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt. Na rozdíl od německých lázní neumí většina lázeňských míst v Česku takto generované příjmy do rozpočtu obce z tzv. vzdušného vhodně marketingově uchopit.
Vzorovým příkladem je lázeňské místo Ostseebad Binz na největším německém ostrově Rujana u Baltského moře. Na lokální úrovni jsou v Německu často agendou cestovního ruchu pověřeny správy lázní (Kurverwaltung). Ty často zdůrazňují pozitivní přínosy lázeňství a cestovního ruchu pro obec, resp. region, jako jsou tvorba nových pracovních míst, investice do infrastruktury obcí či větší možnosti kulturního vyžití.
Cestovní ruch a lázeňství jsou motorem růstu a rozvoje celého ostrova. Tato skutečnost platí zvlášť pro jihovýchodní část Rujany, kde jsou soustředěna nejvýznamnější lázeňská místa. Ze statistik vyplývá, že 11 procent příjmů plyne z cestovního ruchu, 70 procent všech ubytovacích kapacit je situováno v lázeňských místech Binz, Sellin, Baabe a Göhren a největším letoviskem je Binz (5 100 obyvatel), v němž je registrováno 6 500 lůžek a ročně v něm přebývá 500 000 návštěvníků. Jako zdroje pro léčbu jsou zde využívány slunce, vzduch, mořská sůl a rujanská křída.
Ukázka z propagačního materiálu Information zur Kurabgabe im Ostseebad Binz
|
Rozvoj lázeňství a cestovního ruchu má významný fiskální dopad do rozpočtu obce jak z hlediska daňové výtěžnosti, tak z hlediska místního zdanění (Kurabgabe). Od roku 2015 se lázeňská daň nevztahuje jen na hosty, kteří zde realizují přenocování, ale i na jednodenní návštěvníky. Výše daně může dosahovat až € 2,60 a její sazbu si určuje zastupitelstvo obce. V městě Ostseebad Binz je sazba odstupňována časově i místně.
Správa lázní vydává každoročně propagační materiál k tzv. lázeňskému odvodu (Kurabgabe), který obdrží všichni, kdo tento odvod platí. Uveden je seznam služeb, které mají návštěvníci a turisté zdarma (např. místní veřejná hromadná doprava, turistické informační centrum, vybrané kulturní akce, užívání pláže, veřejné toalety) a u kterých mají nárok na slevu (např. vstup do wellness centra, vstup do divadla a muzeí, komentované prohlídky).
Z odvodu, který je za rok vybrán, je možné zaměstnávat 50 pracovníků správy lázní a zajišťovat provoz tří turistických informačních center v hlavní turistické sezoně, hradit 820 000 eur za pořádání kulturních akcí ročně, vydávat 213 000 eur na bezpečnost (vodní záchranná služba, noční hlídková služba), investovat 20 000 eur do květinové výzdoby či zabezpečit za 55 000 eur odvoz odpadu a úklid pláží. Správa lázní se snaží všem, kdo lázeňskou daň platí, vysvětlovat její pozitivní dopad na pobyt v lázeňském místě a k tomuto účelu vydává i samostatný propagační materiál „Information zur Kurabgabe im Ostseebad Binz“.
Ze zákonné úpravy vyplývá, že vybrané peněžní prostředky jsou investovány do výstavby, udržování, rozšiřování, zlepšování a obnovování infrastruktury, která slouží k veřejným rekreačním a lázeňským účelům v daném místě.
Název projektu: Produktová nabídka českých lázní
Číslo projektu: CzT-15/410/2836
Zadavatel projektu: Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism
Příjemce podpory: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.
Termín řešení projektu: 13. 10. 2015 – 14. 1. 2016
Řešitelský tým za VŠH: Ing. Pavel Attl, Ph.D. – odpovědná osoba; Ing. Štěpán Chalupa, Ing. Petr Studnička, PhD. – spoluřešitelé |