Kongresový cestovní ruch dnes a zítra

Následující řádky jsou ohlédnutím za dosavadním vývojem kongre­sového cestovního ruchu ve světě a v České republice, ale také zamyšlením nad aktuálním stavem a nad trendy v tomto zajímavém, ale náročném oboru.

Kongresový cestovní ruch je jedna z forem cestovního ruchu, zaměřená na výměnu odborných a vědeckých poznatků, zkušeností a zážitků. Přesto je jejími účastníky často vnímána spíše jako cestování a pobyt v kongresovém místě, spojený právě se souborem výše jmenovaných činností. Vyznačuje se především indikací další řady doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, konferencí a jiných setkání spjaty. Typickým znakem kongresové turistiky je její oblíbenost v měsících, které jsou obecně v cestovním ruchu považovány za mimosezonní. Výjimkou v pořádání takových akcí proto nejsou ani některé jarní a podzimní měsíce.

Situace ve světě

Oblasti kongresového cestovního ruchu se věnuje řada asociací a profesních sdružení. Jedním z významných je ve světovém měřítku Mezinárodní sdružení pro kongresy a konference (ICCA – International Congress and Convention Association). Kromě toho, že organizuje kongresy po celém světě, dlouhodobě sleduje a analyzuje dění v této oblasti. Ve svých statistikách věnuje pozornost zejména setkáním, která jsou organizována mezinárodními asociacemi, pořádají se pravidelně a za účasti alespoň 50 delegátů. Sestavuje tedy analýzy a statistiky týkající se především mezinárodních setkání.

Dle údajů ICCA počet mezinárodních setkání za posledních 50 let celosvětově roste. Od roku 1963 roste meziročně počet těchto akcí v průměru o 10 procent, z čehož vyplývá, že počet takových setkání se každých 10 let více než zdvojnásobí. (viz Tab. 1 a Graf 1)

Vývoj počtu mezinárodních setkání dle metodiky ICCA
v letech 1963–2012

Zdroj: ICCA

Graf 1 – Vývoj počtu mezinárodních setkání dle metodiky ICCA
v letech 1963–2012

Zdroj: ICCA, vlastní zpracování MAG CONSULTING

Z hlediska regionálního rozložení těchto akcí vede dlouhodobě Evropa s více než 50 % pořádaných akcí. Druhým kontinentem v pořadí je Asie/
/Střední východ, dále Severní Amerika, Latinská Amerika, Afrika a Oceánie. Přestože Evropa již 50 let vede žebříček v počtu zasedání, její podíl na trhu v této oblasti od roku 1963 klesá. Zatímco v roce 1963 činil její podíl 72,3 procenta, v období 2008–2012 dosáhla Evropa podílu pouhých 54 procent. (viz Graf 2)

Graf 2 – Podíl světových regionů na počtu setkání

Zdroj: ICCA, vlastní zpracování MAG CONSULTING

Žebříčku TOP 10 zemí v počtu pořádaných mezinárodních setkání dlouhodobě vévodí Spojené státy americké s počtem 4 277 uspořádaných setkání v období 2008–2012. Dále v pořadí je Německo (3 091), Španělsko (2 523), Spojené království (2 381), Francie (2 338), Itálie (2 199), Čína (1 685), Japonsko (1 591), Brazílie (1 534) a Nizozemsko (1 489).

Co se týče významných měst známých pro pořádání mezinárodních setkání, v období 2008 až 2012, podle ICCA zůstává na prvním místě v počtu těchto konaných akcí Paříž (897 setkání). Následuje Vídeň (875), Barcelona (882), Berlín (772), Singapur (721), Londýn (666), Amsterodam (612), Madrid (611), Istanbul (601) a další města. Praha se v tomto hodnocení řadí na 13. pozici s počtem 561 pořádaných mezinárodních akcí v období 2008–2012.

Nejvíce mezinárodních setkání, konferencí či kongresů se týká lékařských věd, technologií, vědy, průmyslu, vzdělání, sociálních věd, ekonomiky, řízení (managementu), dopravy a komunikací, kultury, obchodu, zemědělství, práva, ekologie a životního prostředí, sportu a volného času a dalších oblastí. Toto pořadí se dlouhodobě výrazně nemění. První příčku již 50 let zaujímají setkání v oblasti lékařských věd. Největší nárůst zaznamenala za posledních 50 let setkání týkající se technologií, ekologie a životního prostředí. Naopak pokles počtu setkání můžeme sledovat v oboru zemědělství nebo sportu a volného času. (viz Graf 3)

Graf 3 – Předmět setkání 2008–2012

Zdroj: ICCA, vlastní zpracování MAG CONSULTING

Mezi místy, která jsou pro konání mezinárodních setkání nejvyužívanější, v posledních pěti letech vedou hotely s konferenčními prostory (44,2 procenta), následované konferenčními/výstavními centry (24,3 procenta), univerzitami (22,4 procenta) a dalšími místy (9,2 procenta).

Situace v České republice

Vývoj mezinárodních setkání pořádaných v České republice je zaznamenán v následujícím grafu. Ze 133 sledovaných zemí se podle analýz ICCA umísťuje Česká republika dlouhodobě na 30. místě. (viz Graf 4)

Graf 4 – Vývoj počtu mezinárodních setkání v ČR v letech 2003–2012

Zdroj: ICCA, vlastní zpracování MAG CONSULTING

Podle Českého statistického úřadu počet konferencí a podobných akcí v České republice každoročně stoupá, stejně jako počet účastníků na těchto akcích. (viz Tab. 2)

Vývoj počtu akcí a účastníků v letech 2009–2013

Zdroj: ČSÚ

Účastníky kongresového cestovního ruchu kromě programu setkání zajímá, jaké další aktivity mohou v místě konání podniknout. Přitažlivost destinace je proto důležitým měřítkem při výběru místa konání. Pořadatelé dbají také na poměr cena–kvalita ubytování a prostor, kde se setkání koná. Stejně jako v minulých letech, i v roce letošním je v rámci České republiky lídrem v tomto segmentu Praha. Každoročně se zde odehrává přibližně třetina všech akcí konaných v České republice. Ve světovém měřítku Praha dlouhodobě obsazuje třináctou až čtrnáctou příčku, což znamená velmi dobré umístění.

Nelze očekávat, že by Praha hostila velké kongresy a meetingy. Její potenciál využívají pořadatelé zejména středních a menších setkání. Pokud však jde o doplňkové aktivity, Praha se coby místo pro setkání jeví jako plně vyhovující destinace. Také ubytovací zařízení jsou na dobré úrovni, avšak některá z nich strádají, co se týče vybavenosti.

Celosvětově rozšiřujícím se trendem jsou v současnosti elektronické konference. Přestože je průběh elektronické konference totožný s fyzicky pořádanou konferencí, lze předpokládat, že i přes jejich oblíbenost pořadatelé nezanevřou na klasické konference, kde se jejich účastníci setkávají tváří v tvář. V tomto ohledu má Praha jako destinace vybudovanou dobrou pozici. Zahraniční i domácí turisté v rámci konference rádi zavítají do Prahy, jejího historického centra či za nočním životem.

Jak ve světě, tak i v České republice jsou místy, kde se nejčastěji kongresy a další setkání konají, hromadná ubytovací zařízení s kongresovými prostory, dále veletržní a konferenční zařízení, vědecká půda (univerzity, školy) a specializovaná konferenční zařízení.

Konference, kongresy a další akce v posledních letech kopírují pokles ekonomiky, a to s určitým zpožděním, v návaznosti na velikost jednotlivých akcí. Zatímco menší akce jsou připravovány v řádu měsíců, velké akce pořadatelé připravují s předstihem několika let.

Mnoho expertů na kongresový cestovní ruch předpokládalo celosvětový pokles počtu pořádaných kongresů a dalších akcí v návaznosti na nová elektronická média. Tento pokles se zatím nepotvrdil, přesto lze očekávat, že v průběhu několika málo let doznají velké kongresy určitou změnu. Média do jisté míry pravděpodobně nahradí předávání vědeckého poznání, avšak osobní kontakty nikoliv.

Text: MAG CONSULTING
Foto: Thinkstockphotos.com