|
„Buch“, s rachotem se za námi zavřou dveře těžní klece a už sjíždíme dolů pod zem. Sice jen sedm metrů, ale i tak – sfárali jsme do opravdového dolu, byť už zrušeného.
Nacházíme se v prvním (nejvyšším) patře původního důlního pracoviště, kolem nás tma a podivný hukot, který dělají stroje na odvětrávání dolu a my postupujeme štolou dál do nitra uhelné hory Landek v Ostravě–Petřkovicích.
Původně to byl Důl Anseln, pak Důl Eduard Urx a dnes je zde hornický skanzen a hornické muzeum OKD. Po útlumu těžby v roce 1991 bylo rozhodnuto nezasypat těžní jámu celou a také na místě ponechat i stávající povrchové budovy a zařízení a celý areál přebudovat na muzeum. To bylo otevřeno 4. prosince 2003 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. Na návštěvníky zde čeká 250 metrů důlních chodeb, štoly z 1. poloviny 19. století i předvedení současných důlních strojů v provozu. Muzeem provázejí opravdoví bývalí horníci, dnes už v důchodu, ale za sebou mají mnoho let práce v podzemí, což velmi zvyšuje autenticitu celé prohlídky. Teprve, když to na místě vidíte a od těch chlapů slyšíte, dojde vám, jaká je horničina šílená dřina.
Kromě podzemí jsou součástí muzea i další expozice na povrchu – velmi zajímavou je například ta věnovaná báňské záchranné službě s unikátní sbírkou báňských dýchacích přístrojů. Součástí této expozice je i cvičný záchranářský polygon – tzv. dýmník – v němž si akčnější návštěvníci mohou „nasucho“ vyzkoušet, jaké to je být báňským záchranářem. Dalšími zajímavými budovami jsou například nově zrekonstruovaná kompresorovna, řetízková koupelna (ještě s visícími montérkami – pardon „fáračkami“ – u stropu) či Harenda „U Barborky“ neboli stylová hornická restaurace.
Landek není jen o hornictví
Kopec Landek je vůbec všestranně zajímavou lokalitou – o unikátnosti přírodního bohatství svědčí to, že od roku 1992 je vyhlášen Národní přírodní památkou. Zajímavé též je, že uhlí ke spalování zde prokazatelně využívali už lovci mamutů, čemuž je věnována i jedna z dalších expozic areálu. Ale abychom stále nemluvili o uhlí, areál bývalého dolu je dnes využíván hlavně jako sportovně-relaxační centrum – tzv. Landek Park. Nacházejí se zde jednak všelijaká sportoviště – volejbalové kurty, tenisové kurty, lanové centrum, cyklokrosová dráha, bowlingová herna, ale i klidové prvky – naučné stezky, rozhledna, projížďky v lodičkách, dětský areál s miniZOO apod. A postupně vznikají další sportoviště a atrakce.
Co se týče dalších investic, management připravuje zejména výstavbu hotelu a dalších ubytovacích a stravovacích kapacit, aby mohl být areál využíván i ke kongresové turistice.
Text: Jiří G. Souček